2.
končí v případech uvedených pod písm. a) až e) a g) dnem faktického ukončení činné služby, pokud se týče dnem osvobození (propuštění na svobodu), vždy však nejpozději dnem 5. května 1945; v případech uvedených pod písm. f) dnem ukončení činnosti, nejpozději však dnem 9. května 1945; v případech uvedených pod písm. h) a ch) dnem ukončení činné služby; do doby takto určené se včítá i doba prokázaně nutného léčení následkem nezaviněného zranění (onemocnění), k němuž došlo při výkonu služby (činnosti) nebo v souvislosti s omezením osobní svobody, pokud toto léčení bránilo výkonu zaměstnání, jakož i doba zajetí, které nezakládá skutkovou podstatu trestného činu podle ustanovení II. dílu vojenského
trestního zákona ze dne 15. ledna 1855, č. 19 ř. z., popřípadě, které by takovou skutkovou podstatu nezakládalo, kdyby šlo o osoby, na něž by bylo lze užít těchto ustanovení.