13/1945 Zb. v znení účinnom od 27. 6. 1945 do 1. 4. 1949
13.
Vládní nařízení
ze dne 4. června 1945
o zatímní výstavbě úřadů ochrany práce.
Se souhlasem presidenta republiky Československé nařizuje vláda podle § 138, odst. 1 zákona ze dne 13. května 1936, č. 131 Sb., o obraně státu:
§ 1.
(1)
Pro úkoly včleňování do práce, mzdové politiky, živnostenské inspekce, pracovního lékařství a jiné péče o zaměstnance zřizují se okresní úřady ochrany práce jako úřady prvé stolice.
(2)
Obvody a sídla okresních úřadů ochrany práce stanoví ministerstvo ochrany práce a sociální péče v dohodě s ministerstvem vnitra vyhláškou ve Sbírce zákonů a nařízení. Podle potřeby může ministerstvo ochrany práce a sociální péče stejným způsobem zříditi také pobočky okresních úřadů ochrany práce.
(3)
V Praze a v Brně zřizují se pro úkoly, uvedené v odstavci 1, zemské úřady ochrany práce jako úřady druhé stolice.
(4)
Okresní a zemské úřady ochrany práce jsou podřízeny ministerstvu ochrany práce a sociální péče.
§ 2.
(1)
Okresní úřad ochrany práce řídí správní výbor, který se při něm ustaví z řad zaměstnanců a odborníků hospodářsky nebo sociálněpoliticky činných. Členy tohoto výboru jmenuje zemský národní výbor v dohodě s Ústřední radou odborů k návrhu příslušného okresního národního výboru, který se dohodne s příslušnou okresní organisací Ústřední rady odborů.
(2)
Běžné věci vyřizuje podle pokynů správního výboru přednosta okresního úřadu ochrany práce, jmenovaný ministerstvem ochrany práce a sociální péče na návrh Ústřední rady odborů.
(3)
Předpisy o složení správního výboru, funkčním období, jakož i o právech a povinnostech členů vydá ministerstvo ochrany práce a sociální péče.
(4)
Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně o zemských úřadech ochrany práce s tím, že přednostu zemského úřadu ochrany práce a členy správního výboru jmenuje ministr ochrany práce a sociální péče k návrhu zemského národního výboru a Ústřední rady odborů.
§ 3.
(1)
Pro řízení v oboru působnosti úřadů ochrany práce platí obdobně ustanovení vládního nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správním řízení), pokud řízení pro některé úkoly z oboru působnosti úřadů ochrany práce není upraveno zvláštními předpisy.
(2)
Proti rozhodnutí okresního úřadu ochrany práce lze do 3 dnů od doručení rozhodnutí podati rozklad ke správnímu výboru, který o něm rozhodne v senátu, složeném z předsedy a dvou přísedících. Předsedu a členy senátu volí správní výbor ze svého středu. Rozklad má odkladný účinek. Odkladný účinek může však senát vyloučiti. Z rozhodnutí senátu lze se odvolati podle odstavce 3.
(3)
Nepoužije-li strana rozkladu podle odstavce 2, může se z rozhodnutí okresního úřadu ochrany práce odvolati přímo k zemskému úřadu ochrany práce a - rozhoduje-li výjimečně tento úřad sám v prvé stolici - odvolati se z jeho rozhodnutí k ministerstvu ochrany práce a sociální péče. Z rozhodnutí zemského úřadu ochrany práce jako odvolacího není přípustno další odvolání.
(4)
Ustanovení odstavce 2 platí též pro zemský úřad ochrany práce, pokud tento úřad rozhoduje v prvé stolici.
§ 4.
Všechny úřady veřejné správy, soudy, právnické a fysické osoby, zejména nositelé sociálního pojištění, jsou povinni k žádosti úřadů ochrany práce spolupůsobiti při provádění jejich úkolů a je všestranně podporovati.
§ 5.
Veškerá podání zaměstnanců a jejich odborových organisací, pokud jsou podána ve věcech, pro které jsou příslušny úřady ochrany práce, jakož i žádosti zaměstnavatelů o přidělení pracovních sil, jsou osvobozeny od kolků a poplatků.
§ 6.
(1)
Jednání a opominutí proti předpisům z oboru působnosti úřadů ochrany práce stíhají tyto úřady pořádkovou pokutou až do výše 10.000 K nebo správní úřady k návrhu úřadů ochrany práce správními tresty, a to peněžitou pokutou až do výše 100.000 K nebo vězením do jednoho roku anebo oběma těmito tresty.
(2)
Byla-li uložena pokuta, buď zároveň pro případ její nedobytnosti uložen náhradní trest vězení podle míry zavinění v mezích sazby trestu na svobodě na čin stanovený.
§ 7.
Zaměstnance okresního úřadu ochrany práce jmenuje zemský úřad ochrany práce po slyšení správního výboru příslušného okresního úřadu ochrany práce. Toto právo zahrnuje také ustanoviti čekatele a přeložiti zaměstnance na jiné služební působiště nebo do výslužby. Osobním úřadem zaměstnanců okresních úřadů ochrany práce je příslušný zemský úřad ochrany práce. Zaměstnance zemských úřadů ochrany práce jmenuje ministr ochrany práce a sociální péče po slyšení správního výboru zemského úřadu ochrany práce.
§ 8.
(1)
Ministr ochrany práce a sociální péče se zmocňuje, aby vydal bližší předpisy k provedení tohoto nařízení, zejména vymezil věcnou působnost mezi okresními a zemskými úřady ochrany práce.
(2)
Dnem vyhlášení tohoto nařízení zrušují se úřady práce a všechny předpisy o jich zřízení a výstavbě.
(3)
Majetek a spisový materiál zrušených úřadů práce převezmou okresní a zemské úřady ochrany práce.
(4)
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení a platí v zemi České a Moravskoslezské; provede je ministr ochrany práce a sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry.
Fierlinger v. r.
Gottwald v. r
Široký v. r.
Dr. Šrámek v. r.
Ursíny v. r.
Nosek v. r.
Dr. Šrobár v. r.
Kopecký v. r.
Dr. Stránský v. r.
Ďuriš v. r.
Dr. Pietor v. r.
gen. Hasal v. r.
Dr. Šoltész v. r.
Majer v. r.
gen. Dr. Ferjenčík v. r.
Lichner v. r.
