106/1947 Zb. v znení účinnom od 1. 7. 1947

Vládní nařízení

ze dne 17. června 1947

o přídělu drobných konfiskovaných živnostenských podniků (přídělové nařízení pro živnostenské podniky).

Vláda republiky Československé nařizuje podle § 6, odst. 2 dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, a podle zákona ze dne 14. února 1947, č. 31 Sb., o některých zásadách při rozdělování nepřátelského majetku, konfiskovaného podle dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy:

ČÁST I.

Hmotně-právní ustanovení. (§ 1-33)

Oddíl 1. Předmět přídělu.

(§ 1-10)

Věcný rozsah.

(§ 1-4)

§ 1.

(1)

Toto nařízení se vztahuje na živnostenské podniky konfiskované podle dekretu č. 108/1945 Sb. (dále „konfiskační dekret“), které

v zemích České a Moravskoslezské organisačně spadají do Ústředních svazů řemesla, obchodu, dopravy nebo pro cizinecký ruch,

na Slovensku jsou povinnými členy živnostenských společenstev, odborných společenstev nebo obchodních gremií, pokud rámcovými plány budou určeny k přídělu, s výjimkou podniků uvedených v § 2.

(2)

V pochybnostech o tom, zda jde o živnostenský podnik podle tohoto nařízení, rozhodne osidlovací úřad v dohodě s příslušnými ministerstvy po slyšení hospodářských svazů.

(3)

U podniků výrobních, které organisačně spadají do Ústředního svazu průmyslu a u nichž průměr současně zaměstnaných osob v době od 1. července 1946 do 30. června 1947 nepřekročil dvacet, rozhodne osidlovací úřad na návrh Ústředního svazu průmyslu v dohodě s ministerstvem průmyslu, po případě s ministerstvem výživy, zda jde o živnostenský podnik podle tohoto nařízení.

(4)

Podniky uvedené v předchozích odstavcích jsou střední majetkové podstaty podle ustanovení § 6, odst. 2 konfiskačního dekretu a drobné živnostenské podniky podle oddílu III zák. č. 31/1947 Sb. (dále „zákon“); označují se nadále jen jako „podniky“.

§ 2.

Toto nařízení se nevztahuje na tyto podniky:

A. Řemeslné (výrobní a poslužné) podniky:

jež byly zařazeny do Ústředního svazu průmyslu a jeho skupin, a podniky, jež byly organisačně přeřazeny po 5. květnu 1945 z Ústředního svazu průmyslu do Ústředního svazu řemesla;

u nichž průměr současně zaměstnaných osob v době od 1. července 1946 do 30. června 1947 překročil dvacet;

které mají povahu jak podniků průmyslových, tak i řemeslných, leč by průmyslovou část bylo možno odděliti provozně a hospodářsky od části řemeslné;

účetní, bilanční, revisní, hospodářsko-poradní, reklamní a náborové a hlídací veřejné podniky.

B. Obchodní podniky:

Obchodní podniky

v zemích České a Moravskoslezské, jež jsou členy hospodářské skupiny velkoobchodu a zahraničního obchodu Ústředního svazu obchodu, leč by obchodní podnik zařazený do hospodářské skupiny velkoobchodu a zahraničního obchodu provozoval obchod v malém. Byl-li maloobchod zařazen do hospodářské skupiny velkoobchodu a zahraničního obchodu, rozhodne osidlovací úřad v dohodě s ministerstvem vnitřního obchodu po slyšení Ústředního svazu obchodu, zda jde o podnik podle tohoto nařízení; tímtéž způsobem se rozhodne o obchodním podniku v národní správě, byl-li přeřazen za účinnosti zákona z hospodářské skupiny velkoobchodu a zahraničního obchodu do hospodářské skupiny maloobchodu, nebo byl-li dřívější podnik provozovaný jako velkoobchod i maloobchod odhlášen z hospodářské skupiny velkoobchodu a zahraničního obchodu;

na Slovensku obchody, jež jsou registrovány u obchodních a průmyslových komor jako velkoobchody;

obchodní a jednotkové domy;

nakladatelství;

obchodní podniky, zabývající se činností zprostředkovatelskou a náborovou, a to

obchodní jednatelství (obchodní zastoupení) podle § 59c) živnostenského řádu, na Slovensku podle § 77 živnostenského zákona, zprostředkování koupě a prodeje movitých věcí, sdělování adres kupců a koupěchtivých osob, vedení evidence nákupních pramenů, shromažďování objednávek a nabídek zboží a movitých věcí,

insertní kanceláře, zastoupení v oboru insertním, zprostředkování nebo uzavírání objednávek (insertů), plakátovací podniky,

realitní a úvěrové zprostředkování, bytové kanceláře podle zákona ze dne 19. srpna 1925, č. 203 Sb., kterým se některé obory soukromého sprostředkování prohlašují za živnost koncesovanou ve smyslu živnostenského řádu (zákona),

zprostředkování v jiných než obchodních jednáních (obchodech) a podniky veřejné agentury,

stavební podnikatelství,

zpravodajské, detektivní, inkasní, informační a úvěrové kanceláře.

C. Hostinské a výčepnické podniky:

zařazené v den nabytí účinnosti zákona podle platných cenových předpisů do nejvyšších dvou cenových skupin, a to i tehdy, je-li některá část podniku zařazena do nižší cenové skupiny;

ubytovací podniky, zařazené do skupiny A nebo B podle vládního nařízení ze dne 13. července 1939, č. 194 Sb., o třídění podniků hostinských živností s oprávněním k ubytování cizinců, na Slovensku podle vládního nařízení ze dne 8. května 1939, č. 96 Sl. z., o třídění podniků hostinských a výčepnických živností s právem ubytovati cizince, a to i tehdy, je-li s takovým podnikem spojen provoz některého z oprávnění uvedeného v § 16, odst. 1, písm. b) až g) živnostenského řádu, na Slovensku v § 23, odst. 1, písm. b) až g) živnostenského zákona, a tato část podniku je zařazena do jiné než některé ze dvou cenově nejvyšších skupin;

velké ubytovací podniky zařazené podle vládního nařízení č. 194/1939 Sb., na Slovensku podle vládního nařízení č. 96/1939 Sl. z., do skupiny C, pokud mají význam pro cizinecký ruch, jakož i jiná zařízení, sloužící význačnou měrou cizineckému a turistickému ruchu, jež byly osidlovacím úřadem v dohodě s ministerstvy zahraničního obchodu a vnitřního obchodu po slyšení Ústředního svazu pro cizinecký ruch vyňaty z přídělu podle tohoto nařízení.

D. Dopravní podniky:

mezinárodní zasilatelské (spediční) podniky a podniky mezinárodní dopravy;

skladovací podniky (veřejná skladiště);

podniky nepravidelné nákladní dopravy motorovými vozidly a povoznictví, u nichž průměr současně zaměstnaných osob v době od 1. července 1946 do 30. června 1947 přesahuje dvacet;

podniky hromadné osobní dopravy motorovými vozidly, pravidelné i nepravidelné, u nichž průměr současně zaměstnaných osob v době od 1. července 1946 do 30. června 1947 přesahuje dvacet; je-li tato doprava provozována jedním podnikatelem, tehdy, přesahuje-li v téže době počet takových zaměstnanců u pravidelné dopravy dvacet, u nepravidelné deset;

podniky osobní nehromadné dopravy nepravidelné (autotaxi), u nichž průměrný počet provozních jednotek v době od 1. července 1946 do 30. června 1947 přesahuje pět.

E. Plavební podniky, autoškoly, cestovní kanceláře a zprostředkování sázek.

F. Podniky zubotechnické.

G. Podniky elektrotechnické,

u nichž průměr současně zaměstnaných osob v době od 1. července 1946 do 30. června 1947 přesahuje dvacet.

§ 3.

(1)

V případech uvedených v § 2 může osidlovací úřad vzhledem ke způsobu provozu, k umístění nebo počtu zaměstnanců podniků v dohodě s příslušným ministerstvem po slyšení příslušného ústředního svazu uznati zkonfiskovanou majetkovou podstatu za podnik podle tohoto nařízení a určiti ji k přídělu.

(2)

Podniky, které by spadaly pod pojem střední majetkové podstaty, může osidlovací úřad v dohodě s příslušným ministerstvem po slyšení příslušného hospodářského svazu vyjmouti z přídělu podle tohoto nařízení, přihlížeje zejména k rozsahu nebo významu podniku, počtu zaměstnanců, mimořádnému vybavení, zejména strojovému nebo kapitálovému, obratu, výtěžku nebo výsadnímu postavení.

§ 4.

Rozsah konfiskované majetkové podstaty podniku.

(1)

Ke konfiskované majetkové podstatě podniku náležejí všechny věci, které až dosud sloužily provozu podniku, zejména nemovitosti, práva (firma, známky, vzorky, patenty, licence, vodní práva a pod.), směnky, cenné papíry, vkladní knížky, hotovosti, pohledávky, jakož i všechny hotové a nedokončené výrobky, polotovary, zásoby a hmoty, jež patří k podniku v den, který určí osidlovací úřad vyhláškou ve svém věstníku (rozhodný den), ačli nejde o věci, které jsou ve vlastnictví osoby, jejíž majetek nepodléhá konfiskaci.

(2)

Ke konfiskované majetkové podstatě náležejí dále peněžité i nepeněžité závazky.

(3)

Ke konfiskované majetkové podstatě nepatří bytové zařízení.

(4)

Konfiskovanou majetkovou podstatu sepíše a vyúčtuje národní správce podle směrnic, které vydají osidlovací úřad a Fond národní obnovy v dohodě s ministerstvy financí, průmyslu, vnitřního obchodu a výživy a nejvyšším účetním kontrolním úřadem.

Přídělová podstata.

(§ 5-6)

§ 5.

(1)

Osidlovací úřad, rozhoduje o přídělu, stanoví, které součásti majetkové podstaty budou přiděleny uchazečům (přídělová podstata) a které budou z ní vyloučeny a převzaty Fondem národní obnovy (dále jen „fond“); fond uloží přídělci, jaká opatření má učiniti o vyloučených součástech majetkové podstaty.

(2)

Zásadně se přidělí veškeré movité i nemovité věci, které jsou součástí majetkové podstaty, pokud nebudou vyloučeny podle § 6.

(3)

K přídělové podstatě náleží také jiná majetková podstata nebo její část, která bude podle § 1 zákona a podle tohoto nařízení (§ 7) sloučena v jednu přídělovou podstatu.

§ 6.

(1)

Z majetkové podstaty (§ 4) se vylučují:

A. Aktiva:

Zařízení nebo jeho části, které nejsou nutné pro provoz podniku nebo které budou vyňaty z jiných důležitých důvodů,

vázané vklady,

hotovosti, cenné papíry a okamžitě splatné pohledávky u peněžních ústavů, pokud nejsou nutným provozním kapitálem,

úložky, vytvořené v době nesvobody na opatření provozního zařízení nebo zboží, úložky investiční a úložky, vzniklé odvodem nadměrných zisků,

pohledávky vzniklé před 10. květnem 1945 vůči vlastníkům majetku, konfiskovaného podle konfiskačního dekretu nebo podle dekretu presidenta republiky ze dne 21. června 1945, č. 12 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, na Slovensku podle nařízení Slovenské národní rady ze dne 23. srpna 1945, č. 104 Sb. n. SNR, o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel slovenského národa, ve znění nařízení Slovenské národní rady ze dne 14. května 1946, č. 64 Sb. n. SNR,

pohledávky za Německou říší, za dlužníky v Německé říši a za státy, které jsou povinny platiti reparace, a jejich příslušníky,

patenty důležité pro obranu státu nebo pro jiný veřejný zájem. Příděl ostatních patentů a práv nehmotných (práva firmy, známek, vzorků, licencí, autorského práva a pod.) mohou osidlovací úřad a Fond národní obnovy výjimečně a v odůvodněných případech vyhraditi pozdějšímu rozhodnutí.

B. Pasiva:

Peněžité závazky vzniklé před 10. květnem 1945,

peněžité závazky vzniklé po 9. květnu 1945, je-li majetková podstata zřejmě předlužena a pokud je fond v případech hodných zvláštního zřetele převezme k vypořádání jako závazky, které nevznikly vinou přídělce.

(2)

Pohledávky a závazky uvedené v odstavci 1, jakož i platby na závazky vzniklé před 10. květnem 1945, vykáže uchazeč podrobně v přihlášce o příděl a připojí doklady.

Slučování a rozdělování majetkových podstat.

(§ 7-10)

§ 7.

(1)

Osidlovací úřad a Fond národní obnovy mohou z důvodů hospodářské účelnosti slučovati podniky a jiné majetkové podstaty nebo jejich součásti, konfiskované podle konfiskačního dekretu (§ 1 zákona). Slučování majetkových podstat nebo jejich součástí se děje po předchozím slyšení příslušného hospodářského svazu, po případě jeho územní složky.

(2)

Uchází-li se osoba, která není svobodná, o příděl podniku, jehož provozovna je v rodinném domku, má navrhnouti sloučení rodinného domku (i s příslušnou stavební parcelou a s případně hraničícími pozemky, zapsanými v téže knihovní vložce) s podnikem v jednu přídělovou podstatu. Osidlovací úřad a Fond národní obnovy mohou sloučiti s podnikem pro zlepšení jeho provozu nebo z jiných důvodů hospodářské účelnosti jinou nemovitost nebo movitost, náležející k jiné zkonfiskované majetkové podstatě, v jednu přídělovou podstatu.

(3)

Náležejí-li k majetkové podstatě součásti, které s ní nebyly spojeny v den počátku účinnosti tohoto nařízení, zejména jde-li o věci zavlečené, nebo které jsou součástí jiné majetkové podstaty, může osidlovací úřad na žádost uchazečovu tyto součásti sloučiti s majetkovou podstatou v jednu přídělovou podstatu. Rovněž předměty sloužící provozu podniku, které byly konfiskovány jiné osobě než původnímu majiteli podniku, mohou osidlovací úřad a Fond národní obnovy sloučiti s přidělovanou majetkovou podstatou v jednu přídělovou podstatu, jsou-li k provozu podniku nezbytně nutné.

(4)

Sloučení podniků lze provésti jen, zůstane-li sloučený podnik drobným živnostenským podnikem.

(5)

Opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 provede osidlovací úřad v rozhodnutí o přídělu.

§ 8.

Při rozdělování podniků nebo jejich součástí (§ 1 zákona) jest postupovati obdobně podle ustanovení § 7, odst. 1 a 5.

§ 9.

Témuž uchazeči lze přiděliti toliko jeden podnik; výjimečně lze přiděliti více podniků jednomu uchazeči tehdy, byly-li tyto podniky sloučeny (§ 7) v jednu přídělovou podstatu, za podmínky, že je uchazeč bude provozovati osobně, na společném stanovišti a že prokáže splnění podmínek předepsaných pro tyto podniky [§ 22, odst. 1, písm. e)].

§ 10.

Podnik spojený se zemědělským majetkem.

(1)

Jde-li o příděl podniků spojených se zemědělským majetkem, konfiskovaným podle dekretu č. 12/1945 Sb. (na Slovensku podle nařízení Slovenské národní rady č. 104/1945 Sb. n. SNR, ve znění nařízení Slovenské národní rady č. 64/1946 Sb. n. SNR), zjistí okresní národní výbor před návrhem na příděl podniku, jehož výtěžek by nezaručoval přídělci slušnou obživu, zda nemovitost, v níž byl podnik provozován, byla nebo může býti uchazeči o podnik přidělena podle uvedených předpisů nebo podle dekretu presidenta republiky ze dne 20. července 1945, č. 28 Sb., o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci, a zda mu k této nemovitosti byla nebo může býti přidělena zemědělská půda, která by mu ve spojení s podnikem zaručovala slušnou obživu. Tyto okolnosti zjistí okresní národní výbor dotazem u okresní rolnické komise, jde-li o příděl podle dekretu č. 12/1945 Sb., na Slovensku podle uvedeného nařízení Slovenské národní rady; jde-li o příděl podle dekretu č. 28/1945 Sb., provede okresní národní výbor toto zjištění u ministerstva zemědělství - místně příslušné osidlovací komise. Ministerstvo zemědělství přidělí pak podle možnosti takto zjištěné témuž uchazeči nemovitost, v níž byl podnik provozován, a potřebnou zemědělskou půdu.

(2)

Podnik, který je umístěn v zemědělské usedlosti, přidělí se přídělci této usedlosti, pokud přídělce vyhovuje ustanovením tohoto nařízení.

Oddíl 2. Hodnocení přídělové podstaty.

(§ 11-17)

§ 11.

Přejímací cena.

Přejímací cenou přiděleného podniku je cena přídělové podstaty vypočtená podle § 12, odst. 1, po případě zvýšená o částku odpovídající mimořádné výnosové hodnotě podniku (§ 13).

Výpočet ceny přídělové podstaty.

(§ 12-17)

§ 12.

(1)

Podkladem ocenění přídělové podstaty je seznání (soupis s oceněním) součástí majetkové podstaty, sestavené přídělcem podle směrnic, které vydají osidlovací úřad a Fond národní obnovy v dohodě s ministerstvy financí, průmyslu, vnitřního obchodu a výživy, nejvyšším účetním kontrolním úřadem a nejvyšším úřadem cenovým; při tom se postupuje podle těchto zásad:

U strojů, strojního a jiného zařízení a kancelářského nábytku stanoví se cena tak, že se od cen určených podle předpisů nejvyššího úřadu cenového v době odhadu pro nové zboží stejného druhu, nebo pro zboží srovnatelné odečte srážka za opotřebení, po případě za znehodnocení;

suroviny se ocení cenou pořizovací k rozhodnému dni; neprodejné zboží, které nebylo nakoupeno nebo vyrobeno přídělcem, se oceňuje skutečnou nynější hodnotou;

úhrada za polotovary a hotové výrobky se rovná ceně výrobní; nejsou-li vlastní výroby, rozhoduje cena pořizovací k rozhodnému dni;

pohledávky se oceňují jmenovitou hodnotou, pokud nejsou prokázaně a nezaviněně nedobytné. Pohledávky v cizích valutách se ocení podle úředních kursů, platných v rozhodný den, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak. Hodnota pohledávek se sníží o částky, jež se stanou prokázaně a nezaviněně nedobytnými; tento odpočet provede fond nejdéle do pěti let po rozhodnutí o přídělu dodatečným snížením přejímací ceny;

úhrada za rodinný domek, po případě za stavební parcelu, se vypočte podle příslušného ustanovení přídělového nařízení pro rodinné domky;

úhrada za jinou nemovitost se vypočte podle její obecné ceny.

(2)

Pokud podle rozhodnutí o přídělu přejímá přídělce na srážku z přejímací ceny závazky, jest postupovati takto:

Peněžité závazky s příslušenstvím se odečtou od přejímací ceny jmenovitou hodnotou,

závazky na jiné než peněžní plnění se odhadnou podle zásad vládního nařízení ze dne 23. června 1933, č. 100 Sb., kterým se vydávají předpisy o odhadu nemovitostí v řízení exekučním (odhadní řád).

(3)

Ocenění provedené podle předchozích odstavců přezkoumá fond.

(4)

Výlohy řízení a dávky a poplatky řízením vzniklé jdou na vrub přídělce.

§ 13.

(1)

Přejímací cena podniku se zvýší o částku odpovídající mimořádné výnosové hodnotě podniku jen u podniků s pravděpodobným čistým ročním výnosem přesahujícím částku 70.000 Kčs.

(2)

Částka odpovídající mimořádné výnosové hodnotě podniku se určuje takto:

Odhadne se, po případě za účasti znalce, pravděpodobný čistý roční výnos se zřetelem k poloze, druhu, rozsahu a vybavení podniku, jakož i k místním poměrům, stavu i vyhlídkám osídlení;

podle takto odhadnutého výnosu zařadí se podnik do stupně mimořádné výnosové hodnoty podniku podle tabulky uvedené pod č. 3;

od pravděpodobného čistého ročního výnosu se odečte částka 70.000.- Kčs a 3 % úrok z ceny přídělové podstaty (§ 12). Výsledná částka se násobí číslem, odpovídajícím příslušnému stupni podle této tabulky:

Stupeň mimořádné výnosové hodnoty:	Při čistém ročním výnosu:	Číslo:
I.	od 70.000 Kčs do 80.000 Kčs	1
II.	od 80.001 Kčs do 100.000 Kčs	2
III.	od 100.001 Kčs do 120.000 Kčs	3
IV.	od 120.001 Kčs do 150.000 Kčs	4
V.	od 150.001 Kčs do 180.000 Kčs	5
VI.	od 180.001 Kčs do 220.000 Kčs	6
VII.	od 180.001 Kčs do 260.000 Kčs	7
VIII.	od 260.001 Kčs do 300.000 Kčs	8
IX.	od 300.001 Kčs do 350.000 Kčs	9
X.	nad 350.000 Kčs	10

§ 14.

Způsob úhrady přejímací ceny.

(1)

Před odevzdáním přídělové podstaty do vlastnictví musí přídělce zaplatiti nejméně 10% přejímací ceny a výlohy (§ 12, odst. 4) v hotovosti. Z důvodů hodných zvláštního zřetele, zejména jde-li o přednostní uchazeče, může fond na odůvodněnou žádost přídělce, uplatněnou při podání přihlášky o příděl, povoliti uhrazení této části přejímací ceny způsobem uvedeným v odstavci 2 nebo 3.

(2)

Zbytek přejímací ceny, neuhradí-li jej v hotovosti, může přídělce uhraditi převodem z vázaných vkladů svých, své manželky (družky) a nezletilých dětí, žijících s ním ve společné domácnosti, a to až do výše částek prostých dávky z přírůstku na majetku (§ 37, odst. 2 zákona ze dne 15. května 1946, č. 134 Sb., o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku); právnické osoby mohou tuto část přejímací ceny uhraditi ze svých vázaných vkladů do částky 50.000 Kčs. Do těchto částek se nezapočítávají vázané vklady použité k úhradě jiného konfiskovaného majetku.

(3)

Na část přejímací ceny, která zbývá po zaplacení podle předcházejících odstavců, zprostředkuje fond přídělci, bude-li třeba, úvěr u peněžního ústavu k tomu oprávněného. Tento úvěr může býti poskytnut tím, že peněžní ústav převede uvěřenou částku ze svých vázaných vkladů na zvláštní vázaný účet fondu u Poštovní spořitelny. Úrokovou sazbu a podmínky tohoto úvěru poskytnutého ve vázaných korunách stanoví ministerstvo financí v dohodě s Národní bankou Československou a fondem.

(4)

Osobám, uvedeným v § 1 zákona ze dne 12. dubna 1946, č. 75 Sb., o přiznávání hospodářských a právních úlev krajanům vracejícím se do vlasti, zejména z Maďarska, může fond k zaplacení přejímací ceny povoliti přiměřenou lhůtu, nejdéle do převodu jejich majetku v cizině zanechaného.

(5)

Úvěr zprostředkovaný fondem u peněžního ústavu bude umořen ve lhůtě, jež bude sjednána mezi přídělcem a peněžním ústavem. Bude-li přídělci s podnikem přidělena nemovitost, svolí fond k zápisu vkladu práva zástavního v pozemkové knize na přidělené nemovitosti k zajištění poskytnutého úvěru.

§ 15.

Snížení přejímací ceny.

(1)

Cenu přídělové podstaty, vypočtenou podle § 12, mohou osidlovací úřad a Fond národní obnovy, pokud výnos podniku nepřesahuje částku, která je rozhodná pro výpočet mimořádné výnosové hodnoty, snížiti až o 50% uchazečům z řad osob uvedených v §§ 1 a 6 zákona ze dne 19. prosince 1946, č. 255 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, a z řad osob uvedených v § 84, odst. 1 zákona ze dne 18. července 1946, č. 164 Sb., o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce, s přihlédnutím k sociální potřebnosti uchazečově a k výnosnosti podniku.

(2)

Jiným osobám, než jsou uvedeny v odstavci 1, zejména osobám uvedeným v § 1 zák. č. 75/1946 Sb. a osobám, které se v důsledku svého zaměstnání v podniku, který se jim přiděluje, staly předčasně práce neschopnými, mohou osidlovací úřad a Fond národní obnovy z důvodů hodných zvláštního zřetele povoliti snížení přejímací ceny s přihlédnutím k sociální potřebnosti uchazečově a k výnosnosti podniku až o 25%.

(3)

Osidlovací úřad a Fond národní obnovy mohou přídělcům hodným zvláštního zřetele povoliti na každé dítě, které v den podání přihlášky není starší 14 roků, srážku až 5% z přejímací ceny. Přídělcům, kteří se jako národní správci významně zasloužili o zvelebení podniku, mohou osidlovací úřad a Fond národní obnovy povoliti srážku až 10% z mimořádné výnosové hodnoty; v případech zcela nadprůměrné osobní zásluhy přídělcovy o zvelebení podniku, jež se projevilo také v jeho mimořádném výnosu, lze povoliti srážku až 20% z mimořádné výnosové hodnoty.

(4)

Snížení podle předcházejících ustanovení se povoluje v rozhodnutí o přídělu na odůvodněnou žádost uchazečovu, uplatněnou při podání přihlášky nebo žádosti o příděl (§ 40, odst. 1). Míra snížení nesmí přesahovati 50% z přejímací ceny.

§ 16.

Úpravy přejímací ceny.

Vyjdou-li po odevzdání přiděleného podniku na jevo okolnosti, které by jinak měly rozhodující vliv na výši stanovené přejímací ceny, může fond do deseti let od odevzdání přiděleného podniku (§ 50) přejímací cenu nově upraviti; v neprospěch přídělce lze tak učiniti jen, nebylo-li k těmto okolnostem přihlédnuto jeho vinou.

§ 17.

Pomoc přídělci.

Fond může přídělci na jeho žádost zprostředkovati provozní úvěr podle § 5, odst. 1, č. 5 konfiskačního dekretu, nemůže-li si ho přídělce podle zvyklostí peněžního trhu opatřiti sám. Tento úvěr bude zprostředkován podle směrnic vydaných ústřední komisí pro vnitřní osídlení po předcházejícím jednání fondu s Ústředním svazem peněžnictví.

Oddíl 3. Uchazeči.

(§ 18-25)

§ 18.

Základní předpoklad.

Všichni uchazeči o příděl musí se ve stanovené lhůtě přihlásiti způsobem stanoveným v § 20 a prokázati splnění předepsaných podmínek (§§ 22 a 23). Národní správce, který nepodá přihlášku, bude odvolán.

§ 19.

Přednostní uchazeči.

(1)

Přednostní uchazeči (odstavec 2) mají přednostní právo na příděl podniků, uvolněných podle § 13 zákona v pohraničním území, a na příděl všech podniků v ostatním území.

(2)

Přednostními uchazeči jsou osoby uvedené v §§ 1 a 6 zák. č. 255/1946 Sb., které nejsou umístěny, a v § 84, odst. 1 zák. č. 164/1946 Sb., které nejsou existenčně zabezpečeny (§ 6, odst. 1 zákona).

(3)

Za umístěné uchazeče (odstavec 2) jest považovati ty přednostní uchazeče, kteří byli již umístěni na služebním místě vyhrazeném podle § 3, odst. 1 zák. č. 255/1946 Sb., ať již se umístění stalo uplatněním přednostního práva podle tohoto zákona či nikoliv, nebo kteří již jednou úspěšně uplatnili přednostní právo podle § 4, písm. a) až e) uvedeného zákona. Toto ustanovení se nevztahuje na přednostní uchazeče, propuštěné z veřejných služeb nebo ze služeb národních podniků z důvodu snížení počtu zaměstnanců, dále na ty přednostní uchazeče, kteří odejdou dobrovolně z těchto služeb a věnují se svému původnímu povolání, pokud v něm nebudou trvale umístěni. Nemůže-li býti přidělený podnik bez viny uchazečovy provozován, nelze uchazeče považovati za umístěného. Výrok o tom, že se uchazeč nepovažuje za umístěného, vydá ministerstvo národní obrany v dohodě s osidlovacím úřadem.

(4)

Za existenčně zabezpečené uchazeče (odstavec 2), spadající pod ustanovení § 84, odst. 1 zák. č. 164/1946 Sb., jest pokládati uchazeče, jejichž přednostní právo bylo uspokojeno některým ze způsobů tam určených pod písm. a) až d), pokud nárok nezanikl nebo uchazeči nejsou vyloučeni z nároku podle uvedeného zákona. Ustanovení odstavce 3, věty druhé a třetí platí tu obdobně. Výrok o tom, že se uchazeč nepovažuje za existenčně zabezpečeného, vydá ministerstvo sociální péče v dohodě s osidlovacím úřadem.

§ 20.

Způsob, jak se ucházeti o příděl.

(1)

O příděl lze se ucházeti (§ 40, odst. 1):

přihláškou:

V pohraničním území, jde-li o národního správce ustanoveného před 1. květnem 1946 nebo o přednostního uchazeče, který v den podání přihlášky je národním správcem aspoň tři měsíce;

v ostatním území, jde-li o národního správce, který je přednostním uchazečem a v den podání přihlášky aspoň tři měsíce národním správcem,

žádostí:

jde-li o národního správce, který není přednostním uchazečem. Žádost lze podati až po uplynutí tří měsíců od ustanovení národním správcem podniku. Lhůtu k podání žádosti stanoví osidlovací úřad.

(2)

Právnická osoba, u níž jsou splněny náležitosti § 24, odst. 1 a 2, uchází se o příděl přihláškou (odstavec 1, č. 1), jinak žádostí (odstavec 1, č. 2).

§ 21.

Evidence zájemců.

(1)

Přednostní uchazeči, kteří nejsou dosud národními správci, podají žádost o ustanovení národními správci u osidlovacího úřadu ve lhůtě stanovené vyhláškou tohoto úřadu, jež bude vydána v dohodě s ministerstvem národní obrany a ministerstvem sociální péče a uveřejněna v Úředním listě (§ 6, odst. 1 zákona).

(2)

Přednostní uchazeči, kteří v den vyhlášení příslušného rámcového plánu nejsou ještě tři měsíce národními správci podniku, ohlásí osidlovacímu úřadu na předepsaném tiskopise, že se hodlají ucházeti o příděl jimi spravovaného podniku.

(3)

Národní správci, kteří nejsou přednostními uchazeči, vyhovují však jinak podmínkám zákona a tohoto nařízení, ohlásí osidlovacímu úřadu na předepsaném tiskopise, že se hodlají ucházeti o příděl.

(4)

Ostatní zájemci podají žádost o ustanovení národním správcem ve lhůtě, kterou stanoví osidlovací úřad.

§ 22.

Všeobecné podmínky.

(1)

Uchazeč musí prokázati, že je

československým státním občanem, nebo že je za něho považován podle §§ 1 nebo 2 ústavního zákona ze dne 12. dubna 1946, č. 74 Sb., o udělení státního občanství krajanům vracejícím se do vlasti,

české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti,

národně a státně spolehlivý,

soudně bezúhonný,

způsobilý podle živnostensko-právních předpisů k provozování podniku, o který se uchází, a že

tento podnik jako národní správce řádně spravuje po dobu nejméně tří měsíců.

(2)

Ustanovení o národnosti [odstavec 1, písm. b)] neplatí pro uchazeče uvedené v §§ 1 a 6 zák. č. 255/1946 Sb. Uchazeči uvedení v § 84, odst. 1 zák. č. 164/1946 Sb. musí však prokázati, že nejsou národnosti německé nebo maďarské.

(3)

Výjimky a úlevy od povinnosti předložiti plný průkaz způsobilosti lze povoliti jen podle platných živnostensko-právních předpisů.

§ 23.

Zvláštní podmínky pro národní správce-uchazeče v pohraničním území.

(1)

Pro uchazeče o podnik v pohraničním území platí tyto další podmínky:

že nemá jinde vlastního bytu nebo že se ho vzdá pro případ přidělení podniku,

že jeho rodinní příslušníci, žijící s ním ve společné domácnosti, nejsou národnosti německé nebo maďarské a že jsou soudně bezúhonní a státně spolehliví. Výjimku, pokud jde o národnost rodinných příslušníků, lze povoliti jen tehdy, nejde-li o manželství uzavřená po 21. květnu 1938.

(2)

Uchazeč, který je národním správcem v pohraničním území (§ 5, odst. 1, č. 3 zákona), musí mimo všeobecné podmínky (§ 22, odst. 1) prokázati, že jsou u něho splněny ještě tyto další podmínky:

že nejpozději ode dne nabytí účinnosti zákona má bydliště v místě, kde je podnik jím spravovaný, nebo v jeho nejbližším okolí,

že podnik osobně spravuje, a to nejpozději od 1. května 1946; tato podmínka však neplatí pro přednostní uchazeče.

(3)

Za rodinného příslušníka podle odstavce 1, písm. b) se považuje manželka nebo manžel, děti manželské, nemanželské a osvojené, rodiče a prarodiče a družka nebo druh za předpokladu, že žijí s uchazečem ve společné domácnosti. U dětí do 18 let se předpokládá, že splňují podmínky § 22, odst. 1, písm. a) až c) stejně jako uchazeč. Soudní bezúhonnost nutno však prokazovati vždy po dovršení 14 roků.

(4)

Děti, které nežijí s uchazečem ve společné domácnosti, se považují za rodinné příslušníky, pokud uchazeč na ně pobírá výchovné podle platných předpisů.

§ 24.

Příděl právnické osobě.

(1)

Právnické osobě lze přiděliti podnik přede všemi uchazeči, jsou-li pro to dány závažné důvody (odstavec 2) a prokáže-li, že jsou splněny tyto podmínky:

národní správce byl v tomto podniku ustanoven před účinností zákona za šetření zákonných předpisů, zejména zákona č. 255/1946 Sb.,

národní správce byl ustanoven z pověření právnické osoby,

právnická osoba je oprávněna k provozu spravovaného podniku.

(2)

Za závažné důvody podle § 10, odst. 2 zákona, pro které může býti právnické osobě dána přednost přede všemi uchazeči, považují se zejména významné důvody hospodářské, zvláště podpora výrobnosti a zlevňování cen, důvody sociální a kulturní, úkoly budovatelského plánu a skutečnost, že podnikání právnické osoby je v zájmu veřejném důležitější než podnikání jednotlivce; při tom musí býti zkoumáno, zda takové podniky bývají obvykle provozovány také právnickými osobami. O tom, zda jde o závažné důvody a zda takové podniky bývají obvykle provozovány také právnickými osobami, rozhodne osidlovací úřad po slyšení příslušných hospodářských svazů.

(3)

Jinak se mohou právnické osoby ucházeti o příděl po uspokojení osob uvedených v § 7, odst. 3 konfiskačního dekretu, jsou-li ustaveny podle § 25, odst. 2, nebo prokáží-li, že podnik, o jehož příděl se ucházejí, je řádně spravován národním správcem, ustanoveným z jejich pověření po dobu nejméně tří měsíců.

§ 25.

Konkurence národních správců.

(1)

Uchází-li se o přidělení podniku více jeho národních správců, kteří vyhovují stanoveným podmínkám, jest při přídělu přihlížeti k osobám uvedeným v § 7, odst. 3 konfiskačního dekretu. Mezi stejně oprávněnými uchazeči rozhodne osidlovací úřad podle volné úvahy, při čemž přihlédne zejména k sociálním a rodinným poměrům a k lepší odborné kvalifikaci uchazečů (§ 11, odst. 2 zákona). Za lepší odbornou kvalifikaci se pokládá také delší odborná průprava. Osidlovací úřad může žádati, aby uchazeč mimo předepsané doklady předložil seznání jmění, potvrzené berní správou a místním národním výborem.

(2)

Je-li podnik pod národní správou více národních správců, kteří vyhovují stanoveným podmínkám, a ucházejí-li se všichni společně o příděl tohoto podniku, může osidlovací úřad přiděliti tento podnik do vlastnictví právnické osobě, ustaví-li se z těchto národních správců v přiměřené lhůtě stanovené osidlovacím úřadem.

Oddíl 4. Omezovací ustanovení.

(§ 26-33)

§ 26.

Vyloučení z přídělu.

Z přídělu jsou vyloučeny

osoby, které byly pravoplatně správním nálezem potrestány za čin, spáchaný v době výkonu národní správy, podle § 19, odst. 1 konfiskačního dekretu nebo podle § 1 zákona ze dne 13. února 1947, č. 15 Sb., o stíhání černého obchodu a podobných pletich,

osoby, kterým přísluší nárok podle zákona ze dne 16. května 1946, č. 128 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících, na vrácení živnostenského nebo jiného výdělečného podniku a které závazně neprohlásí, že se bezpodmínečně vzdají provozování vráceného podniku,

osoby právnické, ustavené za účelem obejití zákona a tohoto nařízení.

§ 27.

Vzdání se provozování jiného výdělečného podniku.

(1)

Provozuje-li uchazeč, který je národním správcem, ještě jiný výdělečný podnik, je povinen vzdáti se jeho provozování pro případ, že mu bude spravovaný podnik přidělen; je-li výdělečný podnik podnikem živnostenským, je zároveň povinen bezpodmínečně se vzdáti svého dosavadního živnostenského oprávnění a předložiti v obou případech před odevzdáním přídělu příslušné úřední potvrzení, že se výdělečného podniku, po případě dosavadního živnostenského oprávnění, vzdal.

(2)

Za výdělečný podnik se nepovažuje zemědělská výroba.

§ 28.

Omezení přídělce.

(1)

Pokud nebude stanoveno jinak, nesmí přídělce přidělený podnik nebo jeho část v míře přesahující běžný provoz zciziti, zatížiti, propachtovati nebo pronajmouti bez předchozího svolení fondu; toto omezení trvá do úplného zaplacení přejímací ceny, vždy však nejméně po dobu deseti let ode dne následujícího po odevzdání podniku do vlastnictví.

(2)

Osidlovací úřad a Fond národní obnovy mohou směrnicemi upraviti podmínky pro udělování svolení podle odstavce 1, po případě uděliti pro určité případy svolení všeobecně nebo přenésti pravomoc k udělení svolení na jiné orgány.

(3)

V rozhodnutí o přídělu mohou býti stanovena další omezení přídělce.

§ 29.

Odnětí přídělu.

Fond může odejmouti přidělený podnik, jestliže přídělce ve lhůtě stanovené v § 28, odst. 1

přidělený podnik nebo jeho část v míře přesahující běžný provoz zcizí, zatíží, propachtuje nebo pronajme bez předchozího svolení fondu podle § 28, odst. 1; je-li živnostenský podnik spojen se zemědělským majetkem, postupuje fond v dohodě s Národním pozemkovým fondem při ministerstvu zemědělství,

neplní jiné podstatné podmínky uložené mu v rozhodnutí o přídělu,

pozbude československého státního občanství nebo živnostenského oprávnění,

byl potrestán podle § 26 dekretu presidenta republiky ze dne 19. května 1945, č. 5 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů, na Slovensku podle § 24 nařízení Slovenské národní rady ze dne 5. června 1945, č. 50 Sb. n. SNR, o národní správě, nebo podle § 19, odst. 1 konfiskačního dekretu anebo podle § 1 nebo § 4 zák. č. 15/1947 Sb.,

získal přidělený podnik předstíráním nepravdivých skutečností nebo vědomě pomocí nesprávných dokladů anebo jiným obmyslným jednáním.

§ 30.

Vzdání se přiděleného podniku.

Fond může ze závažných důvodů, zejména nastanou-li okolnosti, které přídělci znemožňují trvale další vedení podniku (trvalá nezpůsobilost, rodinné poměry a pod.), povoliti přídělci, aby se vzdal přiděleného podniku, dokud není zaplacena přejímací cena.

§ 31.

Náhrada při odnětí nebo vzdání se přiděleného podniku.

(1)

Při odnětí nebo vzdání se přiděleného podniku se vypočte jeho cena podle týchž zásad, které platí pro vypočtení přejímací ceny (§§ 12 a 13), a to ke dni odevzdání podniku.

(2)

Fond zaplatí přídělci cenu podniku, vypočtenou podle zásad předchozího odstavce, zmenšenou o úhrn neumořeného úvěru a případného snížení, poskytnutého podle § 15.

(3)

Je-li tato hodnota nižší než neumořený úvěr (§ 14, odst. 3) a případné snížení poskytnuté podle § 15, doplatí dosavadní přídělce fondu úhrn neumořeného úvěru a případného snížení poskytnutého podle § 15, zmenšený o cenu podniku.

(4)

Fond vrátí peněžnímu ústavu převedenou hodnotu poskytnutého úvěru a peněžní ústav poukáže fondu částky splacené přídělcem.

(5)

Dojde-li k odnětí podniku pro neplnění povinností přídělcem, uhradí si fond vzniklou ztrátu, t. j. rozdíl mezi hodnotou zjištěnou při ocenění podle odstavce 1 a přejímací cenou při opětném přídělu, z částky poukázané peněžním ústavem a případný zbytek vrátí přídělci.

§ 32.

Disposice s podniky uvolněnými odnětím nebo vzdáním se.

Podniky uvolněné odnětím nebo vzdáním se budou, nenaloží-li s nimi osidlovací úřad jinak (§ 6, odst. 1 konfiskačního dekretu), opětně přiděleny podle tohoto nařízení a rámcového plánu, kterým byly původně určeny k přídělu.

§ 33.

Společná ustanovení.

Zemře-li přídělce, dokud není přejímací cena zaplacena, vstupují v jeho práva a povinnosti vdova nebo descendenti, pokud podnik dále provozují podle živnostensko-právních předpisů. V jiných případech platí obdobně ustanovení o náhradě při odnětí nebo vzdání se přídělu, při čemž částku, kterou má zaplatiti fond přídělci, zaplatí pozůstalosti, na Slovensku dědicům, a částku, kterou má doplatiti přídělce fondu, doplatí pozůstalost, na Slovensku dědicové.

ČÁST II.

Uvolňování podniků a jejich obsazování. (§ 34-37)

§ 34.

Hlášení uvolněných podniků.

(1)

Okresní národní výbory jsou povinny hlásiti osidlovacímu úřadu bezodkladně podniky:

které se uvolní v pohraničním území proto, že u národních správců nejsou splněny podmínky, uvedené v § 5, odst. 1, č. 1, 2 a 3, písm. a) a c) zákona (§§ 22 a 23),

jejichž národní správci nepodali včas přihlášku (§ 18),

jejichž národní správci nejsou navrženi k přídělu přesto, že o příděl žádali,

jež v pohraničním území jsou spravovány národními správci, jmenovanými po 1. květnu 1946, kteří nemají přednostního práva ani nejsou osobami uvedenými v § 1 zák. č. 75/1946 Sb. (dále „navrátilci“),

jež v ostatním území jsou spravovány národními správci, kteří nejsou přednostními uchazeči (§ 20, odst. 1, č. 2),

jež nebyly přiděleny rozhodnutím podle § 43.

(2)

Národní výbory jsou povinny vyčkati pokynu osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy k odvolání národních správců podniků, uvedených v odstavci 1; je-li nebezpečí v prodlení, učiní okresní národní výbory zatímní opatření.

§ 35.

Odvolání národních správců.

(1)

Příslušné národní výbory jsou povinny podle pokynů osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy bezodkladně odvolati národní správce:

uvedené v § 34, odst. 1, písm. a) a b),

v ostatním území, pokud nejsou přednostními uchazeči,

ustanovené po 1. květnu 1946 v pohraničním území, pokud nejsou přednostními uchazeči.

(2)

Nevyhoví-li příslušný národní výbor pokynu osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy (odstavec 1) ve lhůtě v pokynu stanovené, požádají osidlovací úřad a Fond národní obnovy nadřízený národní výbor, aby v další lhůtě, v dožádání stanovené, vyhověl danému pokynu. Po marném uplynutí této další lhůty odvolají národního správce osidlovací úřad a Fond národní obnovy.

§ 36.

Ustanovení národních správců na uvolněná místa.

(1)

Na místa národních správců uvolněná jejich odvoláním (§ 35), může příslušný národní výbor ustanoviti národními správci jen přednostní uchazeče, kteří podali žádost podle § 6, odst. 1, věty první zákona, vyhovují podmínkám § 5, odst. 1, č. 1 a 2 zákona a vykazují způsobilost k provozování podniku podle § 22, odst. 1, písm. e), a to toliko se souhlasem osidlovacího úřadu.

(2)

Není-li neuspokojených žadatelů z řad přednostních uchazečů, mohou býti způsobem a za podmínek uvedených v odstavci 1 ustanoveni se souhlasem osidlovacího úřadu národními správci osoby uvedené v § 7, odst. 3 konfiskačního dekretu, dále majitelé živnostenských podniků, jejichž živnosti se vysídlením staly neúživnými, po případě zanikly, a po těchto teprve zbývající uchazeči.

(3)

V pohraničním území jest při ustanovování národních správců podle odstavce 2 přihlížeti především k navrátilcům.

§ 37.

Nepřevzetí národní správy.

(1)

Nepřevezme-li přednostní uchazeč nebo navrátilec do jednoho měsíce po doručení rozhodnutí o ustanovení národním správcem bez závažných důvodů národní správu podniku (§ 36), pozbývá podle § 7, odst. 6 zákona nároku na ustanovení národním správcem takového podniku v pohraničním území. Takový uchazeč je povinen oznámiti ihned důvody nepřevzetí národní správy písemně osidlovacímu úřadu.

(2)

Závažné důvody (odstavec 1), pro které přednostní uchazeč (navrátilec) podle § 7, odst. 6 zákona nepřevezme národní správu, nutno zkoumati podle zásad slušnosti, zejména hledíc k druhu podniku, k daným okolnostem a podmínkám provozu nebo k danému prostředí.

(3)

Výrok o tom, že přednostní uchazeč (navrátilec) pozbývá nároku na příděl v pohraničním území, vydá ministerstvo národní obrany (ministerstvo sociální péče) v dohodě s osidlovacím úřadem.

ČÁST III.

Přídělové řízení. (§ 38-51)

§ 38.

Všeobecná ustanovení.

(1)

Podniky určené rámcovými plány (§ 6, odst. 1 konfiskačního dekretu) k přídělu se přidělují zkráceným přídělovým řízením podle §§ 3 a 4 zákona a podle ustanovení tohoto nařízení, při čemž pro pohraniční území neplatí ustanovení § 44 a pro ostatní území ustanovení § 43.

(2)

Do rámcových plánů mohou býti pojaty jen ty majetkové podstaty, o jejichž konfiskaci bylo podle § 1, odst. 4 konfiskačního dekretu pravoplatně rozhodnuto.

§ 39.

Příslušnost.

O přídělu rozhoduje osidlovací úřad na návrh okresního národního výboru, v jehož obvodu je podnik, který má býti přidělen.

Přihlášky a žádosti o příděl.

(§ 40-42)

§ 40.

(1)

Přihlášky a žádosti o příděl (§ 20) a žádosti o národní správu (§ 21) se podávají na tiskopisech, předepsaných osidlovacím úřadem, s doklady v nich uvedenými u místně příslušných okresních národních výborů.

(2)

Lhůta k podání přihlášek (§ 20, odst. 1, č. 1) činí dva měsíce a je propadná; počíná se dnem následujícím po vyhlášení rámcového plánu ve Věstníku osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy. Na tuto lhůtu upozorní místní národní výbory nejdéle do 14 dnů po uveřejnění rámcových plánů způsobem v místě obvyklým, a to u každého rámcového plánu zvláště. Okresní národní výbory stanoví v odůvodněných případech, zejména u přednostních uchazečů, přiměřenou lhůtu k předložení chybějících dokladů; tato další lhůta nesmí býti delší než lhůta k podání přihlášek.

(3)

Lhůta k podání žádosti (§ 20, odst. 1, č. 2 a § 21, odst. 4) se počíná dnem, který určí osidlovací úřad; lhůta pro ohlášení podle § 21, odst. 2 a 3 se počíná dnem následujícím po vyhlášení příslušného rámcového plánu ve Věstníku osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy. V obou případech trvá lhůta dva měsíce.

§ 41.

(1)

Všechny doklady mohou býti připojeny v opisech, soudně nebo notářsky ověřených.

(2)

Prozatímní osvědčení vydaná podle § 7, odst. 2 zákona ze dne 15. května 1946, č. 136 Sb., o umisťování a jiném zaopatření účastníků národního boje za osvobození, a potvrzení vydaná podle § 1 zákona ze dne 14. února 1946, č. 34 Sb., jímž se vymezuje pojem „československého partyzána“, pokud byla vydána ministerstvem národní obrany, se považují za osvědčení podle § 8 zák. č. 255/1946 Sb.

§ 42.

Přihlášku právnické osoby o příděl jest doložiti soudně nebo notářsky ověřeným opisem smlouvy o jejím založení nebo jinými doklady o jejím právním trvání a potvrzením soudu o vykonaném zápisu do obchodního, po případě společenstevního nebo družstevního rejstříku, nebo o tom, že bylo o zápis zažádáno; mimo to jest právnická osoba povinna prokázati, že zažádala o koncesi, je-li jí třeba, a oznámiti způsobilého náměstka.

Řízení u okresních národních výborů.

(§ 43-51)

§ 43.

(1)

U podniků v pohraničním území vyzve příslušný okresní národní výbor všechny národní správce, o něž jde, způsobem v místě obvyklým, aby podali přihlášky o přidělení podniku, a národní správce podniků, kteří do uplynulé lhůty stanovené pro přihlášku (§ 40, odst. 2) nejsou ještě tři měsíce národními správci, aby podali ve lhůtě dvou měsíců (§ 40, odst. 3) ohlášení.

(2)

Došlé přihlášky roztřídí okresní národní výbory na tyto skupiny a zachovají tento postup:

Přihlášky národních správců, kteří nevyhovují ustanovení § 5, odst. 1, č. 1, 2 a 3, písm. a) a c) zákona, oznámí okresní národní výbor osidlovacímu úřadu do 15 dnů po uplynutí lhůty k podání přihlášek. Osidlovací úřad a Fond národní obnovy dají příslušnému národnímu výboru pokyn, aby dosavadního národního správce odvolal a na uvolněné místo ustanovil národního správce, určeného osidlovacím úřadem; tímtéž způsobem postupuje okresní národní výbor u podniků, jejichž národní správci se o příděl podniku neucházeli;

o přihláškách národních správců, ustanovených před 1. květnem 1946, nebo přednostních uchazečů, vykonávajících národní správu aspoň tři měsíce v den vyhlášení příslušného rámcového plánu, zahájí okresní národní výbor přídělové řízení;

národním správcům, kteří jsou přednostními uchazeči a podali ohlášení, určí okresní národní výbor k podání přihlášky o příděl přiměřenou propadnou lhůtu, nejméně však lhůtu jednoho měsíce a nejdéle tří měsíců, počínající dnem následujícím po uplynutí tří měsíců od ustanovení uchazeče národním správcem.

(3)

Neumístí-li osidlovací úřad všechny přednostní uchazeče na uvolněné národní správy v pohraničním území nebo v ostatním území, dají osidlovací úřad a Fond národní obnovy příslušnému národnímu výboru pokyn, aby odvolal národního správce, ustanoveného po 1. květnu 1946, a na uvolněné místo ustanovil národního správce, určeného osidlovacím úřadem. Nebude-li neuspokojených přednostních uchazečů, dají osidlovací úřad a Fond národní obnovy okresnímu národnímu výboru pokyn, aby o žádostech národních správců, kteří nejsou přednostními uchazeči a byli ustanoveni po 1. květnu 1946, zahájil přídělové řízení.

§ 44.

(1)

U podniků v ostatním území vyzve okresní národní výbor způsobem v místě obvyklým:

národní správce, kteří jsou přednostními uchazeči a národními správci aspoň tři měsíce, aby podali přihlášky o přidělení podniku,

všechny ostatní národní správce, aby podali ohlášení.

(2)

Národním správcům, kteří jsou přednostními uchazeči a podali ohlášení, určí okresní národní výbor k podání přihlášky o příděl přiměřenou propadnou lhůtu obdobně podle ustanovení § 43, odst. 2, písm. c).

(3)

Nejsou-li ještě uspokojeni všichni přednostní uchazeči, dají osidlovací úřad a Fond národní obnovy příslušnému národnímu výboru pokyn, aby odvolal národního správce, který není přednostním uchazečem a na uvolněné místo ustanovil národního správce, určeného osidlovacím úřadem.

§ 45.

(1)

Na podkladě podaných přihlášek podá okresní národní výbor po vykonaném šetření a po slyšení příslušného hospodářského svazu, po případě jeho příslušné územní složky odůvodněný návrh na příděl.

(2)

Tento návrh musí obsahovati označení přídělové podstaty a osoby přídělcovy. V odůvodnění návrhu uvede okresní národní výbor okolnosti rozhodné pro příděl, vyjádří se o přejímací ceně a o způsobu jejího splacení, o případném sloučení a rozdělení majetkových podstat a pod.

(3)

Okresní národní výbor přihlédne zároveň i k tomu, zda podle živnostensko-právních předpisů není námitek proti vydání živnostenského listu nebo dekretu o propůjčení koncese; návrh vyloží k veřejnému nahlédnutí po dobu 15 dnů. Oznámení o tom, vyvěšené na úřední desce, musí obsahovati jména uchazečů s krátkým výstižným označením přidělovaného podniku a poučení, že v této lhůtě může k návrhu podati u okresního národního výboru připomínky každý československý státní občan nebo osoba, která je za něho považována podle §§ 1 nebo 2 úst. zák. č. 74/1946 Sb., starší osmnácti let.

(4)

Před vyložením návrhu vyzve okresní národní výbor opisem návrhu místní národní výbor, v jehož obvodu je podnik, aby na návrh upozornil způsobem v místě obvyklým.

(5)

Budou-li podány připomínky, vyjádří se okresní národní výbor k nim, přihlédna ke všem okolnostem, rozhodným pro posouzení věci, a předloží spisy s návrhem, připomínkami a svým vyjádřením osidlovacímu úřadu. Jde-li o přidělení drobného elektrotechnického podniku, předloží okresní národní výbor věc osidlovacímu úřadu prostřednictvím zemského národního výboru (na Slovensku prostřednictvím pověřenectva vnitra), který se do jednoho měsíce vyjádří o tom, zda není námitek proti udělení koncese.

(6)

Okresní národní výbor je povinen předložiti návrh na příděl ve lhůtě čtyř měsíců, která se počítá ode dne následujícího po uplynutí lhůty k podání přihlášek (§ 40, odst. 2). Osidlovací úřad může tuto lhůtu vzhledem k množství případů, složitosti poměrů nebo k jiným závažným důvodům na žádost okresního národního výboru přiměřeně prodloužiti.

§ 46.

(1)

Řízení, předepsaná živnostensko-právními předpisy, nutno vzhledem k ustanovení § 12 zákona provésti současně s přídělovým řízením, aby přídělci mohly býti živnostenský list nebo koncesní dekret vydány zároveň s rozhodnutím o přídělu.

(2)

Nebude-li živnostenský list (koncesní dekret) zníti na oprávnění k prodeji toho zboží, se kterým se v době převzetí národní správy skutečně a v rámci dosavadního živnostenského oprávnění obchodovalo, nebude podnik přidělen.

§ 47.

Řízení u osidlovacího úřadu.

(1)

Osidlovací úřad přezkoumá předložené návrhy okresního národního výboru, doplní, pokud třeba, řízení vlastním šetřením a rozhodne na podkladě výsledků řízení o přídělu.

(2)

Osidlovací úřad může se podle zásadních usnesení rady (§ 3, odst. 3 konfiskačního dekretu), po vyjádření zemského národního výboru, na Slovensku příslušného pověřenectva, přihlédna k podaným námitkám, odchýliti od návrhu příslušného národního výboru, nejsou-li splněny předpoklady, stanovené v zákoně, příslušném rámcovém plánu nebo v tomto nařízení, nebo mluví-li pro to závažné důvody osidlovací politiky [§ 4, odst. 1, písm. e) zákona].

(3)

Rozhodnutí o přídělu vydá přídělci osidlovací úřad.

(4)

Rozhodnutí osidlovacího úřadu je konečné.

§ 48.

Přechod příslušnosti na vyšší orgán.

(1)

Nepodá-li okresní národní výbor návrh na příděl ve lhůtě stanovené v § 45, odst. 6, upozorní osidlovací úřad, neprodlouží-li tuto lhůtu, zemský národní výbor (na Slovensku pověřenectvo vnitra), že uplynula lhůta k podání návrhu okresního národního výboru. Zemský národní výbor (na Slovensku pověřenectvo vnitra) je povinen v další lhůtě tří měsíců, která se počítá ode dne následujícího po doručení upozornění, podati návrh na příděl.

(2)

Nepodá-li zemský národní výbor (na Slovensku pověřenectvo vnitra) návrh ve lhůtě stanovené v odstavci 1, rozhodne osidlovací úřad bez návrhu.

§ 49.

Obsah rozhodnutí.

(1)

V rozhodnutí o přídělu budiž uvedeno:

osoba přídělcova (jméno a příjmení, zaměstnání a bydliště),

z čeho pozůstává přídělová majetková podstata; nemovitost s podnikem sloučenou jest označiti číslem knihovní vložky a názvem katastrálního území, a nejde-li o příděl všech nemovitostí ve vložce zapsaných, také číslem parcelním. Je-li s přídělem spojeno dělení nebo změna (oprava) hranice parcely, je připojiti potřebný zeměměřický podklad,

jaká jiná práva jsou s přídělem spojena,

jaké závazky přídělce přejímá,

den, kdy bude odevzdán přidělený majetek,

výše úhrady (přejímací ceny), snížení přejímací ceny a způsob jejího placení,

případná omezení přídělce nebo jiné podmínky jemu uložené.

(2)

V rozhodnutí se mimo to uvede, že přídělce neodpovídá za závazky náležející k přidělenému majetku, pokud je podle tohoto rozhodnutí nepřevzal.

(3)

V rozhodnutí o přídělu uvede osidlovací úřad také, zda došlo ke slučování nebo rozdělování majetkových podstat (§ 7, odst. 5 a § 8).

(4)

Ponechá-li se přídělci, aby si o provedení knihovního pořádku [odstavec 1, písm. b)] zažádal sám, uvede se to výslovně v rozhodnutí o přídělu.

§ 50.

Odevzdání.

Odevzdání přídělové podstaty přídělci provede fond na podkladě rozhodnutí o přídělu zápisem, který musí obsahovati přesné označení přídělové podstaty, jméno orgánu, který odevzdání provedl a den a místo odevzdání. Zápis podepíší orgán, který odevzdání provedl, přídělce a zástupce místního národního výboru.

§ 51.

Nepřidělené podniky.

(1)

Podniky vyhlášené v rámcovém plánu, které v řízení po uspokojení přednostních uchazečů nebyly přiděleny, oznámí okresní národní výbory osidlovacímu úřadu, který je vyhlásí ve svém věstníku a vyzve uchazeče, kteří vyhovují předepsaným podmínkám a kteří již podali žádost (§ 20, odst. 1, č. 2), zejména dosavadní národní správce, aby podali přihlášku, a ostatní uchazeče, aby podali žádost o národní správu (§ 21, odst. 4). Místní národní výbory upozorní na tuto vyhlášku způsobem v místě obvyklým.

(2)

Okresní národní výbor podá na podkladě došlých přihlášek a žádostí buď návrh na příděl dosavadnímu národnímu správci nebo navrhne s přihlédnutím k ustanovení § 7, odst. 3 konfiskačního dekretu osidlovacímu úřadu, aby byl odvolán dosavadní národní správce a na jeho místo dosazen jiný vhodnější uchazeč. Osidlovací úřad buď přidělí podnik dosavadnímu národnímu správci nebo dá pokyn, aby příslušný národní výbor odvolal dosavadního národního správce a ustanovil na jeho místo jiného uchazeče národním správcem, jemuž příslušný národní výbor určí přiměřenou propadnou lhůtu obdobně podle ustanovení § 43, odst. 2, písm. c) k podání přihlášky o příděl. Při stejné způsobilosti a při stejném pořadí uchazečů buď dávána přednost dosavadnímu národnímu správci.

ČÁST IV.

Ustanovení všeobecná a závěrečná. (§ 52-59)

§ 52.

Pojem pohraničního území.

Pohraničním územím se v tomto nařízení rozumí ona část obvodu působnosti osidlovacího úřadu v Praze, která byla v roce 1938 obsazena cizí mocí.

Zásady pro zrušení živnostenských oprávnění (povolení) získaných po 5. květnu 1945.

§ 53.

(1)

Živnostenská oprávnění nebo povolení, získaná po 5. květnu 1945 ku provozování výdělečného podniku, zruší příslušné ministerstvo nebo jím pověřený úřad na návrh nebo po slyšení osidlovacího úřadu a příslušného živnostenského úřadu, jestliže byla získána obejitím přídělového řízení anebo živnost (podnik) jest provozována pomocí konfiskované majetkové podstaty (§ 14, odst. 1 zákona).

(2)

Obejití přídělového řízení jest spatřovati zejména v tom, že

se živnost provozuje v téže živnostenské provozovně jako živnost osoby, jejíž majetek byl konfiskován, nebo

dosavadní podnikatel mohl získati oprávnění k provozování živnosti ustanovením za národního správce v tomtéž místě nebo v nejbližším okolí, nebo

likvidace podniku byla provedena proto, aby v uprázdněných místnostech mohla býti provozována živnost s novým živnostenským oprávněním (povolením).

(3)

Podnik je provozován pomocí konfiskované majetkové podstaty tehdy, je-li obsah živnostenského oprávnění nebo povolení v podstatě týž jako obsah živnostenského oprávnění osoby, jejíž majetek byl konfiskován, nebo používá-li se majetkové podstaty nebo její podstatné části, bez níž nelze živnost provozovati, k provozu živnosti na podkladě nového živnostenského oprávnění (povolení).

§ 54.

(1)

Příslušné ministerstvo nebo úřad jím pověřený přezkoumá udělení živnostenských oprávnění nebo povolení získaných po 5. květnu 1945 ku provozování výdělečného podniku v pohraničním území a může tato oprávnění (povolení) po slyšení příslušného živnostenského úřadu, hospodářských organisací a osidlovacího úřadu zrušiti, byla-li získána bez zřetele na hospodářskou potřebu nebo v rozporu se zásadami a potřebami osidlovací politiky (§ 14, odst. 2 zákona).

(2)

Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na živnostenská oprávnění nebo povolení ku provozování výdělečných podniků, získaná přednostními uchazeči a těmi osobami, které pozbyly svých dřívějších živnostenských oprávnění nebo povolení v důsledku politické, národní nebo rasové persekuce (§ 14, odst. 3 zákona).

(3)

Oprávnění (povolení) byla získána bez zřetele na hospodářskou potřebu, bylo-li v obci povoleno více podniků téhož druhu, než kolik je jich třeba, aby hospodářská potřeba byla kryta; hospodářská potřeba jest kryta, je-li uspokojena těmi podniky konfiskovanými, které podle rámcového plánu jsou určeny k přídělu a podniky nekonfiskovanými s živnostenským oprávněním, vydaným před 5. květnem 1945, dále podniky se živnostenským oprávněním (povolením) ku provozování výdělečných podniků, které získaly osoby uvedené v § 19, odst. 2 a ty osoby, které pozbyly svých dřívějších živnostenských oprávnění (povolení) v důsledku politické, národní nebo rasové persekuce.

(4)

Rozpor se zásadami a potřebami osidlovací politiky vzniká tehdy, je-li počet živností v obci větší, než odpovídá počtu obyvatelstva, stanovenému osidlovacím plánem.

§ 55.

(1)

Okresní národní výbory jsou povinny nejdéle do 14 dnů po uveřejnění rámcových plánů oznámiti příslušnému ministerstvu nebo jím pověřenému úřadu a osidlovacímu úřadu na tiskopisech vydaných osidlovacím úřadem, která živnostenská oprávnění nebo povolení byla udělena po 5. květnu 1945.

(2)

Zjistí-li osidlovací úřad podle zásad uvedených v § 53, odst. 2 a 3, že živnostenská oprávnění nebo povolení, získaná po 5. květnu 1945, byla získána obejitím přídělového řízení, nebo že živnost je provozována pomocí konfiskované majetkové podstaty, podá příslušnému ministerstvu nebo úřadu jím pověřenému návrh na zrušení těchto oprávnění nebo povolení.

(3)

Má-li osidlovací úřad za to, že nebylo přihlédnuto k hospodářské potřebě, nebo že byly porušeny zásady a potřeby osidlovací politiky (§ 54, odst. 3 a 4), může dáti podnět příslušnému ministerstvu k zahájení řízení podle § 54, odst. 1.

§ 56.

Jak se naloží s podnikem, jehož provozovateli bylo odňato živnostenské oprávnění.

Bude-li provozovateli podniku, provozovaného s použitím majetkové podstaty konfiskovaného podniku nebo její podstatné části, odňato živnostenské oprávnění (povolení) podle § 53, ustanoví příslušný národní výbor podle pokynů osidlovacího úřadu do celé majetkové podstaty národního správce. Fond nahradí podle zásad, stanovených tímto nařízením pro hodnocení konfiskovaných majetkových podstat (§ 12), provozovateli to, co do zrušeného podniku prokázaně z vlastních prostředků účelně vložil.

§ 57.

Užití jiných předpisů.

(1)

V řízení prováděném podle tohoto nařízení jest postupovati obdobně podle ustanovení konfiskačního dekretu a vládního nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správním řízení), v zemích České a Moravskoslezské také podle nařízení ministra vnitra ze dne 13. července 1944, č. 150 Sb., o obecním správním řízení.

(2)

Živnostensko-právními předpisy se v tomto nařízení rozumějí v zemích České a Moravskoslezské živnostenský řád a předpisy jej měnící a doplňující, na Slovensku živnostenský zákon a předpisy jej měnící a doplňující.

§ 58.

Součinnost s příslušnými orgány na Slovensku.

Kde se v tomto nařízení mluví o součinnosti osidlovacího úřadu (Fondu národní obnovy)

s příslušnými ministerstvy, rozumí se tím na Slovensku součinnost s příslušnými pověřenectvy, která se při tom řídí směrnicemi příslušného ministerstva,

s příslušnou hospodářskou skupinou nebo svazem, rozumí se tím na Slovensku součinnost s příslušnou zájmovou hospodářskou organisací,

s nejvyšším úřadem cenovým, rozumí se tím na Slovensku součinnost s pověřenectvem výživy, které se při tom řídí směrnicemi předsedy vlády.

§ 59.

Účinnost.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou je všichni členové vlády.

Gottwald v. r.

Dr. Zenkl v. r.

Kopecký v. r.

Dr. Šrámek v. r.

Laušman v. r.

Ursíny v. r.

Ďuriš v. r.

Fierlinger v. r.

Zmrhal v. r.

Široký v. r.

Dr. Pietor v. r.

Masaryk v. r.

Ing. Kopecký v. r.

arm. gen. Svoboda v. r.

Hála v. r.

Dr. Ripka v. r.

Dr. Nejedlý v. r.

Nosek v. r.

Dr. Procházka v. r.

Dr. Dolanský v. r.

Majer v. r.

Dr. Stránský v. r.

Dr. Franek v. r.

Dr. Drtina v. r.

Dr. Clementis v. r.

Lichner v. r.