3/1945 Zb. v znení účinnom od 30. 4. 1945 do 31. 7. 1950

Dekret presidenta republiky

ze dne 23. dubna 1945,

kterým se mění a doplňují některá ustanovení vojenského trestního zákona a branného zákona.

K návrhu vlády a po dohodě se Slovenskou národní radou ustanovuji:

§ 1.

Ustanovení § 194 vojenského trestního zákona doplňuje se dalším odstavcem tohoto znění:

„(2)

Kromě toho v době války propadne zběh trestu smrti zastřelením, uznal-li hlavní velitel pro vzmáhající se zběhnutí za nutné pohroziti tímto trestem i bez vyhlášení stanného práva a uprchl-li zběh přes tuto jemu známou pohrůžku od jakéhokoliv vojenského útvaru v úmyslu, aby se tím vyhnul službě v poli. To platí i tehdy, kdyby jinak zběh nemohl býti odsouzen k trestu smrti, poněvadž se sám dobrovolně dostavil anebo přihlásil (§ 195 a).“.

Ustanovení § 294 vojenského trestního zákona se doplňuje dalším odstavcem tohoto znění:

„(2)

V době války trestá se však zločin tento trestem smrti zastřelením, uznal-li hlavní velitel pro vzmáhající se sebepoškození za nutné i bez vyhlášení stanného práva pohroziti tímto trestem a dopustil-li se pachatel tohoto zločinu přes tuto jemu známou pohrůžku.“.

Ustanovení § 295 vojenského trestního zákona se doplňuje dalším odstavcem tohoto znění:

„(2)

V době války trestá se zločin tento žalářem od pěti do deseti let, trestem smrti zastřelením však, uznal-li hlavní velitel pro vzmáhající se sebepoškození za nutné i bez vyhlášení stanného práva pohroziti tímto trestem a dopustil-li se pachatel tohoto zločinu přes tuto jemu známou pohrůžku.“.

§ 2.

Trest na svobodě, stanovený § 50 branného zákona Československé republiky ze dne 19. března 1920, č. 193 Sb. z. a n., za neuposlechnutí povolávacího rozkazu k činné službě za mobilisace, zvyšuje se na tuhé vězení do pěti let.