Kdo využívaje mimořádných poměrů způsobených válkou nebo poválečným stavem pro sebe nebo jinou neoprávněnou osobu odejme cizí věc movitou hodnoty nikoli nepatrné, která je v budovách či místnostech nebo na pozemcích majitelem opuštěných nebo poškozených jakýmikoli válečnými činy, na př. leteckým či jiným bombardováním, dopustí se drancování a bude potrestán za zločin těžkým žalářem od pěti do deseti let. Byl-li však pachatel opatřen zbraní anebo byl-li čin spáchán s několika spolupachateli nebo za okolností obzvláště nebezpečných nebo zneužil-li pachatel jemu svěřené veřejné funkce, bude potrestán těžkým žalářem od deseti do dvaceti let nebo na doživotí.

Stejně bude potrestán, kdo ukryje nebo na sebe či jinou neoprávněnou osobu převede věc, o níž ví, že byla získána drancováním.

Rozhodovati o zločinech uvedených v §§ 1 a 2 přísluší sborovému soudu první stolice. Ustanovení § 338 trestního řádu ze dne 23. května 1873, č. 119 ř. z., lze užíti jen v případech mimořádného zřetele hodných.

Zločin uvedený v § 1 patří ke zločinům, při jejichž zvláště nebezpečném šíření může býti prohlášeno stanné právo.

Tento dekret platí pro území celého státu a nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministři spravedlnosti, národní obrany a vnitra.