Typ:
Rozsudok
Právna veta:
Držba se nabývá držitelskou vůlí, realizovanou nakládáním s věcí. Otázka, jak vzniká
a v čem přesně spočívá stav nazvaný corpus possessionis (nakládání s věcí), je tradičním
problémem právní vědy. Dříve se poukazovalo na způsoby, kterými se držba nabývá (tradice,
uchopení věci, vstup na pozemek, převzetí klíčů nebo dokladů opravňujících s věcí
nakládat apod.); těchto způsobů je však tolik, že je nelze vyjmenovat. Podstata nakládání
s věcí není v jejím fyzickém ovládání. Corpus possessionis má ten, kdo vstupuje ohledně
věci do takových společenských vztahů, které jsou obecně považovány za projev moci
nad věcí, tedy za „nakládání s věcí“. To je samozřejmě především ten, kdo věc fyzicky
ovládá a má ji u sebe. Fyzické ovládání věci je však jen jedním z možných způsobů
nakládání s věcí, a to již proto, že některé věci (např. nemovitosti) fyzicky držet
nelze. Záleží tedy na objektivním společenském posouzení, zda někdo – s ohledem na
zvyklosti, zkušenosti a obecné názory – nakládá s věcí. To je zjevné zejména u pozemků;
držitel na pozemek nemusí celá léta vstoupit, může jej nechat ležet ladem a přesto,
pokud se jeho držby nechopí někdo jiný, zůstává držitelem. Fakticky věc ovládá ten,
kdo podle obecných názorů a zkušeností vykonává tzv. právní panství nad věcí (jde
spíše o vykonávání obsahu práva vlastnického, které bývá pojímáno jako právní panství
nad věcí). Držitelem je i ten, kdo vykonává držbu prostřednictvím jiné osoby (tzv.
detentora). Držbu věci nevylučuje ani užívání věci jinou osobou než držitelem na základě
věcného nebo závazkového práva.