Typ:
Rozhodnutie
Právna veta:
I. Ke zjišťování skutečného stavu věci podle § 2 odst. 5 tr. ř.
II. U trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst.
1 písm. a) tr. zák. se vyžaduje úmyslné zavinění, pro nějž je charakteristický prvek
vůle. V rámci zjišťování úmyslu pachatele je proto nutno zkoumat z hledisek intelektuální
složky to, jaké porušení nebo ohrožení chráněných zájmů si pachatel představoval,
z hlediska volní složky pak nutno zkoumat, co chtěl pachatel svým jednáním způsobit,
popř. s jakým následkem byl srozuměn.
III. Z ustanovení § 43 odst. 2 tr. ř. vyplývá, že trestní soud může v trestním řízení
rozhodnout o náhradě škody jen tehdy, jestliže poškozený nárok na náhradu škody v trestním
řízení uplatní o náhradě škody nemůže soud rozhodnout z moci úřední. Z návrhu poškozeného
musí být patrná výše uplatňovaného nároku, a to alespoň minimální částka. Činí-li
socialistická organizace návrh na náhradu škody prostřednictvím svého zástupce, který
se účastní hlavního líčení, musí být tento zástupce oprávněnou osobou podle příslušných
předpisů o zastupování (§ 22 odst. 1 obč. zák., § 22 hosp. zák. č. 109/1964 Sb.).
IV. Při zjišťování rozsahu způsobené škody řídí se soud příslušnými hmotně-právními
předpisy (např. § 443 obč. zák.). Tam, kde došlo k odcizení věci starší a opotřebované,
přihlíží proto ke stáří věci, k míře jejího opotřebení, použitelnosti věci apod. U majetkových
trestných činů je bezpečné zjištění výše škody rozhodujícím kritériem pro posouzení,
zda jde o trestný čin, provinění nebo přestupek, důležitým spoluurčujícím hlediskem
pro stanovení stupně nebezpečnosti činu pro společnost a základním předpokladem i pro
správné rozhodnutí o nároku na náhradu škody. Proto podle § 89 odst. 1 písm. e) tr.
ř. je třeba dokazovat v trestním řízení okolnosti umožňující stanovení povahy a výše
škody způsobené trestným činem.