Typ:
Uznesenie
Právna veta:
Účastník občanského soudního řízení, který navrhuje vyloučení soudce (soudců) z projednávání
a rozhodování věci, musí ohledně každého soudce, jehož podjatost namítá, uvést konkrétně
skutečnosti, pro něž má za to, že je z projednávání a rozhodování vyloučen (§ 14 o.
s. ř.). O přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ust. § 12 odst. 1 o.
s. ř. se rozhoduje teprve tehdy, je-li nadřízeným soudem pravomocně rozhodnuto, že
soudci příslušného soudu jsou z projednávání a rozhodování věci vyloučeni, a příslušný
soud proto nemůže jednat. Nebylo-li dosud způsobem a postupem, který je stanoven občanským
soudním řádem, rozhodnuto o vyloučení soudců z projednávání a rozhodování věci, nejsou
splněny podmínky řízení (§ 103 a § 104 o. s. ř.) k tomu, aby jiný soud než ten, který
je příslušnému soudu nadřízen, rozhodoval o návrhu na vyloučení soudců soudů 1 a 2
stupně, příslušných k projednávání věci a k rozhodnutí o ní, a o návrhu na přikázání
věci (ust. § 12 odst. 1 o. s. ř.).