Radioelektrickým zařízením podle tohoto zákona jsou jednak úplné vysílací nebo přijímací radioelektrické stanice, jednak takové zpravidla jen účelům radiokomunikací sloužící součástky a zařízení, která budou vyjmenována ve vládním nařízení.

Vysílací a přijímací stanice platí za úplné i tehdy, jestliže jednotlivé nahraditelné nebo spojovací součástky ještě chybějí nebo byly odstraněny, pokud v nich je aspoň některá ze součástek vyjmenovaných ve vládním nařízení podle odstavce 1.

Radiokomunikacemi jest rozuměti radioelektrické prostředkování zpráv, obrazů, zvuků či znamení pro praktickou radiotelegrafii, radiofonii, rozhlas, radioelektrický přenos obrazů a pro televisi.

Kdo bez koncese po živnostensku vyrábí nebo opravuje radioelektrická zařízení nebo s nimi obchoduje, bude potrestán, nejde-li o čin soudně trestný, okresním národním výborem pokutou od Kčs 1000.- do Kčs 100.000.-, nebo trestem na svobodě od 3 dnů do 6 měsíců, nebo oběma těmito tresty. Byla-li uložena pokuta, buď pro případ její nedobytnosti uložen zároveň náhradní trest na svobodě podle míry zavinění do 6 měsíců.

Jinaká porušení ustanovení tohoto zákona nebo předpisů podle něho vydaných, trestá okresní národní výbor tresty uvedenými v odstavci 1.

Byl-li vedle pokuty uložen i trest na svobodě, nesmí tento trest spolu s náhradním trestem za nedobytnou pokutu převyšovati nejvyšší mez sazby trestu na svobodě.

Okresní národní výbor může vysloviti, že za nedobytné peněžité tresty, uložené zaměstnancům, zmocněncům, zástupcům nebo jiným orgánům, ručí majitel podniku, při jehož provozování v jeho prospěch byl trestný čin spáchán, jestliže zanedbáním povinné péče trestnou činnost umožnil nebo usnadnil. Majitelem podniku rozumějí se netoliko jednotlivé osoby, nýbrž i společnosti (sdružení osob), znárodněné podniky a právnické osoby.

Kdo za stavu branné pohotovosti státu nebo tehdy, byla-li vyhlášena mimořádná opatření podle zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 300 Sb., o mimořádných opatřeních, ve znění zákona ze dne 10. července 1933, č. 125 Sb., bez koncese, třebas ne po živnostensku vyrábí nebo opravuje radioelektrická zařízení nebo s nimi obchoduje, trestá se pro zločin žalářem od 1 do 5 let.

O potrestání buď ihned podána zpráva úřadu k udělení koncese příslušnému, který může udělenou koncesi odníti, byla-li by obava ze zneužití živnosti.

Při odsouzení za čin trestný podle § 11 může okresní národní výbor (soud) prohlásiti radioelektrické zařízení, které bylo předmětem trestného činu za propadlé ve prospěch státu, náleží-li vinníkovi nebo jiné osobě, která zaviněně přispěla k spáchání činu. Takový výrok učiní okresní národní výbor (soud) tehdy, je-li odůvodněna obava, že radioelektrického zařízení bude znova zneužito k trestnému činu.

Od průkazu způsobilosti předepsaného pro získání koncese radiomechanické (§ 6) jsou osvobozeny osoby, jež v době nabytí účinnosti tohoto zákona mají koncesi k prodeji (nebo k přechovávání) radiotelegrafních a radiotelefonních zařízení nejméně 7 roků a toto oprávnění po celou tuto dobu provozovaly a ve spojitosti s těmito oprávněními rovněž po celou dobu opravovaly tato zařízení a jsou k tomuto účelu způsobilé a náležitě dílensky vybaveny. Ustanovení § 10 zákona ze dne 19. prosince 1946, č. 255 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, platí obdobně. Osoby v odstavci 1 jmenované musí prokázati tyto náležitosti před zvláštní komisí, která bude sestávati ze zástupců nebo zmocněnců ministerstva průmyslu a ministerstva pošt a zástupců ústředních korporací mechaniků, radiových obchodníků a elektrotechniků. Jednací řád zvláštní komise, způsob úhrady nákladů s řízením spojených a rozsah náležitého dílenského vybavení určí vládní nařízení.

Práva vyplývající z ustanovení odstavce 1 musí býti uplatněna žádostí nejpozději do 6 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.

Pro řízení o udělení živnostenského oprávnění podle odstavce 1 neplatí ustanovení vládního nařízení ze dne 13. ledna 1943, č. 14 Sb., recipovaného zákonem ze dne 20. prosince 1946, č. 256 Sb., o dočasných omezeních v živnostenském a jiném výdělečném podnikání, popřípadě předpisy je nahrazující.

Majitelé koncesí k výrobě radiotelegrafních a radiotelefonních zařízení podle zákona č. 9/1924 Sb., kterým se upravuje výroba, prodej a přechovávání radiotelegrafních a radiotelefonních zařízení, jakož i dovoz jejich z ciziny, považují se za radiotechniky ve smyslu tohoto zákona.

Majitelé živnostenských listů na živnost radiomechanickou, vydaných před účinností tohoto zákona, se považují za radiomechaniky ve smyslu tohoto zákona.

Do učební doby v živnosti radiomechanické (§ 6, odst. 1) se započítává doba, po kterou byly před účinností tohoto zákona zaměstnávány převážně odbornými pracemi v živnosti radiomechanické nebo radiotechnické osoby, přijaté jako učňové elektrotechničtí, mechaničtí, elektromechaničtí, radiomechaničtí a učňové oboru maloobchodních příručí, které dosud nevykonaly závěrečnou zkoušku učňovskou. Osoby, které byly před počátkem účinnosti tohoto zákona převážně, nejméně po dobu sedmi let, zaměstnány odbornými pracemi, spadajícími do živnosti radiomechanické nebo radiotechnické v podniku, zabývajícím se výrobou nebo opravami radioelektrických zařízení, aniž by jim tato doba mohla býti započtena podle předchozí věty, budou připuštěny ke složení zvláštní zkoušky, nahrazující závěrečnou zkoušku učňovskou v živnosti radiomechanické. Podrobnosti o této zkoušce budou stanoveny vládním nařízením.

Výuční list podle § 6, odst. 1, nahrazuje výuční (tovaryšský) list osob, které se vyučily před účinností tohoto zákona v oborech uvedených v odstavci 1, byly po celou učební dobu zaměstnány převážně odbornými pracemi, spadajícími do živnosti radiomechanické nebo radiotechnické a vykonaly závěrečnou zkoušku učňovskou ze znalostí a zručností živnosti radiomechanické. Nevykonaly-li tyto osoby tuto závěrečnou zkoušku učňovskou, platí pro ně ustanovení odstavce 1, věty první.

Výuční doklady osob, které jsou uvedeny v první větě odstavce 2, jejichž znění, pokud se týče označení učebního oboru, jest v rozporu s ustanovením tohoto zákona, uvedou příslušné obchodní a živnostenské komory po slyšení vrcholných zájmových korporací v soulad se skutečným stavem tím, že tyto doklady opraví nebo nahradí.

Do doby odborného pomocnického zaměstnání (§ 6, odst. 1) se započítává doba prokazatelně ztrávená odbornými pracemi, spadajícími do živnosti radiomechanické nebo radiotechnické za předpokladu, že závěrečná zkouška učňovská ze znalostí a zručností v živnosti radiomechanické byla s úspěchem vykonána (odst. 2). Do doby pomocnického zaměstnání se započítává též doba ztrávená těmito pracemi před složením závěrečné zkoušky, zkrácená o čtyři léta bez ohledu na to, zda byly tyto osoby v učebním poměru podle odstavce 1, věty první.

Oprávnění úředně autorisovaných civilních inženýrů pro elektrotechniku nejsou tímto zákonem dotčena. Ti mohou vykonávati příslušná oprávnění na základě své autorisace na oznámení příslušným úřadům.

Pokud není v tomto zákoně jinak ustanoveno, platí pro živnosti podle tohoto zákona ustanovení živnostenského řádu a předpisy jej doplňující a pozměňující.

Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pozbývají platnosti veškerá ustanovení jemu odporující, zejména zákon č. 9/1924 Sb., dále ustanovení § 5, odst. 2, první věty a § 6, odst. 2, písm. a), zákona čís. 60/1923 Sb.

Oprávnění nabytá podle zákona č. 9/1924 Sb., zůstávají nedotčena, jejich výkon však podléhá ustanovením tohoto zákona.

Ustanovení zákona ze dne 13. května 1936, čís. 131 Sb., o obraně státu, dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, čís. 109 Sb., o řízení výroby a dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, čís. 113 Sb., o úpravě řízení a kontrole zahraničního obchodu a předpisy podle nich vydané, jakož i ustanovení zákona ze dne 18. července 1946, čís. 164 Sb., o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce a zákona ze dne 19. prosince 1946, čís. 255 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a některých jiných účastnících národního boje za osvobození, zůstávají nedotčena.

Tento zákon nabývá účinnosti 90 dní po vyhlášení; provedou jej ministři průmyslu a vnitřního obchodu v dohodě se zúčastněnými ministry.