Typ:
Rozhodnutie
Právna veta:
I. Trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 tr. zák. a trestný čin rozkrádání majetku
v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. c) tr. zák. je dokonán, když
pachatel si cizí věc přivlastní tím, že se jí zmocní. Za dokonané zmocnění se věci
lze považovat, když pachatel po násilném vniknutí do místnosti pomocí klíčů vnikne
do skříní a stolů, odcizí z nich věci a uloží do připraveného zavazadla, i když pak
za dalším účelem v místnosti setrvá.
II. Pachatel, který se bezprostředně po krádeži podle § 247 odst. 1 tr. zák. resp.
rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák.
pokouší uchovat si věc násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí a současně pojme
úmysl zmocnit se tímto způsobem dalších věcí, dopouští se trestného činu krádeže podle
§ 247 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zák., resp. rozkrádání majetku v socialistickém
vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. d) tr. zák. a trestného činu
loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák.
III. U trestného činu loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. je nerozhodné, zda pachatel,
který užije násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci,
si takovou věc chtěl přivlastnit, zničit ji, převést na jiného nebo jí jen přechodně
užívat.
IV. Jestliže se pachatel s použitím násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí zmocní
cizí věci jen za účelem jejího přechodného užívání, nemůže vyšší hodnota věci (kolem
20 000 korun) odůvodnit sama o sobě použití vyšší trestní sazby podle § 234 odst.
2 písm. b) tr. zák.