Typ:
Rozsudok
Právna veta:
I. Trestný čin poškozování majetku v socialistickém vlastnictví podle § 136 odst.
1 písm. b) tr. zák. je dokonán teprve způsobením škody na takovém majetku zejména
tím, že pachatel svým jednáním způsobí zánik možnosti, aby socialistická organizace
účinně uplatnila, vymohla nebo dosáhla uspokojení pohledávky. Je-li nekalým jednáním
pachatele pouze oddáleno uplatnění, vymáhání nebo uspokojení pohledávky socialistické
organizace, aniž by tato práva organizace byla zmařena, může být čin pokusem nebo
přípravou k trestnému činu poškozování majetku v socialistickém vlastnictví podle
§ 8 odst. 1, § 136 odst. 1 písm. b) tr. zák.
II. Zakrývá-li pachatel nekalým jednáním odhalení manka, tedy škody, která vznikla
předtím, než přistoupil k nekalému jednání, není možno považovat manko za škodu na
majetku, který je v socialistickém vlastnictví ve smyslu § 136 odst. 1 písm. b) tr.
zák., protože škoda není následkem jednání, uvedeného v tomto zákonném ustanovení.
III. Přichází-li při stanovení náhrady škody způsobené trestným činem v úvahu rozhodování
podle § 172 a násl. zák. práce, je třeba míti na zřeteli, že nárok poškozeného měl
být uspokojen do tří dnů ode dne, kdy poškozený požádal o uspokojení (§ 254 odst.
2 zák. práce) jinak je obviněný v prodlení a poškozený může tedy žádat, aby mu nahradil
vedle škody od čtvrtého dne i úroky z prodlení ve výši 3 procent.