Čakajte prosím...
A A A

Hľadaný výraz nenájdený

Hľadaný § nenájdený

163/1946 Zb. v znení účinnom od 9. 8. 1946 do 30. 12. 1948
163.
Zákon
ze dne 18. července 1946
o mimořádných opatřeních bytové péče.
Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Ohlašovací povinnost a pronájem bytů.

(§ 1-6)

§ 1.

(1)
Místní národní výbor může uložiti vlastníkům domů vyhláškou, uveřejněnou způsobem v místě obvyklým, aby mu hlásili byty,
1.
které nejsou pronajaty, ani jinak dány v užívání nebo v nichž nájemník nebo jiný uživatel trvale nebydlí;
2.
u nichž nájemní poměr nebo jiné právo na jejich užívání zanikne nebo které se jinak uvolní;
3.
jejichž nájemník zemřel, vyjímajíc ty, u nichž po nájemníkově smrti vstoupili v nájemní smlouvu příslušníci jeho rodiny, kteří bydleli v jeho bytě v době jeho smrti aspoň již 3 měsíce, nemajíce vlastního bytu, a neodmítli pokračovati v nájemním poměru.
(2)
Byty musí vlastníci domů ohlásiti do 15 dnů po uveřejnění vyhlášky podle odstavce 1, neučinili-li tak již dříve. Nastanou-li však skutečnosti, zakládající ohlašovací povinnost, teprve po uveřejnění vyhlášky, nutno byty ohlásiti, jde-li o byty uvedené
1.
v odstavci 1, č. 1, do 15 dnů po té, kdy vlastník domu se dověděl o těchto skutečnostech;
2.
v odstavci 1, č. 2, do 15 dnů po té, kdy bude jisto, že nájemní poměr nebo jiné právo na užívání bytu zanikne, nebo kdy byt se jinak uvolnil;
3.
v odstavci 1, č. 3, do 15 dnů po té, kdy vlastník domu se dověděl o nájemníkově smrti nebo kdy příslušníci nájemníkovy rodiny odmítli pokračovati v nájemním poměru.
(3)
Uložil-li místní národní výbor vlastníkům domů ohlašovací povinnost podle odstavců 1 a 2, stávají se tím v obci účinnými též ustanovení §§ 2 až 8, 10, 1516. Vlastníci domů, jakož i nájemníci a jiní uživatelé bytů musí býti proto ve vyhlášce podle odstavce 1 upozorněni též na povinnosti, jež jim vyplývají z těchto ustanovení.

§ 2.

(1)
Vlastníci domů jsou povinni pronajmouti byty, podléhající ohlašovací povinnosti, osobám, které jim přikáže místní národní výbor. Jde-li o byty v domech, které jsou v užším obvodu pražského hradu, je Ústřední národní výbor povinen přihlížeti k přáním kanceláře presidenta republiky.
(2)
Je-li byt, podléhající ohlašovací povinnosti podle § 1, odst. 1, č. 1, pronajat nebo jinak dán v užívání, může místní národní výbor prohlásiti nájemní nebo jinou smlouvu o jeho užívání za zrušenou. Stejné právo přísluší místnímu národnímu výboru též stran bytu, podléhajícího ohlašovací povinnosti podle § 1, odst. 1, č. 3, nebyl-li vyklizen do 1 měsíce ode dne nájemníkovy smrti.
(3)
Nebude-li do 15 dnů od ohlášení bytu doručen vlastníku domu příkaz k pronájmu, může vlastník domu byt sám pronajmouti nebo jinak dáti v užívání nebo ho sám užívati, je však povinen ohlásiti to do dalších 15 dnů místnímu národnímu výboru.

§ 3.

(1)
Jako nájemníky možno přikázati toliko
1.
státně spolehlivé (§ 28) osoby, které nemají v obci bytu nebo bydlí v bytě zdravotně závadném nebo nedostatečném, vykonávají v obci své zaměstnání nebo povolání, tvořící hlavní zdroj jejich výživy, a jsou s to plniti závazky z nájemního poměru;
2.
osoby, které jsou členy oficielních nebo polooficielních zahraničních missí;
3.
osoby, které bydlely v obci a byly za okupace připraveny o byt okupačními úřady (orgány).
(2)
Osoby, vyhovující podmínkám odstavce 1, č. 1, buďtež přikazovány za nájemníky v pořadí vyplývajícím z naléhavosti jejich bytové potřeby a významu jejich zaměstnání nebo povolání s hlediska veřejného zájmu. Mimo toto pořadí musí býti přikazovány osoby uvedené v odstavci 1, č. 3. Při stejných podmínkách v uchazečově osobě budiž při přikazování bytu dána přednost
1.
účastníkům zahraničního nebo domácího odboje a jejich pozůstalým rodinným příslušníkům;
2.
osobám poškozeným národní, rasovou nebo politickou persekucí;
3.
osobám vracejícím se do pohraničí, které byly nuceny opustiti, nebo do vlasti z ciziny;
4.
osobám poškozeným válkou, zejména těm, jejichž dosavadní byt byl válečnými událostmi zničen;
5.
osobám s větším počtem dětí.
(3)
Není-li uchazečů, vyhovujících podmínkám odstavce 1, lze za nájemníky přikázati i jiné osoby.

§ 4.

(1)
U bytů v domech obecně prospěšných bytových družstev přikáže místní národní výbor za nájemníka osobu, kterou mu navrhne družstvo, prokážíc zároveň, že navržený nájemník se stal jeho členem a plně splatil upsané závodní podíly před vyhlášením tohoto zákona, že vyhovuje podmínkám § 3, odst. 1, č. 1 nebo 3 a že byt není vzhledem k počtu příslušníků jeho domácnosti nadměrný (§ 12).
(2)
Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně i tehdy, chce-li bytu užívati vlastník domu, jehož vlastnictví nabyl přede dnem 21. května 1938 nebo od osoby, která byla v tento den jeho vlastníkem, dědictvím nebo právním jednáním mezi manžely, mezi rodiči a dětmi, po případě jedním z nich a manželem druhého, nebo mezi sourozenci po 20. květnu 1938. Toto ustanovení se vztahuje též na vlastníky, jimž byly přiděleny domy do vlastnictví podle dekretu presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, (na Slovensku podle nařízení ze dne 23. srpna 1945, č. 104 Sb. n. SNR, o konfiskaci a urychleném rozdělení polnohospodářského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel slovenského národa, ve znění nařízení ze dne 14. května 1946, č. 64 Sb. n. SNR), nebo podle dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, a to i když nejsou u nich splněny podmínky stanovené v odstavci 1.
(3)
Nárok podle odstavců 1 nebo 2 zaniká, nebudou-li skutečnosti jej zakládající prokázány zároveň s hlášením bytu.

§ 5.

(1)
Uvolní-li se byt, v němž bydlel v den uveřejnění vyhlášky podle § 1, odst. 1 státní zaměstnanec, tím, že nájemník nebo jiný uživatel byl přeložen do jiné obce, přikáže místní národní výbor za nájemníka jiného státního zaměstnance, jehož mu označí do 8 dnů od ohlášení bytu osobní úřad zaměstnance přeloženého a zároveň prokáže, že byt není vzhledem k počtu příslušníků domácnosti označeného zaměstnance nadměrný (§ 12).
(2)
Ke státním zaměstnancům podle odstavce 1 se počítají též vojenští gážisté, příslušníci sboru národní bezpečnosti, zaměstnanci železnic, sloužících veřejné dopravě, vyjímajíc zaměstnance pouličních drah, jakož i učitelé veřejných škol.
(3)
V případech podle odstavce 1 nelze použíti ustanovení § 4.

§ 6.

(1)
Při přikazování nájemníků jsou místní národní výbory povinny přihlížeti k tomu, aby se byt nestal nadměrným (§ 12). Výjimky jsou přípustny toliko z důvodů veřejného zájmu; to platí i v případech uvedených v §§ 4 a 5.
(2)
Přikazuje za nájemníka osobu, která neměla dosud v obci své bydliště, vyrozumí místní národní výbor o tom zároveň též místní národní výbor jejího posledního bydliště.

Dvojí byty.

(§ 7-8)

§ 7.

(1)
Nájemníci a jiní uživatelé, kteří mají dva nebo více bytů v obcích, v nichž alespoň v jedné místní národní výbor uložil vlastníkům domů ohlašovací povinnost podle § 1, jsou povinni ohlásiti to místním národním výborům obcí, v nichž jsou tyto byty. Ohlašovací povinnost vzniká i tenkráte, má-li druhý, po případě další byt osoba, která je podle zákona povinna sdíleti obydlí s osobou povinnou hlášením.
(2)
Byty musí nájemníci a jiní uživatelé ohlásiti do 15 dnů po uveřejnění vyhlášky podle § 1, odst. 1, neučinili-li tak již dříve. Nastanou-li však skutečnosti, zakládající ohlašovací povinnost, teprve po uveřejnění vyhlášky, nutno byty ohlásiti do 15 dnů po vzniku těchto skutečností.

§ 8.

(1)
Nájemní a jiné smlouvy o užívání bytů, podléhajících ohlašovací povinnosti podle § 7, může místní národní výbor prohlásiti za zrušené.
(2)
U domů státu a zemí vykonává právo, příslušející podle odstavce 1 místním národním výborům, zemský národní výbor (na Slovensku věcně příslušné pověřenectvo) a u domů okresů okresní národní výbor; jde-li v těchto domech o úřední nebo naturální byty, vykonává toto právo příslušný osobní úřad. V těchto případech neplatí ani přikazovací právo místních národních výborů (§ 23, odst. 2). Ustanovení tohoto odstavce se vztahuje přiměřeně též na domy podniků, fondů a ústavů, spravovaných státem, zeměmi nebo okresy, jakož i na domy, které jsou ve vlastnictví nebo ve správě železnic nebo železničních fondů.
(3)
Práva podle odstavce 1 nelze použíti,
1.
prokáže-li nájemník nebo jiný uživatel,
a)
že dvou nebo více bytů nezbytně potřebuje k výkonu svého zaměstnání nebo povolání a že byty, posuzovány jako celek, nemají povahu nadměrného bytu (§ 12);
b)
má-li druhý, po případě další byt osoba, která je podle zákona povinna sdíleti s ním obydlí, že podle potvrzení okresního národního výboru jsou tu závažné důvody pro oddělené bydlení;
2.
stran bytu, o němž nájemník nebo jiný uživatel prohlásí, že si jej ponechá.

Byty osob státně nespolehlivých.

(§ 9)

§ 9

(1)
Místní národní výbor může prohlásiti za zrušené nájemní nebo jiné smlouvy o užívání bytů, v nichž bydlí osoby státně nespolehlivé (§ 28).
(2)
Ustanovení § 8, odst. 2 vztahuje se přiměřeně i na tyto případy.

Směny bytů.

(§ 10)

§ 10.

Směniti byty je dovoleno toliko se souhlasem místního národního výboru.

Nadměrné byty.

(§ 11-14)

§ 11.

(1)
Vyžaduje-li toho naléhavá bytová potřeba v obci, může místní národní výbor uložiti nájemníkům a jiným uživatelům bytů vyhláškou, uveřejněnou způsobem v místě obvyklým, aby mu hlásili nadměrné byty.
(2)
Byty musí nájemníci a jiní uživatelé ohlásiti do 15 dnů po uveřejnění vyhlášky podle odstavce 1, neučinili-li tak již dříve. Nastanou-li však skutečnosti, zakládající ohlašovací povinnost, teprve po uveřejnění vyhlášky, nutno byty ohlásiti do 15 dnů po vzniku těchto skutečností.

§ 12.

(1)
Byt se považuje za nadměrný, přesahuje-li počet obytných místností počet příslušníků domácnosti nájemníka nebo jiného uživatele bytu.
(2)
Při zjišťování počtu příslušníků domácnosti počítají se vždy 2 děti pod 10 let a při lichém počtu zbývající dítě za jednu osobu. Počet příslušníků domácnosti se nesnižuje, dlí-li nájemník nebo jiný uživatel bytu nebo příslušník jeho rodiny z vážných důvodů přechodně mimo své bydliště.
(3)
Při počítání obytných místností se nepřihlíží
1.
ke kuchyním;
2.
k místnostem, jichž nájemník nebo jiný uživatel bytu nebo příslušníci jeho rodiny, kteří bydlí v jeho bytě, nemajíce vlastního bytu, nezbytně potřebují k výkonu svého zaměstnání nebo povolání nebo z důvodů veřejného zájmu;
3.
k místnostem, které byly před uveřejněním vyhlášky podle § 11, odst. 1 dány do podnájmu (nájmu) nebo jinak v užívání státně spolehlivým (§ 28) osobám a jež podnájemník (nájemník) nebo jiný uživatel skutečně trvale obývá.

§ 13.

(1)
Nájemníci a jiní uživatelé nadměrných bytů jsou povinni nadpočetné místnosti dáti do podnájmu (nájmu) nebo jinak v užívání státně spolehlivým (§ 28) osobám, které vykonávají v obci své zaměstnání nebo povolání, a to vždy každou nadpočetnou místnost nejméně jedné osobě. V obcích, ve kterých je vysoká škola, budiž dána přednost řádným posluchačům této školy, pokud na ní řádně studují a vykáží se o tom potvrzením vysoké školy nebo orgánu určeného ministerstvem školství a osvěty.
(2)
Nesplní-li nájemníci nebo jiní uživatelé nadměrných bytů tuto povinnost do 15 dnů po uveřejnění vyhlášky podle § 11, odst. 1 nebo, stal-li se byt nadměrným teprve po jejím uveřejnění, do 15 dnů po vzniku této skutečnosti, může místní národní výbor jim uložiti, aby dali nadpočetné místnosti do podnájmu (nájmu) osobám, které jim přikáže. Jako podnájemníky (nájemníky) možno přikázati pouze osoby žijící osaměle, které vyhovují podmínkám odstavce 1 a jsou s to plniti závazky z podnájemního (nájemního) poměru.

§ 14.

(1)
Zvětší-li se dodatečně počet příslušníků domácnosti nájemníka nebo jiného uživatele bytu, takže byt pozbude povahy nadměrného bytu, může nájemník nebo jiný uživatel bytu vypověděti podnájemní (nájemní) nebo zrušiti jinou smlouvu o užívání nadpočetných místností, sjednanou podle tohoto zákona.
(2)
V případech uvedených v odstavci 1 nemůže se podnájemník (nájemník) nadpočetných místností dovolávati předpisů o ochraně nájemníků, i když pro něho platí. Odklad exekuce nuceným vyklizením místností podle platných předpisů lze povoliti nejvýše na dobu 1 měsíce.

Slučování bytů a užívání bytů k jiným účelům než k bydlení.

(§ 15-16)

§ 15.

(1)
Bez svolení místního národního výboru není dovoleno
1.
zrušiti byt jeho připojením k jinému bytu nebo připojením jednotlivých jeho částí k jiným bytům;
2.
užívati bytu nebo jednotlivých jeho částí k jiným účelům než k bydlení.
(2)
Svolení podle odstavce 1, č. 2 není třeba pro jednotlivé části bytů, jichž nájemník nebo jiný uživatel nebo příslušníci jeho rodiny, kteří bydlí v jeho bytě, nemajíce vlastního bytu, nezbytně potřebují k výkonu svého zaměstnání nebo povolání nebo z důvodů veřejného zájmu.
(3)
Bytů, jichž se užívalo v den uveřejnění vyhlášky podle § 1, odst. 1 k jiným účelům než k bydlení, smí se takto nadále užívati jen tenkráte, požádají-li jejich nájemníci nebo jiní uživatelé do 15 dnů po uveřejnění vyhlášky za svolení podle odstavce 1, č. 2 a místní národní výbor žádosti vyhoví.
(4)
V jiných případech jsou oprávněni žádati za svolení podle odstavce 1, č. 2 toliko vlastníci domů.

§ 16.

Nebyla-li v případech uvedených v § 15, odst. 3 podána ve stanovené lhůtě žádost za svolení podle § 15, odst. 1, č. 2 nebo bylo-li svolení odepřeno, může místní národní výbor prohlásiti nájemní nebo jinou smlouvu o užívání bytu za zrušenou.

Revise bytů.

(§ 17-18)

§ 17.

(1)
Místní národní výbor může podrobiti řádnému přezkoušení všechny případy, ve kterých nastala po dni 20. května 1938 změna v osobě nájemníka nebo jiného uživatele bytu. Uloží-li mu to však nadřízený národní výbor (na Slovensku u měst Bratislavy a Košic pověřenectvo sociální péče), je povinen přezkoušeti tyto případy, a to do lhůty jím stanovené.
(2)
Za tím účelem mohou místní národní výbory požadovati od vlastníků domů, nájemníků a jiných uživatelů bytů potřebná vysvětlení a svými orgány nebo zmocněnci provésti nezbytné prohlídky bytů. Tyto osoby mohou z toho důvodu vstupovati do bytů a činiti zjištění, potřebná ke splnění stanoveného účelu, šetříce však ustanovení druhé věty § 8 ústavního zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 293 Sb., o ochraně svobody osobní, domovní a listovního tajemství. O věcech, o kterých se dověděly při výkonu své činnosti, jsou uvedené osoby povinny zachovati mlčenlivost.

§ 18.

(1)
Závady, týkající se osob nájemníků nebo jiných uživatelů bytů, uvedených v § 17, odst. 1, jsou místní národní výbory povinny neprodleně odstraniti.
(2)
Za tím účelem prohlásí místní národní výbor nájemní nebo jiné smlouvy o užívání bytů, uvedených v § 17, odst. 1, za zrušené, bylo-li při revisi řádně zjištěno,
1.
že nájemník nebo jiný uživatel získal byt
a)
nedbaje předpisů o přikazování nájemníků nebo proti výslovnému znění těchto předpisů, nebo
b)
na podkladě nepravdivých údajů, rozhodných pro přikazování nájemníků, nebo
c)
působiv na osoby, pověřené rozhodováním o přikazování nájemníků nebo prováděním rozhodnutí a opatření místního národního výboru, jednáním, které zakládá trestný čin;
2.
že zařízení bytu, zkonfiskované podle dekretů presidenta republiky č. 12/1945 Sb. (nař. č. 104/1945 Sb. n. SNR ve znění nař. č. 64/1946 Sb. n. SNR) nebo č. 108/1945 Sb., bylo nájemníkem nebo jiným uživatelem bytu poškozeno nebo zneužíváním opotřebeno nebo zavlečeno.
(3)
Mimo to může místní národní výbor prohlásiti za zrušené nájemní nebo jiné smlouvy o užívání bytů, uvedených v § 17, odst. 1, bylo-li při revisi řádně zjištěno,
1.
že nájemníkem nebo jiným uživatelem bytu je osoba nevyhovující podmínkám § 3, odst. 1, nebo
2.
že byt je vzhledem k počtu příslušníků domácnosti nájemníka nebo jiného uživatele nadměrný (§ 12).

Společná ustanovení.

(§ 19-29)

§ 19.

Na žádost osidlovacího úřadu může ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem vnitra a příslušným ministerstvem uložiti místnímu národnímu výboru, aby pro některé skupiny osob, jejichž pobyt je v obci ve veřejném zájmu nutný, vyhradil potřebný počet bytů.

§ 20.

Neuloží-li místní národní výbor vlastníkům domů nebo nájemníkům a jiným uživatelům bytů ohlašovací povinnost podle § 1 nebo § 11, ač je to z důvodů bytové potřeby nutné, nebo nedbá-li ustanovení tohoto zákona nebo předpisů vydaných k jeho provádění, zejména neplní-li povinností podle §§ 17 a 18 a nezjedná-li po vyzvání ve stanovené lhůtě nápravu, může nadřízený národní výbor (na Slovensku u měst Bratislavy a Košic pověřenectvo sociální péče) vyhraditi si další provádění zákona a pověřiti jím zvláštní komisi (správní bytová komise), která rozhoduje jeho jménem. Členy komise jmenuje a odvolává okresní (zemský) národní výbor (pověřenectvo). Místní národní výbor je povinen poskytnouti komisi potřebné kancelářské místnosti, jakož i potřebné úřední síly a odevzdati jí všechny potřebné spisy. Osobní náklad komise hradí obec.

§ 21.

Nájemní nebo jiné smlouvy o užívání bytů a jiných místností, jakož i podnájemní (nájemní) nebo jiné smlouvy o užívání nadpočetných místností, sjednané proti ustanovením tohoto zákona, jsou neplatné.

§ 22.

Nedojde-li mezi vlastníkem domu a přikázaným nájemníkem k dohodě o podmínkách nájemní smlouvy, určí je okresní národní výbor, řídě se platnými cenovými předpisy. Totéž platí, nedojde-li k dohodě o podmínkách podnájemní (nájemní) smlouvy mezi nájemníkem nebo jiným uživatelem nadměrného bytu a přikázaným podnájemníkem (nájemníkem).

§ 23.

(1)
Prohlásí-li místní národní výbor podle § 2, odst. 2, § 8, odst. 1, § 9, odst. 1, § 16 nebo § 18, odst. 2 a 3 nájemní nebo jiné smlouvy o užívání bytů za zrušené, uloží nájemníku nebo jinému uživateli bytu, aby jej do stanovené lhůty, nejméně 15 denní, vyklidil. Vyklizení bytu může místní národní výbor uložiti nájemníku nebo jinému uživateli i tehdy, je-li nájemní nebo jiná smlouva o užívání bytu podle § 21 neplatná nebo jde-li o byt vlastníka domu anebo zjistí-li se, že bytu užívá osoba, která se ho zmocnila svémocně, bez právního důvodu. Ustanovení této věty platí přiměřeně i tenkráte, jsou-li podle § 21 neplatné podnájemní (nájemní) nebo jiné smlouvy o užívání nadpočetných místností.
(2)
V případech uvedených v odstavci 1 je vlastník domu povinen pronajmouti byt osobě, kterou mu přikáže místní národní výbor, řídě se předpisy § 2, odst. 1, druhá věta a §§ 3 a 6; lhůta 15 dnů, stanovená v § 2, odst. 3, se počítá ode dne, kdy rozhodnutí místního národního výboru (příkaz k vyklizení) nabylo právní moci. Jde-li v těchto případech o nadpočetné místnosti, platí o jejich podnájmu (pronájmu) přiměřeně ustanovení § 13, odst. 2.

§ 24.

Vykonatelná rozhodnutí místních národních výborů provádějí tyto výbory vlastními orgány (obecní exekuce) nebo pomocí soudu (soudní exekuce).

§ 25.

(1)
U odvolání z rozhodnutí podle tohoto zákona nelze vyloučiti odkladný účinek, vyjímajíc odvolání z označení osoby nájemníka (podnájemníka).
(2)
Místní národní výbory jsou povinny předložiti odvolání do 3 dnů nadřízenému národnímu výboru, který musí o odvolání rozhodnouti do dalších 15 dnů.

§ 26.

Jednání nebo opominutí, příčící se ustanovením tohoto zákona nebo vyhlášek podle něho vydaných (§ 1, odst. 1§ 11, odst. 1), trestají okresní národní výbory po vyjádření místních národních výborů jako přestupek pokutou do 50.000 Kčs nebo vězením do 6 měsíců nebo oběma těmito tresty. Pro případ nedobytnosti pokuty vyměří se zároveň náhradní trest vězení podle míry zavinění v mezích sazby trestu na svobodě. Stejně bude potrestán - nejde-li o čin trestný soudně - kdo v podání místnímu národnímu výboru nebo jinému orgánu, pověřenému prováděním zákona, úmyslně nesprávně uvede nebo potvrdí skutečnosti, které mají býti podkladem rozhodnutí výboru nebo orgánu, anebo tyto skutečnosti zamlčí.

§ 27.

(1)
Pod pojem domů státu podle tohoto zákona nenáleží nemovitý majetek, zkonfiskovaný podle dekretů presidenta republiky č. 12/1945 Sb. (nař. č. 104/1945 Sb. n. SNR ve znění nař. č. 64/1946 Sb. n. SNR) nebo č. 108/1945 Sb., pokud jich stát nepoužije pro svoje účely nebo pro ubytování zaměstnanců uvedených v § 5.
(2)
Kde se v tomto zákoně mluví o vlastníku domu, rozumí se jím, pokud z povahy věci nevyplývá něco jiného, také jeho zákonný zástupce nebo zmocněnec, jakož i poživatel domu.
(3)
Kde se v tomto zákoně mluví o uživateli bytu, rozumí se jím, nevyplývá-li z povahy věci něco jiného, též vlastník nebo poživatel domu, pokud užívají bytu ve svém domě.
(4)
K příslušníkům rodiny podle tohoto zákona se počítají manžel (manželka), druh (družka), příbuzní v přímé řadě a sourozenci.

§ 28.

Za státně spolehlivé podle tohoto zákona se považují bez dalšího osoby, na něž se nevztahují ustanovení § 1, odst. 1, č. 2 a 3 dekretu presidenta republiky č. 108/1945 Sb.

§ 29.

Z předcházejících ustanovení se nevztahují

1.
ustanovení §§ 1 až 6 a 10
a)
na domy státu, zemí a okresů nebo podniků, fondů a ústavů, spravovaných těmito korporacemi, a na domy, které jsou ve vlastnictví nebo správě železnic nebo železničních fondů;
b)
na byty, kterých užívají nebo jež najmou korporace, uvedené pod písm. a), pro své úřední účely;
c)
na byty, pro které bude dáno povolení k obývání po vyhlášení tohoto zákona;
d)
na domy, kterých užívá cizí stát pro účely své diplomatické misse nebo svého konsulárního úřadu nebo pro ubytování zaměstnanců této misse nebo úřadu, ani na byty osob, které jsou členy oficielních nebo polooficielních zahraničních missí;
e)
na místnosti ve svobodárnách obecně prospěšných bytových sdružení a na místnosti sloužící provozu živnostenského oprávnění ku přechovávání cizinců;
f)
na byty, pronajímané v obcích, uvedených ve vyhlášce ministerstva financí ze dne 5. ledna 1928, č. 10 Sb., kterou se vyhlašuje seznam léčebných míst lázeňských, zpravidla léčícím se lázeňským hostům;
g)
na domovnické byty, sloužící svému účelu;
h)
na byty, jež byly vystavěny při podniku pro jeho zaměstnance buď zaměstnavatelem nebo fondy a jinými zařízeními, určenými ve prospěch zaměstnanců podniku, a na byty v domech, jež byly zaměstnavateli přiděleny do vlastnictví podle dekretů presidenta republiky č. 12/1945 Sb. (nař. č. 104/1945 Sb. n. SNR ve znění nař. č. 64/1946 Sb. n. SNR) nebo č. 108/1945 Sb. pro ubytování zaměstnanců podniku, pokud je v obou případech vlastník domu (zaměstnavatel) pronajímá nebo jinak dává v užívání státně spolehlivým (§ 28) zaměstnancům podniku a byty se nestanou nadměrnými (§ 12);
ch)
byty a místnosti, jichž se užívá k účelům charitativním, léčebným, výchovným, tělovýchovným a vzdělávacím nebo pro ubytování příslušníků církevních řádů a kongregací státem uznaných církví;
2.
ustanovení §§ 7 až 9 na domy a byty uvedené pod č. 1, písm. d);
3.
ustanovení §§ 11 až 14
a)
na domy a byty uvedené pod č. 1, písm. d);
b)
na byty, u kterých by přikázáním podnájemníků (nájemníků) mohl býti dotčen důležitý veřejný zájem, zejména na byty určené v úřadech, ústavech a podnicích pro ubytování zaměstnanců;
c)
na části bytů, které v obcích, uvedených ve vyhl. č. 10/1928 Sb., dávají jejich nájemníci nebo jiní uživatelé zpravidla do podnájmu (nájmu) léčícím se lázeňským hostům;
4.
ustanovení §§ 15 až 18 na domy, byty a místnosti uvedené pod č. 1, písm. a) až e).

Závěrečná ustanovení.

(§ 30-32)

§ 30.

Tento zákon platí jen v obcích, které mají více než 3.000 obyvatelů nebo které určí okresní národní výbor; jeho rozhodnutí musí býti vyhlášeno v obci způsobem v místě obvyklým.

§ 31.

Zrušuje se použivatelnost (platnost)

1.
vládního nařízení ze dne 3. srpna 1944, č. 166 Sb., o úřadu pro hospodaření obytnými místnostmi, jakož i všeobecných opatření podle něho vydaných;
2.
zákona ze dne 26. června 1940, č. 178 Sl. z., o bytové péči;
3.
zákona ze dne 22. prosince 1942, č. 254 Sl. z., o zajišťování a zabírání bytů a omezení práva stěhovacího, ve znění nařízení ze dne 15. října 1945, č. 127 Sb. n. SNR;
4.
§§ 11 až 17 zákona ze dne 25. listopadu 1943, č. 160 Sl. z., o opatřeních po nepřátelských bojových činech, o náhradě škod těmito činy způsobených a o doplnění právních předpisů o civilní protiletecké ochraně.

§ 32.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a pozbude jí dnem 31. prosince 1948; provede jej ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry.
Dr. Beneš v. r.



Gottwald v. r.



Dr. Nejedlý v. r.