163/1947 Zb. v znení účinnom od 29. 8. 1951

Vládní nařízení

ze dne 2. září 1947

o přídělu konfiskovaných rodinných domků (přídělové nařízení pro rodinné domky).

Vláda republiky Československé nařizuje podle § 6, odst. 2 dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, a podle zákona ze dne 14. února 1947, č. 31 Sb., o některých zásadách při rozdělování nepřátelského majetku, konfiskovaného podle dekretu presidenta republiky ze dne 25. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy:

Část I.

Hmotně - právní ustanovení. (§ 1-41)

Oddíl 1. Předmět přídělu.

(§ 1-7)

§ 1.

Věcný rozsah.

Toto nařízení se vztahuje na

rodinné domky konfiskované podle dekretu č. 108/1945 Sb. (dále „konfiskační dekret“), čítajíc v to i rodinné domky zřízené na podkladě práva stavby, nebo rodinné domky nabídnuté přídělci a od nich převzaté (§ 22, odst. 3),

nájemní domy obytné a stavební parcely, konfiskované podle konfiskačního dekretu nebo nabídnuté přídělci a od nich převzaté (§ 22, odst. 3), pokud se přidělí podle § 8, odst. 3 zák. č. 31/1947 Sb. (dále „zákon“) jako náhradní příděl.

Pojem rodinného domku.

(§ 2-4)

§ 2.

(1)

Rodinným domkem podle tohoto nařízení (dále „domek“) jest domek, v němž jest jeden nebo dva malé byty s příslušenstvím a výjimečně i další malý byt, byl-li tento byt zřízen využitím svažitého staveniště, a u něhož roční úplata (náhrada) za užívání bytu nebo bytů (dále „nájemné“) nepřevyšuje

v pohraničním území (§ 53) s výjimkou lázeňských a klimatických míst [písm. b)] u domku s jedním bytem částku 6.000 Kčs a s dvěma byty částku 8.000 Kčs,

v ostatním území a v lázeňských a klimatických místech pohraničního území, které vyhlásí osidlovací úřad a Fond národní obnovy ve Věstníku osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy (dále „Věstník“), u domku s jedním bytem částku 8.000 Kčs a s dvěma byty částku 12.000 Kčs.

(2)

Malým bytem podle odstavce 1 jest byt, u něhož podlahová plocha obytných místností nepřesahuje 80 m². Za obytné místnosti se pokládají světnice, ložnice, obytné (světlé) komory (kabinety), obytné (světlé) kuchyně, pak provozovny a kanceláře sloužící zároveň za byt. Obyvatelnost kuchyní dlužno posuzovati podle jejich velikosti, úpravy a způsobu užívání. Kuchyně o výměře nejvýše 12 m² podlahové plochy, mají-li kuchyňská kamna, se považují za neobytné. Užívá-li se samostatné kuchyně jako bytu, nutno ji vždy pokládati za obytnou. Za neobytné místnosti je považovati vedlejší místnosti bytu, jako jsou předsíně, koupelny, neobytné kuchyně, verandy, špíže, záchody a pod. Za neobytné je také považovati místnosti pro služebné, není-li jejich podlahová plocha větší než 12 m², a jsou-li přístupny toliko z kuchyně. Místnosti, kterých se užívá k výkonu svobodného povolání nebo jako místností úředních, se pokládají za obytné místnosti bytu, s nímž jsou spojeny. Malá provozovna, která není částí bytu, se nepovažuje za obytnou místnost.

(3)

Domek může obsahovati také malé provozovny. Malou provozovnou jest místnost (místnosti), která jest od jiné provozovny a malého bytu stavebně oddělena, a které užívá živnostník, bydlící v témže domku v malém bytě, k provozu své živnosti jako dílny, krámu, skladiště a pod. Malá provozovna a malý byt téhož živnostníka nemusí býti od sebe stavebně odděleny. Nebydlí-li živnostník v témže domku, nesmí jeho malá provozovna v domku míti větší podlahovou plochu než 36 m².

(4)

Rozhodné podle ustanovení odstavce 1 je u domku

v pohraničním území roční nájemné řádně určené podle příslušné vyhlášky osidlovacího úřadu v Praze,

v ostatním území roční nájemné vypočtené způsobem předepsaným toutéž vyhláškou pro výpočet nájemného v lázeňských a klimatických místech pohraničního území (na Slovensku podle příslušné vyhlášky osidlovacího úřadu v Bratislavě), leč by nájemné zjištěné podle vyměřovacího základu daně činžovní na berní rok 1947 bylo vyšší. K dočasné slevě nájemného u domků v pohraničním území, poskytnuté podle příslušných vyhlášek osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy v Praze, se nepřihlíží. Výpočet nájemného u bytů, kterých se nepoužívá, se řídí týmiž zásadami.

(5)

Do ročního nájemného uvedeného v odstavci 1 se započítává jen nájemné z obou nebo jednoho bytu bez rozdílu, užívá-li se části bytu také k provozu živnosti, svobodného povolání nebo jako místností úředních a pod., nezapočítává se však nájemné z bytu zřízeného využitím svažitého staveniště, ani z dalších jednotlivých obytných místností, z malé provozovny, která není částí bytu, z garáže nebo ze zahrady.

(6)

Rodinným domkem není domek, v němž žádný byt není obyvatelný po celý rok.

§ 3.

(1)

Osidlovací úřad může na návrh místního národního výboru naložiti podle tohoto nařízení i s takovým domem, který plně nevyhovuje ustanovením § 2, nemá-li, nehledíc k obytným místnostem v podkroví a suterénu, více než dva byty s příslušenstvím. Zejména může býti za rodinný domek uznán i domek s malými byty, u něhož roční nájemné z bytu nebo bytů převyšuje částky uvedené v § 2, odst. 1, a domek s byty, u nichž podlahová plocha obytných místností přesahuje 80 m².

(2)

Za rodinný domek může býti uznán i takový dům, který je nedostavěn nebo pobořen nebo poškozen, dá se však uvésti do stavu vyhovujícího ustanovením odstavce 1 nebo ustanovením § 2.

§ 4.

Rozsah konfiskované majetkové podstaty.

(1)

Domek a jeho příslušenství jest se stavební parcelou, na které jest vystavěn, a se zahradou hraničící se stavební parcelou, zapsanými v téže vložce, malou majetkovou podstatou podle § 6, odst. 2 konfiskačního dekretu. Příslušenstvím domku se rozumějí nejen předměty s domkem nebo jeho části pevně spojené (jako zařízení osvětlovací, kamna, domácí telefon, elektrické zvonky, vezděné vany v koupelnách, ústřední topení, výtah), nýbrž i všechny movité předměty, které slouží k užívání celého domku, leč by byly ve vlastnictví osob, jejichž majetek nepodléhá konfiskaci.

(2)

U domku zřízeného na podkladě práva stavby jest malou majetkovou podstatou konfiskované právo stavby včetně budovy.

(3)

Ke konfiskovaným majetkovým podstatám (odstavce 1 a 2) náležejí:

A. Aktiva:

věcná práva, zapsaná na nemovitosti,

pohledávky, které mají vztah k nemovitosti, zejména pohledávky vzniklé z užívání domku nebo jeho části.

B. Pasiva:

věcná břemena, zajištěna na nemovitosti,

peněžité závazky, náležející k nemovitosti.

(4)

Ke konfiskovaným majetkovým podstatám (odstavce 1 a 2) nenáleží zařízení bytu, které nelze považovati zároveň za příslušenství domku (odstavec 1), leč by šlo ve výjimečných případech o takové zařízení bytu, které tvoří s domkem celek, zejména slohový nebo hospodářský, takže by jeho oddělením zařízení nebo domek ztratily na ceně.

Přídělová podstata.

(§ 5-7)

§ 5.

(1)

Osidlovací úřad, rozhoduje o přídělu, stanoví, které součásti majetkové podstaty budou přiděleny (přídělová podstata) uchazečům a které budou z majetkové podstaty vyloučeny a převzaty Fondem národní obnovy (dále „fond“); fond uloží národnímu správci nebo přídělci, jaká opatření má učiniti o vyloučených součástech majetkové podstaty.

(2)

Zpravidla se přidělí domek se svým příslušenstvím včetně práv a závazků k němu náležejících. Osidlovací úřad může však stanoviti výjimku, jde-li o věci, které zřejmě nejsou nutné k užívání domku nebo jeho části.

(3)

Z majetkové podstaty se vylučují peněžité závazky vzniklé před 10. květnem 1945, které podle § 2, odst. 1 zákona převzal k vypořádání fond. Osidlovací úřad může mimo to z majetkové podstaty vyloučiti zejména:

věcná břemena (věcná práva) váznoucí na nemovitosti,

služebnosti, u nichž není důvodu k dalšímu trvání,

pohledávky vzniklé před 10. květnem 1945,

peněžité závazky vzniklé po 9. květnu 1945, přesahují-li přejímací cenu nebo vznikly-li uplatněním nároku podle § 2, odst. 5 konfiskačního dekretu, a pokud je fond v případech hodných zvláštního zřetele převezme k vypořádání jako závazky, které nevznikly vinou přídělcovou.

(4)

K přídělové podstatě náleží také jiná majetková podstata nebo její součást, která bude s ní podle § 1 zákona sloučena v jednu přídělovou podstatu.

§ 6.

(1)

Témuž uchazeči lze přiděliti toliko jeden domek nebo jeho ideální část; manželům lze zásadně přiděliti pouze jeden domek.

(2)

Ustanovení odstavce 1 neplatí pro právnické osoby.

§ 7.

Slučování a rozdělování majetkových podstat.

(1)

Osidlovací úřad a Fond národní obnovy mohou z důvodů hospodářské účelnosti slučovati a rozdělovati nemovitosti a jiné majetkové podstaty nebo jejich součásti, konfiskované podle konfiskačního dekretu, nebo obytné domy (stavební parcely) nabídnuté přídělci a od nich převzaté (§ 22, odst. 3).

(2)

Pozemek hraničící se stavební parcelou, na které jest vystavěn domek, a zapsaný v téže knihovní vložce jako domek, lze, zejména přesahuje-li míru v místě (ve velikých městech v sousedství) obvyklou, rozděliti; oddělená část pozemku může býti sloučena se sousední konfiskovanou nemovitostí v jednu majetkovou podstatu.

(3)

Konfiskovaný pozemek nebo pozemky, zatížené právem stavby, lze sloučiti s konfiskovaným právem stavby v jednu majetkovou podstatu.

(4)

Pro sloučení konfiskovaného domku s konfiskovaným podnikem živnostenským, v něm provozovaným, v jednu majetkovou podstatu platí ustanovení přídělového nařízení pro živnostenské podniky.

Oddíl 2. Hodnocení přídělové podstaty.

(§ 8-20)

§ 8.

Přejímací cena domku.

(1)

Přejímací cenou domku je jeho základní cena, snížená nebo zvýšená podle § 18. Základní cenou domku je odhadní hodnota domku, vypočtená podle ustanovení §§ 9 až 16, s případnou přirážkou podle § 17.

(2)

Odhadní hodnota domku bude stanovena ke dni, který určí osidlovací úřad a vyhlásí ve Věstníku (rozhodný den).

(3)

Seznání (popis a ocenění domku) provedené k rozhodnému dni podle ustanovení tohoto oddílu uchazečem, který domku již užívá (§ 22, odst. 2), přezkoumá fond po vyjádření místního národního výboru (§ 48, odst. 1), po případě na podkladě dobrého zdání znalce.

(4)

Výlohy řízení a dávky a poplatky řízením vzniklé jdou na vrub přídělce.

§ 9.

Cena domku.

(1)

Cena domku v pohraničním území se určí tak, že se roční nájemné z bytů a jiných místností celého domku s příslušenstvím i z garáže - kromě nájemného ze zahrady - násobí číslem, které v níže uvedené tabulce platí pro tu třídu vybavení, do níž byly byty při určení nájemného podle určovací tabulky, připojené k tomuto nařízení jako příloha 1 a tvořící jeho součást, zařazeny, a pro tu oblast, do níž patří obec (místní část obce), v jejímž obvodu je domek. Tato čísla se stanoví takto:

Oblast	Třída vybavení
A	B	C	D	E	F
I lázeňská města a města nad 50.000 obyvatelů	27	25	20	17	14	12
II města nad 20.000 do 50.000 obyvatelů	25	22	19	16	13	11
III obce nad 6.000 do 20.000 obyvatelů	21.5	19	16.5	14	11.5	9 5
IV obce nad 2.000 do 6.000 obyvatelů	19	17	14	12	10	8.5
V obce s 2.000 a méně obyvateli	14	12.5	11	9	7.5	6
VI obce (místní části obce), určené osidlovacím úřadem (odstavec 5)	9.5	8 5	7	6	5	4

(2)

Cena domku v ostatním území se určí způsobem uvedeným v odstavci 1, s tou změnou, že se roční nájemné násobí číslem, které se v níže uvedené tabulce stanoví takto:

Oblast	Třída vybavení
A	B	C	D	E	F
I	a) Velká Praha, Velké Brno, Velká Bratislava	32	37.5	24	21	17.5	15.5
b) Plzeň, Hradec Králové, Olommouc, Ostrava, Košice	29	25	22	19	16	14
II	ostatní města s více než 20.000 obyvateli	27	23	20	17	14	12
III	obce nad 6.000 do 20.000 obyvatelů	25.5	23	20	17	14	12
IV	obce nad 2.000 do 6.000 obyvatelů	23.5	21	18.5	15.5	12.5	10.5
V	obce s 2.000 a méně obyvateli	20	18	15	12.5	10.5	9
VI	obce (místní části obce), určené osidlovacím úřadem (odstavec 5)	14	12.5	11	9	7.5	6

(3)

Pro zařazení obcí do oblastí podle počtu obyvatelstva je zásadně rozhodný počet obyvatelstva podle posledního úředního zjištění, sděleného Státním úřadem statistickým (na Slovensku Státním plánovacím a statistickým úřadem). Zjistí-li však osidlovací úřad, že od takovéhoto posledního úředního zjištění počet obyvatelstva v obci ke dni vyhlášení prvního rámcového plánu (§ 42, odst. 2) stoupl nad mez nebo klesl pod mez rozhodnou pro zařazení obce do oblasti podle počtu obyvatelstva, zařadí obec do příslušné oblasti podle nového stavu.

(4)

Aby vyrovnal nerovnoměrnosti mezi sousedními obcemi (částmi obce), vzniklé zařazením obce do oblasti podle počtu obyvatelstva, může osidlovací úřad posuzuje obec jako součást širšího hospodářského celku

na žádost místního národního výboru nebo po jeho slyšení zařaditi obec (část obce) do oblasti, která je v odstavcích 1 a 2 označena římskou číslicí, o jednu nebo dvě vyšší, nejvýše však do oblasti V, a to zejména

jsou-li v obci (části obce) převážnou většinou domy nízké bytové úrovně, na př. proto, že chybí nebo jsou nedostatečná veřejná zařízení, nebo

je-li v obci (části obce) převážná většina domů vlivem zvláštních místních poměrů znehodnocena, nebo

mohou-li obyvatelé obce (části obce) pro nedostatečné komunikační spojení jen s obtížemi užívati kulturních a sociálních zařízení a hospodářských výhod nejbližšího kulturního a hospodářského střediska;

zařaditi po slyšení místního národního výboru obec (část obce) do oblasti, která je v odstavcích 1 a 2 označena římskou číslicí, o jednu nebo dvě nižší, a to zejména

je-li v obci (části obce) převážná většina domů vysoké bytové úrovně, nebo

jde-li o obec (část obce), v níž domy sice nejsou připojeny na veřejná zařízení, ale toto připojení je proveditelné s malým nákladem, nebo

mohou-li obyvatelé obce (části obce) pro zvlášť dobré komunikační spojení užívati kulturních a sociálních zařízení a hospodářských výhod nejbližšího kulturního a hospodářského střediska.

(5)

Osidlovací úřad zařadí do oblasti VI (odstavce 1 a 2) a vyhlásí ve Věstníku na jejich žádost ty obce (místní části obce), které osidlovacímu úřadu osvědčí, že u nich jsou dány aspoň dva z těchto znaků:

nadmořská výška středu obce (místní části obce) nad 700 m,

vzdálenost středu obce (místní části obce) od hlavní komunikace více než 10 km,

poloha v soudním okrese s menší hustotou obyvatelstva na čtvereční kilometr než 30 osob,

poloha v soudním okrese bez průmyslu nebo bez dobré zemědělské půdy.

(6)

Násobky uvedené v odstavcích 1 a 2 platí za předpokladu, že domek je v dobrém a uživatelném stavebním stavu, a že i vybavení domku odpovídá všem podstatným znakům příslušné třídy vybavení.

(7)

Pro výpočet ročního nájemného z celého domku (odstavec 1 a 2) platí ustanovení § 2, odst. 4.

§ 10.

Cena pozemku.

(1)

Cena domku, vypočtená podle § 9, zahrnuje v sobě mimo stavební náklad i náklad na stavební parcelu (včetně dvora), na níž je domek vystavěn, nikoliv však náklad na další pozemkové parcely, které tvoří zahradu.

(2)

Nedá-li se velikost stavební parcely zjistiti, považuje se za stavební parcelu plocha domkem skutečně zastavěná, zvětšená o 200 m².

(3)

Tvoří-li součást majetkové podstaty domku pozemková parcela (zahrada), nebo je-li pozemek přilehlý k domku větší, než je uvedeno v odstavci 2, zvýší se cena domku o cenu pozemkové parcely (zahrady) nebo o cenu oné části přilehlého pozemku, která přesahuje míru určenou podle odstavce 2.

(4)

Cena pozemku (odstavec 3)

se v pohraničním území vypočte podle cen stanovených pro obytný úsek, ve kterém je pozemek zařazen v pomůckách určených pro zápis úředních cen pozemků, nebo se stanoví cenou uvedenou v protokole o určení jednotného obytného úseku v obci,

se v ostatním území zjistí částkou rovnající se obecné ceně.

(5)

Je-li pozemková parcela vzrostlým sadem, nebo jsou-li na ní stavby (terasy, besídky, skleníky, bazény a pod.), zjistí se jejich cena částkou rovnající se obecné ceně.

§ 11.

Cena zařízení bytu.

Cena zařízení bytu (§ 4, odst. 4) se zjistí podle příslušných vyhlášek osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy.

§ 12.

Ocenění věcných práv a peněžitých pohledávek, věcných břemen a peněžitých závazků.

(1)

Věcná práva a věcná břemena, náležející k přídělové podstatě, se ocení podle vládního nařízení ze dne 23. června 1933, č. 100 Sb., kterým se vydávají předpisy o odhadu nemovitostí v řízení exekučním (odhadní řád).

(2)

Peněžité pohledávky a závazky se ocení jmenovitou hodnotou. Pohledávky v cizích valutách se ocení podle úředních kursů, platných v rozhodný den (§ 8, odst. 2), pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak.

§ 13.

Srážky a přirážky na ceně domku vzhledem k jeho stavebnímu stavu.

(1)

U domku, jehož stavba nebo stavební pozemek má vlastnosti, které snižují nebo zvyšují hodnotu domku, ale nemají vliv na určení nájemného, jsou přípustny srážky nebo přirážky v procentech ceny domku, vypočtené podle § 9. Nejvyšší a nejnižší hranice těchto srážek a přirážek jsou uvedeny v příloze 2 tohoto nařízení, tvořící jeho součást. Srážku určovanou podle povahy případu stanoví osidlovací úřad a Fond národní obnovy, jež si vyžádají, pokud třeba, dobré zdání znalce. Úhrn srážek určených podle přílohy 2 nesmí přesahovati, pokud nejde o poddolování a sesouvání, 50 % ceny domku (§ 9).

(2)

K odhadní hodnotě domků uvedených v § 3 lze stanoviti přirážku do výše 30 %.

§ 14.

Přirážky a srážky na ceně domku z důvodů oprav a adaptací.

(1)

U domků, na nichž byly v době po 9. květnu 1945 provedeny opravy nebo adaptace, zvýší se cena domku, vypočtená podle § 9, o částku rovnající se hodnotě učiněného nákladu podle stavu v den přihlášky o příděl domku, vypočtené podle jednotkových cen platných ke dni 20. června 1939, pokud opravy a adaptace nebyly provedeny nákladem uchazečovým.

(2)

Na žádost uchazeče o domek, který učinil na domek ze svých prostředků náklad nutný nebo užitečný, může býti cena domku, vypočtená podle § 9, snížena o částku rovnající se hodnotě učiněného nákladu podle stavu v den přihlášky o příděl domku, vypočtené podle jednotkových cen platných ke dni 20. června 1939, nikoliv však o částku převyšující cenu domku (§ 9).

§ 15.

Zjištění ceny domků nedostavěných, pobořených nebo poškozených.

Cena nedostavěného domku (§ 3, odst. 2) se vypočte částkou, která se má k ceně dostavěného domku jako se má odhadní hodnota nedostavěného domku k odhadní hodnotě dostavěného domku. Stejným způsobem se určí cena pobořeného nebo poškozeného domku.

§ 16.

Ocenění práva stavby a pozemku zatíženého tímto právem.

Cena práva stavby a cena pozemku zatíženého právem stavby se vypočtou takto:

vypočte se úhrnná cena nemovitosti (pozemku i se stavbou na něm zřízenou) podle ustanovení §§ 9 až 11 tak, jako by pozemek právem stavby nebyl zatížen;

cena práva stavby, počítajíc v to stavbu zřízenou na podkladě práva stavby, vypočte se tolika setinami úhrnné ceny nemovitosti, vypočtené podle ustanovení č. 1, kolik činí počet let zbývajících od rozhodného dne (§ 8, odst. 2) do zániku práva stavby. Zlomky roku, dosahují-li šesti měsíců, se považují za celý rok, jinak se k nim nepřihlíží;

cenou pozemku, zatíženého právem stavby, je částka, která zbývá, odečte-li se od úhrnné ceny nemovitosti, vypočtené podle ustanovení č. 1, cena práva stavby i se stavbou, vypočtená podle ustanovení č. 2.

§ 17.

Základní cena domku.

(1)

U domků přidělovaných osobám, které jsou zaměstnanci v soukromoprávním nebo veřejnoprávním pracovním (služebním) poměru nebo příjemci odpočivných (zaopatřovacích) platů nebo důchodci podle předpisů o veřejnoprávním sociálním pojištění nebo podle zákona ze dne 18. července 1946, č. 164 Sb., o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce, je základní cenou domku jeho odhadní hodnota (§ 8, odst. 1) za předpokladu, že tyto osoby nevykonávají povolání, které odůvodňuje přirážku podle odstavce 2 nebo 3.

(2)

U domků přidělovaných osobám, které provozují svobodné povolání nebo jsou drobnými výrobci, je základní cenou domku jeho odhadní hodnota, zvýšená o přirážku ve výši 50 %. Drobnému výrobci, který provozuje živnost v obci, zařazené podle ustanovení § 9, odst. 1 nebo 2 do oblasti V nebo podle ustanovení § 9, odst. 5 do oblasti VI, a pracuje v živnosti sám nebo nejvýše s jedním učněm, mohou osidlovací úřad a Fond národní obnovy na návrh místního národního výboru v případech hodných zvláštního zřetele, zejména z důvodů osidlovací politiky, přirážku zcela nebo zčásti prominouti.

(3)

U domků přidělovaných ostatním osobám je základní cenou domku jeho odhadní hodnota, zvýšená o přirážku ve výši 100 %.

(4)

Za drobného výrobce (odstavec 2) se považuje živnostník, který podléhá živnostenské dani podle zákona ze dne 20. března 1948, č. 50 Sb., o živnostenské dani, provozuje-li řemeslnou živnost, na kterou se tento zákon vztahuje. Za stejných podmínek se považuje za drobného výrobce podle ustanovení odstavce 2 i národní správce živnosti.

(5)

Vykonává-li přídělce více povolání, jest pro určení výše přirážky rozhodné povolání, které odůvodňuje vyšší přirážku.

(6)

Ustanovení odstavců 2 a 3 platí i pro přídělce, jehož rodinný příslušník (§ 22, odst. 4), žijící s ním ve společné domácnosti, patří k osobám tam uvedeným. Vykonává-li rodinný příslušník přídělcův jiné povolání než přídělce, je pro určení výše přirážky rozhodné to povolání přídělcovo nebo jeho rodinného příslušníka, které odůvodňuje vyšší přirážku.

(7)

Osidlovací úřad a Fond národní obnovy mohou k zamezení nepřiměřených tvrdostí stanoviti přirážku (odstavce 2 a 3) nižší nebo od ní vůbec upustit.

(8)

Prokáže-li přídělce, kterému byla odhadní hodnota zvýšena o přirážku z důvodu, že byl národním správcem živnostenského podniku, do 6 měsíců od doručení rozhodnutí o přídělu, že byl jako národní správce beze své viny odvolán a že se stal zaměstnancem podle odstavce 1, mohou osidlovací úřad a Fond národní obnovy na jeho žádost přirážku dodatečně snížiti.

§ 18

Výpočet přejímací ceny.

(1)

Přejímací cena se vypočte ze základní ceny domku tak, že se základní cena upraví takto:

U domků přidělovaných osobám, uvedeným

v §§ 1 a 6 zákona ze dne 19. prosince 1946, č. 255 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození,

v § 84, odst. 1 zák. č. 164/1946 Sb.,

v § 1, odst. 1 zákona ze dne 12. dubna 1946, č. 75 Sb., o přiznání hospodářských a právních úlev krajanům vracejícím se do vlasti, zejména z Maďarska,

se základní cena sníží podle míry jejich sociální potřebnosti o 10 % až 25 %, nejde-li o osoby uvedené pod č. 6.

U domků přidělovaných osobám uvedeným v §§ 1 a 6 zák. č. 255/1946 Sb., může býti základní cena snížena až o 50 %, jsou-li jejich hospodářské poměry mimořádně tíživé, zejména byla-li by přejímací cena pro ně neúnosná.

U domků přidělovaných osobám hodným zvláštního zřetele může býti základní cena snížena až o 5 % na třetí a každé další dítě, které není starší 14 roků, a o něž skutečně pečují.

U domků přidělovaných osobám, které pobírají odpočivné (zaopatřovací) platy, po případě starobní nebo vdovský důchod z veřejnoprávního pojištění, a přesídlily nebo přesídlí do pohraničního území do oblasti nedostatečně osídlené, sníží se základní cena o 50 %.

U domků přidělovaných osobám, které se nevzdají pro případ přidělení domku svého dosavadního bytu (§ 37), a které budou používati domku zejména k zotavení vlastnímu nebo svých rodinných příslušníků nebo k pronajímání třetím osobám, může býti na návrh místního národního výboru s přihlédnutím k zaměstnání přídělcově a k jeho možnosti uhraditi přejímací cenu nebo její část z vázaných vkladů, jakož i k poptávce po domku nebo po podobných domcích v obci, základní cena zvýšena až o 200 %.

U domků přidělovaných osobám, jejichž majetkové a rodinné poměry odůvodňují určení přejímací ceny vyšší částkou než je základní cena domku, zejména osobám podléhajícím dávce z majetku nebo osobám, u nichž přesahuje dani podrobený důchod, dani podrobená mzda, základ daně živnostenské, po případě jejich součet za kalendářní rok, který předchází rok, v němž bylo vydáno rozhodnutí o přídělu domku, 120.000 Kčs, může býti základní cena zvýšena až o 25 %.

(2)

Nejsou-li dány důvody pro snížení nebo zvýšení základní ceny podle ustanovení odstavce 1, je přejímací cenou domku jeho základní cena (§ 17).

(3)

Snížení základní ceny domku podle ustanovení odstavce 1, č. 1 až 3 povolují osidlovací úřad a Fond národní obnovy v rozhodnutí o přídělu na odůvodněnou žádost uchazečovu, uplatněnou při podání přihlášky o příděl (§ 45). Celkové snížení podle odstavce 1, č. 1 až 4 nesmí přesahovati 50 % základní ceny.

§ 19.

Způsob úhrady přejímací ceny.

(1)

Před odevzdáním domku musí přídělce zaplatiti nejméně 10 % přejímací ceny a výlohy v hotovosti (§ 8, odst. 4). Z důvodů hodných zvláštního zřetele, zejména jde-li o osoby uvedené v §§ 1 a 6 zák. č. 255/1946 Sb. nebo v § 84, odst. 1 zák. č. 164/1946 Sb., může fond na odůvodněnou žádost přídělcovu, uplatněnou v přihlášce o příděl, povoliti uhrazení této části přejímací ceny způsobem uvedeným v odstavci 2 nebo 3.

(2)

Zbytek přejímací ceny, neuhradí-li jej v hotovosti, může přídělce uhraditi převodem z vázaných vkladů svých, své manželky (družky) a nezletilých dětí, žijících s ním ve společné domácnosti, a to až do výše částek prostých dávky z přírůstku na majetku (§ 37, odst. 2 zákona ze dne 15. května 1946, č. 134 Sb., o dávce z majetkového přírůstku a o dávce z majetku); právnické osoby mohou tuto část přejímací ceny uhraditi ze svých vázaných vkladů do částky 50.000 Kčs. Do těchto částek se započítávají vázané vklady použité k úhradě jiného konfiskovaného majetku. Za jiný konfiskovaný majetek se zejména považuje drobný živnostenský podnik, i když s ním byl rodinný domek sloučen v jednu majetkovou podstatu podle § 7, odst. 2 a § 12, odst. 1, písm. e) přídělového nařízení pro živnostenské podniky.

(3)

Na část přejímací ceny, která zbývá po zaplacení podle předcházejících odstavců, zprostředkuje fond přídělci, bude-li třeba, úvěr u peněžního ústavu k tomu oprávněného. Tento úvěr může býti poskytnut tím, že peněžní ústav převede uvěřenou částku ze svých vázaných vkladů na zvláštní vázaný účet fondu u Poštovní spořitelny. Úrokovou sazbu a ostatní podmínky tohoto úvěru poskytnutého ve vázaných korunách stanoví ministerstvo financí v dohodě s Národní bankou Československou a fondem.

(4)

Osobám uvedeným v § 1, odst. 1 zák. č. 75/1946 Sb. může fond k zaplacení přejímací ceny povoliti přiměřenou lhůtu, nejdéle do převodu jejich majetku zanechaného v cizině.

(5)

Úvěr zprostředkovaný fondem u peněžního ústavu se umoří ve lhůtě, kterou sjedná přídělce s peněžním ústavem. Roční anuity mají býti zpravidla stanoveny tak, aby nepřevyšovaly řádně vyměřené roční nájemné z celého domku (§ 9, odst. 7), a zvýší-li se základní cena podle § 18, roční nájemné zvýšené ve stejném poměru jako základní cena, nejvýše však o 200 %, leč by přídělce souhlasil s vyšší anuitou. V anuitě stanovené při uzavření zápůjčky musí však býti obsažen nejméně jednoprocentní její úmor. Fond udělí souhlas, aby pohledávky z poskytnutého úvěru byly zajištěny vkladem zástavního práva v pozemkové knize na přidělenou nemovitost ve prospěch peněžního ústavu.

(6)

Osidlovací úřad a Fond národní obnovy mohou převzíti na úhradu přejímací ceny nemovitost, kterou nabídl dosavadní uživatel domku podle § 36.

§ 20.

Změna přejímací ceny.

Vyjdou-li po odevzdání přiděleného domku (náhradního přídělu podle oddílu 5) najevo okolnosti, které by jinak měly rozhodující vliv na výši stanovené přejímací ceny, může fond, nebylo-li k těmto okolnostem přihlédnuto vinou přídělcovou, do deseti let od odevzdání (§ 52) přiděleného domku (náhradního přídělu) přejímací cenu nově upraviti.

Oddíl 3. Uchazeči.

(§ 21-26)

§ 21.

Základní předpoklad.

Každý uchazeč o příděl se musí ve stanovené lhůtě přihlásiti způsobem uvedeným v § 45 a prokázati splnění předepsaných podmínek.

§ 22.

Všeobecné podmínky.

(1)

Každý uchazeč musí prokázati, že

jest československým státním občanem nebo že je za něho považován podle § 1 nebo § 2 ústavního zákona ze dne 12. dubna 1946, č. 74 Sb., o udělení státního občanství krajanům vracejícím se do vlasti,

jest české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti, pokud § 24, odst. 2 nestanoví jinak,

jest národně a státně spolehlivý,

jest soudně bezúhonný,

není svobodný, pokud § 25, písm. c) nestanoví jinak,

jeho rodinní příslušníci, žijící s ním ve společné domácnosti, nejsou národnosti německé nebo maďarské a jsou soudně bezúhonní a státně spolehliví; výjimku, pokud jde o národnost rodinných příslušníků, může povoliti okresní národní výbor po dohodě s ministerstvem národní obrany,

nemá jinde vlastního bytu, nebo že se ho vzdá pro případ přidělení domku (§ 37), pokud § 25, písm. c) nestanoví jinak.

(2)

Uchazeč, který domku již užívá, musí přiložiti k přihlášce o příděl seznání (popis a ocenění domku) a prokázati, že si při užívání domku vede s péčí řádného hospodáře, zejména že splnil splatné závazky, na příklad zaplatil nájemné za celou dobu užívání domku nebo jeho části, a je-li zároveň národním správcem tohoto domku, že podal vyúčtování za dobu národní správy.

(3)

Uchazeč, který má vlastní obytný dům (stavební parcelu), jest povinen, pokud § 25, písm. c) nestanoví jinak, nabídnouti jej osidlovacímu úřadu a Fondu národní obnovy pro případ, že mu bude domek přidělen, ač-li jej podle § 36, odst. 3 nepřevede do vlastnictví svého zletilého dítěte.

(4)

Za rodinné příslušníky podle odstavce 1, č. 6 se považují manželka nebo manžel, děti manželské, nemanželské a osvojené, rodiče a prarodiče a družka nebo druh. U dětí do 18 let se předpokládá, že jsou u nich splněny podmínky odstavce 1, č. 1 až 3 stejně jako u uchazeče. Soudní bezúhonnost nutno však prokázati u dětí starších 14 let.

§ 23.

Zvláštní podmínky pro příděl domků dosavadním uživatelům v pohraničním území.

(1)

Dosavadní uživatel domku v pohraničním území musí vedle všeobecných podmínek, uvedených v § 22, prokázati, že

nejpozději ode dne 1. dubna 1947 má společně se svojí rodinou bydliště v domku, o jehož příděl žádá,

má v místě, kde je domek, nebo v okolí stálé řádné zaměstnání.

(2)

Uchazeči, u něhož jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1, bude domek, kterého dosud užívá, přidělen, ač-li nebude přidělen právnické osobě (§ 26), nebo - nedojde-li k přídělu do spoluvlastnictví (§ 27) - spoluuživateli domku (§ 28) nebo přednostnímu uchazeči (§ 29).

(3)

Dosavadnímu uživateli, kterému nebude domek přidělen z důvodu uvedeného v § 29, bude poskytnut náhradní příděl podle oddílu 5.

§ 24.

Zvláštní podmínky pro příděl domků přednostním uchazečům.

(1)

Přednostními uchazeči jsou osoby uvedené v §§ 1 a 6 zák. č. 255/1946 Sb. a v § 84, odst. 1 zák. č. 164/1946 Sb.

(2)

Ustanovení § 22, odst. 1, č. 2 o národnosti neplatí pro uchazeče uvedené v §§ 1 a 6 zák. č. 255/1946 Sb. Uchazeči uvedení v § 84, odst. 1 zák. č. 164/1946 Sb. musí prokázati, že nejsou národnosti německé nebo maďarské.

(3)

Přednostní uchazeči musí vedle všeobecných podmínek (§ 22) a vedle svého přednostního práva (§ 46), jde-li o domek v pohraničním území, dále prokázati, že mají v obci, kde je domek, nebo v okolí stálé řádné zaměstnání.

(4)

Přednostnímu uchazeči, u něhož jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 3, se přidělí domek

v pohraničním území, ač-li nebude přidělen právnické osobě (§ 26) nebo - nedojde-li k přídělu do spoluvlastnictví (§ 27) - dosavadnímu uživateli (§ 29) nebo jinému přednostnímu uchazeči (§ 30),

v ostatním území přede všemi ostatními uchazeči.

(5)

Přednostnímu uchazeči, kterému nebude v pohraničním území domek přidělen z důvodu uvedeného v § 29, bude poskytnut náhradní příděl podle oddílu 5.

§ 25

Ostatní uchazeči.

Není-li oprávněných uchazečů podle § 23 nebo § 24, mohou býti domky přiděleny

uchazečům, kteří mají v místě, kde je domek, nebo v okolí stálé řádné zaměstnání, prokáží-li, že jsou u nich splněny všeobecné podmínky uvedené v § 22,

není-li ani uchazečů podle písm. a), uchazečům, kteří domku již trvale užívají, především užívají-li ho se schválením osidlovacího úřadu, prokáží-li, že jsou u nich splněny všeobecné podmínky uvedené v § 22,

a není-li ani takových uchazečů o domek, uchazečům, kteří prokáží, že jsou u nich splněny alespoň podmínky uvedené v § 22, odst. 1, č. 1 až 4 a 6.

§ 26.

Příděl právnické osobě.

(1)

Výjimečně lze domek přiděliti právnické osobě, a to přede všemi uchazeči, prokáže-li právnická osoba, že domku již užívá nejpozději ode dne 1. dubna 1947 a že domku potřebuje ze závažných důvodů (§ 10, odst. 2 zákona).

(2)

Za závažný důvod lze uznati zejména okolnost, že právnická osoba užívá celého domku nebo převážné jeho části jako provozních nebo kancelářských místností, kterých pro plnění svých úkolů v místě nezbytně potřebuje, a to jen tehdy, nelze-li vhodných místností získati jinde v místě.

Oddíl 4. Konkurence uchazečů.

(§ 27-30)

§ 27.

Příděl do spoluvlastnictví.

(1)

Jsou-li splněny příslušné podmínky, lze domek přiděliti na žádost uchazečů, uplatněnou ve společné přihlášce, do spoluvlastnictví,

několika uchazečů, kteří domku již užívají, nebo do spoluvlastnictví těchto uchazečů a jejich rodinných příslušníků, žijících s nimi ve společné domácnosti,

uchazeče a jeho rodinných příslušníků, žijících s ním ve společné domácnosti,

nejsou-li tito rodinní příslušníci národnosti německé nebo maďarské.

(2)

Ustanovení odstavce 1 platí v pohraničním území i na případy, ve kterých jde o společnou přihlášku o příděl domku do spoluvlastnictví dosavadních uživatelů a přednostních uchazečů.

§ 28.

Konkurence dosavadních uživatelů v pohraničním území.

(1)

Žádá-li o příděl domku v pohraničním území více jeho dosavadních uživatelů, a nejde-li o případ § 27, odst. 1, písm. a), jest při přídělu přihlížeti především k tomu z nich, který je přednostním uchazečem; není-li mezi nimi přednostního uchazeče, přihlédne se k jinému dosavadnímu uživateli, a to především k osobám uvedeným v § 1, odst. 1 zák. č. 75/1946 Sb. a poté k ostatním osobám uvedeným v § 7, odst. 3 konfiskačního dekretu.

(2)

Za dosavadního uživatele se považuje i podnájemník, jsou-li u něho splněny podmínky uvedené v § 23, odst. 1.

§ 29.

Konkurence dosavadního uživatele s přednostním uchazečem v pohraničním území.

(1)

Požádá-li o příděl domku v pohraničním území vedle dosavadního uživatele také přednostní uchazeč, který není dosavadním uživatelem tohoto domku, a nejde-li o případ § 27, odst. 2, přidělí se domek přednostnímu uchazeči, je-li jeho zaměstnání s hlediska hospodářské výstavby státu a v zájmu osidlovací politiky důležitější než zaměstnání dosavadního uživatele, jinak dosavadnímu uživateli.

(2)

Míru důležitosti zaměstnání uchazečova jest posuzovati podle významu, jaký má pro hospodářskou výstavbu státu obor, v němž je uchazeč zaměstnán, a jak veliký je s hlediska osidlovací politiky v pohraničním území zájem na usídlení uchazeče v obci, v níž je domek. Oborem důležitým pro hospodářskou výstavbu státu je rozuměti nejen podniky plnící úkoly dvouletého hospodářského plánu, nýbrž i veškerou hospodářskou a veřejnou správu, jakož i veškerou péči zdravotní. Zájem osidlovací politiky je posuzovati zejména se zřetelem na místní poměry, přihlížejíc zejména k tomu, jak dalece osoba uchazečova přispěje k úspěšnému osídlení pohraničního území.

§ 30.

Podpůrná konkurenční zásada.

Mezi stejně oprávněnými uchazeči rozhodne osidlovací úřad podle volné úvahy, při čemž přihlédne zejména k míře důležitosti zaměstnání uchazečova s hlediska hospodářské výstavby státu a v zájmu osidlovací politiky (§ 29), jakož i k jiným hospodářským a sociálním nebo rodinným poměrům uchazečovým, zvláště k uchazeči s rodinou o větším počtu nezaopatřených dětí.

Oddíl 5. Náhradní příděl.

(§ 31-34)

§ 31.

Nárok na náhradní příděl.

(1)

Přednostnímu uchazeči nebo dosavadnímu uživateli domku, kteří podali přihlášku o týž domek v pohraničním území, přidělí osidlovací úřad náhradní příděl tomu z nich, kterému nebyl z důvodu uvedeného v § 29, odst. 1 přidělen domek. Podá-li přihlášku o příděl téhož domku v pohraničním území více jeho dosavadních uživatelů nebo více přednostních uchazečů, přidělí osidlovací úřad náhradní příděl tomu z nich, kterému by byl domek přidělen, kdyby nebyl přidělen uspokojenému uchazeči (přídělci). Neuspokojení přednostní uchazeči, požádali-li v přihlášce také o příděl blíže neurčeného domku (§ 45, odst. 1), nabývají za podmínek stanovených v § 29 nárok na náhradní příděl.

(2)

Pokud z tohoto nařízení jinak neplyne, lze ustanovení o přídělu užíti přiměřeně i pro náhradní příděl.

§ 32.

Předmět náhradního přídělu.

(1)

Předmětem náhradního přídělu může býti:

jiný rodinný domek, než o který uchazeč žádal. Za náhradní příděl buďtež především určeny ty domky v obci, o jejichž příděl nebyla podána přihláška, pak ty domky, do nichž se nynější uživatelé nastěhovali teprve po 1. dubnu 1947, nebyla-li o jejich příděl podána přihláška přednostními uchazeči;

jiný obytný nemovitý majetek. Za takový majetek je považovati nájemní dům obytný s více než dvěma byty, ve kterém z podlahové plochy všech místností připadají nejméně tři čtvrtiny na byty a jejich příslušenství, a ve kterém nájemné z jiných místností než bytů nepřesahuje jednu čtvrtinu nájemného z celého domu. Z nájemních domů obytných je za náhradní příděl určiti pokud možno takový dům, který se blíží svým uspořádáním rodinným domkům;

ideální část konfiskovaného obytného nemovitého majetku, nemá-li nájemní dům obytný více než čtyři byty. Podíl každého spoluvlastníka je, není-li v rozhodnutí o přídělu nic jiného ustanoveno, stejný;

podíl na společnosti s ručením omezeným, které bude obytný nemovitý majetek přidělen. Nájemní dům obytný s více než čtyřmi byty může býti přidělen společnosti s ručením omezeným, zřízené podle zákona ze dne 6. března 1906, č. 56 ř. z., o společnostech s ručením omezeným, a utvořené ze zúčastněných přídělců, bude-li společenská smlouva vyhovovati vzoru, vypracovanému osidlovacím úřadem a Fondem národní obnovy v dohodě s příslušnými ministerstvy;

stavební pozemek vhodný pro stavbu rodinného domku. Stavební pozemek je považovati za vhodný pro stavbu rodinného domku, má-li povahu stavební parcely podle stavebního řádu, způsobilé k zastavění rodinným domkem, vyhovujícím ustanovení § 2.

(2)

Náhradní příděly podle odstavce 1, č. 3 a 4 lze poskytnouti jen, souhlasí-li s nimi uchazeči, pro které se navrhují, a není-li v obci nebo jejím okolí dostatek volných domků (odstavec 1, č. 1).

(3)

Ideální část obytného nemovitého majetku (odstavec 1, č. 3) a podíl společnosti s ručením omezeným (odstavec 1, č. 4) je malou majetkovou podstatou.

§ 33.

Rámcový plán pro náhradní příděly.

Náhradní příděly, které dosud nebyly rámcovými plány určeny k přídělu, stanoví osidlovací úřad podle § 6, odst. 1 konfiskačního dekretu pro příděl rámcovým plánem, který vyhlásí ve Věstníku.

§ 34.

Odmítnutí náhradního přídělu.

(1)

Nepřevezmou-li přednostní uchazeč nebo dosavadní uživatel bez závažných důvodů náhradní příděl do 15 dnů po doručení rozhodnutí, pozbývají podle § 8, odst. 4 zákona nárok na náhradní příděl a přednostní uchazeč i nárok na příděl jiného domku v pohraničním území.

(2)

Uchazeč jest povinen oznámiti ve lhůtě uvedené v odstavci 1 důvody nepřevzetí náhradního přídělu písemně osidlovacímu úřadu.

(3)

Výrok podle odstavce 1 vydá přednostnímu uchazeči ministerstvo národní obrany v dohodě s osidlovacím úřadem, dosavadnímu uživateli osidlovací úřad po slyšení místního národního výboru.

(4)

Závažným důvodem pro nepřevzetí náhradního přídělu je zejména okolnost, že náhradní příděl není přiměřený rodinným, sociálním nebo pracovním poměrům uchazečovým, nebo že náklad spojený s náhradním přídělem je pro uchazeče neúnosný vzhledem k jeho důchodům.

Oddíl 6. Omezovací ustanovení.

(§ 35-41)

§ 35.

Vyloučení z přídělu.

Z přídělu domku jsou vyloučeni uchazeči,

kteří si při užívání a správě domku nevedli s péčí řádného hospodáře, zanedbávajíce zejména udržování a opravy domku, čímž zavinili podstatné poškození nebo chátrání domku;

kteří nesplnili podmínku uvedenou v § 22, odst. 3;

kterým přísluší nárok na vrácení domku nebo jiného obytného domu podle zákona ze dne 16. května 1946, č. 128 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících, neprohlásí-li, že s ním pro případ přidělení domku naloží podle ustanovení § 36.

§ 36.

Nabídka vlastní nemovitosti.

(1)

Uchazeč o příděl domku je povinen, pokud § 25, písm. c) nestanoví jinak, v přihlášce o příděl nabídnouti osidlovacímu úřadu a Fondu národní obnovy pro případ, že mu bude domek přidělen, svůj obytný dům (stavební parcelu) nebo dáti závazné prohlášení, že podle odstavce 3 převede obytný dům nebo stavební parcelu do vlastnictví svého zletilého dítěte.

(2)

Má-li uchazeč obytný dům i stavební parcelu, musí nabídnouti obytný dům; má-li více obytných domů nebo stavebních parcel, musí nabídnouti některý z obytných domů. Má-li uchazeč více obytných domů než zletilých dětí, musí nabídnouti dům, vyhovující pokud možno ustanovením § 2, a nemá-li takový, nájemní dům obytný s více než dvěma byty.

(3)

Prohlásí-li uchazeč o domek v přihlášce, že svůj obytný dům nebo stavební parcelu převede do vlastnictví svého zletilého dítěte, nelze vložiti vlastnické právo pro přídělce k přidělenému domku, dokud nedošlo ke vkladu vlastnického práva k obytnému domu nebo ke stavební parcele pro zletilé dítě uchazečovo.

(4)

Ustanovení předcházejících odstavců se vztahují také na ideální podíl nemovitosti, kterou má přídělce ve spoluvlastnictví.

(5)

Osidlovací úřad a Fond národní obnovy mohou výjimečně ze sociálních důvodů zprostiti uchazeče povinnosti, stanovené v odstavci 1, má-li aspoň tři děti nebo má-li o jeden dům (stavební parcelu) méně než má nezletilých dětí, nebo je-li jen spoluvlastníkem domu (stavební parcely).

§ 37.

Vzdání se vlastního bytu.

(1)

Uchazeč, který žádá o příděl domku, musí se, pokud § 25, písm. c) nestanoví jinak, v přihlášce zavázati, že se vzdá svých dalších bytů pro případ, že mu bude přidělen domek, v němž bude moci bydleti ode dne odevzdání domku.

(2)

Vlastním bytem se rozumí byt, po případě byty, které má uchazeč v cizím nebo vlastním domě, a to bez rozdílu,

z jakého právního důvodu užívá dalšího bytu,

zda všech bytů trvale užívá nebo zda některého z nich vůbec neužívá nebo užívá ho jen občas,

zda některý byt dal zcela nebo zčásti do podnájmu nebo jinak k užívání,

zda některého z těchto bytů užívají jeho rodinní příslušníci, kteří vzhledem k svému zaměstnání nebo povolání nebo k jinému závažnému důvodu nemusí bydleti odděleně.

(3)

Ustanovení odstavce 2 platí také o bytech v domech, které má uchazeč ve spoluvlastnictví.

(4)

Povinnost podle odstavce 1 má uchazeč i tehdy, užívá-li sám nebo se svojí rodinou v domku, o jehož příděl žádá, i druhého bytu, který je od prvého stavebně oddělen, nebo sloučil-li oba byty v jediný byt.

(5)

Přídělce splní závazek převzatý podle odstavce 1, vyklidí-li druhý i další byt,

jde-li o byt ve vlastním domě nebo v domě, jehož je spoluvlastníkem, do tří měsíců, počítajíc ode dne následujícího po odevzdání domku,

jde-li o najatý byt, nejdéle do konce nejblíže příští výpovědní lhůty, následující po odevzdání domku.

(6)

Povinnost hlásiti dvojí byty podle § 9 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 138 Sb., o hospodaření s byty, jest ustanovením tohoto paragrafu nedotčena.

§ 38. - Zrušený od 29. 8. 1951.

§ 39.

Odnětí domku.

Po dobu stanovenou v § 38, odst. 1 může býti domek přídělci odňat fondem, jestliže přídělce

nemovitost bez předepsaného souhlasu fondu zcizí, zatíží nebo celou pronajme,

nesplní podstatné podmínky, uložené mu v rozhodnutí o přídělu (§ 51, odst. 4),

pozbude československého státního občanství,

nenabídl fondu k převzetí vlastní nemovitost (§ 36),

nevzdal se druhého a dalšího vlastního bytu (§ 37),

získal příděl domku předstíráním nepravdivých skutečností nebo vědomě pomocí nesprávných dokladů anebo jiným obmyslným jednáním.

§ 40.

Náhrada za odňatý domek.

(1)

Při odnětí přiděleného domku se pro určení náhrady vychází z přejímací ceny (§ 8), po případě snížené nebo zvýšené podle § 18. Od této částky se odečítají neumořený úvěr (§ 19, odst. 5) a případné jiné, přídělcem ke dni převzetí domku fondem neuhrazené peněžité závazky, dále za každý započatý měsíc užívání domku od rozhodného dne (§ 8, odst. 2) do dne převzetí domku fondem jedna čtyřiadvacetina ročního nájemného (§ 9, odst. 1 nebo 2) a částka odpovídající poškození domku; připočtou se nutné nebo užitečné investice částkou rovnající se jejich hodnotě ke dni převzetí domku fondem. Z takto vypočtené částky odpočte si fond, dojde-li k odnětí domku pro nesplnění povinností přídělcem, vzniklou ztrátu, t. j. rozdíl mezi původní přejímací cenou, zvýšenou o uznané investice nebo sníženou z důvodů poškození domku, a přejímací cenou při opětném přídělu.

(2)

Výslednou částku vyplývající z odstavce 1 uhradí fond přídělci, je-li ve prospěch přídělcův, po případě přídělce fondu, je-li ve prospěch fondu.

(3)

Fond vrátí peněžnímu ústavu převedenou hodnotu poskytnutého úvěru a peněžní ústav poukáže fondu částky splacené přídělcem.

§ 41.

Disposice s domky uvolněnými odnětím.

Domky uvolněné odnětím budou pojaty do nového rámcového plánu, který vypracuje osidlovací úřad (§ 6, odst. 1 konfiskačního dekretu).

Část II.

Přídělové řízení. (§ 42-52)

§ 42.

Rámcové plány.

(1)

Domky (§§ 2 a 3), určené rámcovými plány (§ 6, odst. 1 konfiskačního dekretu) k přídělu, se přidělují zkráceným přídělovým řízením podle §§ 3 a 4 zákona a podle ustanovení tohoto nařízení.

(2)

Rámcové plány vypracuje osidlovací úřad, určí v nich, kolik domků bude v obci přiděleno, a vyhlásí je ve Věstníku. Rámcové plány mohou býti vydány pro jednotlivé oblasti nebo pro obce a pro jednotlivé druhy uchazečů.

(3)

Do rámcových plánů mohou býti pojaty jenom ty majetkové podstaty, o jejichž konfiskaci bylo podle § 1, odst. 4 konfiskačního dekretu právoplatně rozhodnuto, nebo které budou převzaty od přídělců (§ 22, odst. 3) a budou určeny k přídělu nebo s nimiž bude jinak naloženo.

(4)

Místní národní výbor vyšetří, které domky vyhovují ustanovením §§ 2 a 3, a oznámí jejich čísla popisná a čísla knihovních vložek, v nichž jsou zapsány, spolu se všemi ostatními údaji, potřebnými pro zahájení přídělového řízení, osidlovacímu úřadu (orgánu jím k tomu zmocněnému). Osidlovací úřad (zmocněný orgán) přezkoumá seznam domků, předložený místním národním výborem, a vrátí schválený seznam s rámcovým plánem místnímu národnímu výboru, aby je uveřejnil v obci způsobem v místě obvyklým. Den uveřejnění oznámí místní národní výbor osidlovacímu úřadu (orgánu jím zmocněnému).

§ 43. - Zrušený od 23. 2. 1949.

§ 44.

Příslušnost.

O přídělu domků rozhoduje osidlovací úřad na návrh místního národního výboru, v jehož obvodu je domek, který má býti přidělen (§ 50).

Přihlášky o příděl.

(§ 45-52)

§ 45.

(1)

Přihláška o příděl může býti podána na jeden nebo více domků v téže obci, které uchazeč přesně označí, po případě na domek blíže neurčený v určité obci nebo okolí. Dosavadní uživatelé mohou však podati přihlášku o příděl jen toho domku, kterého užívají.

(2)

Přihlášky o příděl se podávají u příslušného místního národního výboru na tiskopisech předepsaných osidlovacím úřadem s doklady v nich uvedenými.

(3)

Lhůta k podání přihlášek o příděl činí dva měsíce a je propadná; počíná se dnem následujícím po uveřejnění rámcového plánu v obci (§ 42, odst. 4). Místní národní výbor stanoví v odůvodněných případech, zejména u přednostních uchazečů, přiměřenou lhůtu k předložení chybějících dokladů; tato další lhůta nesmí býti delší než dva měsíce.

§ 46.

(1)

Všechny doklady mohou býti připojeny v opisech, soudně nebo notářsky ověřených.

(2)

Prozatímní osvědčení vydaná podle § 7, odst. 2 zákona ze dne 15. května 1946, č. 136 Sb., o umisťování a jiném zaopatření účastníků národního boje za osvobození, a potvrzení vydaná podle § 1 zákona ze dne 14. února 1946, č. 34 Sb., jímž se vymezuje pojem „československého partyzána“, pokud byla vydána ministerstvem národní obrany, platí za osvědčení podle § 8 zák. č. 255/1946 Sb.

§ 47.

Přihlášku právnické osoby o příděl je doložiti soudně nebo notářsky ověřeným opisem smlouvy o jejím založení nebo jinými doklady o jejím právním trvání a potvrzením soudu o vykonaném zápisu do obchodního, po případě společenstevního nebo družstevního rejstříku, nebo o tom, že bylo o zápis zažádáno.

§ 48.

Řízení u místního národního výboru.

(1)

Místní národní výbor nejprve přezkouší, zda jsou u uchazeče splněny stanovené podmínky. Dále přezkoumá určení nájemného, a shledá-li podstatnou vadu, řádně je určí u všech bytů a jiných místností v domku, vyjádří se k seznání (popisu a ocenění přídělové podstaty) - (§ 8, odst. 3) a k důvodům vzniku knihovních i neknihovních závazků z doby po 9. květnu 1945. Není-li uchazeč povinen předložiti seznání, provede místní národní výbor sám předběžně ocenění přídělové podstaty.

(2)

Na podkladě podaných přihlášek podá místní národní výbor po vykonaném šetření osidlovacímu úřadu odůvodněný návrh na příděl, po případě na náhradní příděl; o svém návrhu na náhradní příděl vyslechne uchazeče, jehož se náhradní příděl týká (§ 31).

(3)

Návrh na příděl (náhradní příděl) musí obsahovati přesně označení přídělové podstaty (náhradního přídělu) a osoby přídělcovy. V odůvodnění návrhu uvede místní národní výbor okolnosti rozhodné pro příděl; zejména odůvodní doporučení přídělce a vyjádří se o odhadní hodnotě (zvlášť uvede všechny skutečnosti, odůvodňující srážky z ceny domku nebo přirážky k ní a snížení nebo zvýšení odhadní hodnoty), o způsobu splacení přejímací ceny, o případném sloučení nebo rozdělení majetkových podstat a pod. Jde-li o návrh na příděl domku podle § 29, vyjádří se místní národní výbor také o tom, z jakých důvodů považuje zaměstnání uchazeče, pro kterého navrhuje příděl domku, s hlediska hospodářské výstavby státu a v zájmu osidlovací politiky za důležitější než je - nebo je-li jím dosavadní uživatel, aspoň za stejně důležité jako je - zaměstnání uchazeče, pro kterého navrhuje náhradní příděl podle ustanovení oddílu 5. Místní národní výbor sepíše návrh na tiskopise, který vydají osidlovací úřad a Fond národní obnovy.

(4)

Přihlášky více uchazečů o týž domek nutno projednati zároveň; místní národní výbor zpracuje v takových případech všechny přihlášky o příděl domku v jednom návrhu.

(5)

Místní národní výbor vyloží návrh na příděl k veřejnému nahlédnutí po dobu 15 dnů. Oznámení o tom, vyvěšené na úřední desce, musí obsahovati jména uchazečů, čísla popisná a čísla knihovních vložek přidělovaných domků a poučení, že v této lhůtě může k návrhu podati u místního národního výboru připomínky každý československý státní občan nebo osoba, která je za něho považována podle §§ 1 nebo 2 úst. zák. č. 74/1946 Sb., starší 18 let.

(6)

Místní národní výbor se vyjádří k podaným připomínkám, přihlédna ke všem okolnostem, rozhodným pro posouzení věci, a předloží spisy s návrhem, připomínkami a svým vyjádřením osidlovacímu úřadu, po případě podle jeho pokynu prostřednictvím nadřízeného okresního národního výboru, který spisy přezkoumá po formální stránce.

(7)

Místní národní výbor je povinen předložiti návrh na příděl ve lhůtě dvou měsíců, která se počítá ode dne následujícího po uplynutí lhůty k podání přihlášek (§ 45, odst. 3). Osidlovací úřad může tuto lhůtu vzhledem k množství případů, složitosti poměrů nebo k jiným závažným důvodům na žádost místního národního výboru přiměřeně prodloužiti.

§ 49.

Přechod příslušnosti na vyšší úřad.

(1)

Nepodá-li místní národní výbor návrh na příděl ve lhůtě stanovené v § 48, odst. 7, upozorní osidlovací úřad, neprodlouží-li tuto lhůtu, okresní národní výbor, že uplynula lhůta k podání návrhu místního národního výboru. Okresní národní výbor je povinen v další lhůtě tří měsíců, která se počítá ode dne následujícího po doručení upozornění, podati návrh na příděl.

(2)

Nepodá-li okresní národní výbor návrh ve lhůtě stanovené v odstavci 1, rozhodne osidlovací úřad bez návrhu.

§ 50.

Řízení u osidlovacího úřadu.

(1)

Osidlovací úřad přezkoumá předložené návrhy místního, po případě okresního národního výboru, doplní, pokud třeba, řízení vlastním šetřením a rozhodne na podkladě výsledků řízení o přídělu.

(2)

Osidlovací úřad může se podle zásadních usnesení rady (§ 3, odst. 3 konfiskačního dekretu), po vyjádření zemského národního výboru, na Slovensku příslušného pověřenectva, přihlédna k podaným připomínkám, odchýliti od návrhu místního, po případě okresního národního výboru, nejsou-li splněny předpoklady stanovené v zákoně, v příslušném rámcovém plánu nebo v tomto nařízení, nebo mluví-li pro to závažné důvody osidlovací politiky [§ 4, odst. 1, písm. e) zákona].

(3)

Rozhodnutí o přídělu vydá přídělci osidlovací úřad.

(4)

Rozhodnutí osidlovacího úřadu jest konečné.

§ 51.

Obsah rozhodnutí.

(1)

V rozhodnutí o přídělu se uvede:

osoba přídělcova, po případě osoby přídělců (jméno a příjmení, zaměstnání a bydliště),

z čeho pozůstává přídělová podstata, po případě podíl na ní; přidělenou nemovitost je označiti číslem knihovní vložky a názvem katastrálního území, a nejde-li o příděl všech nemovitostí ve vložce zapsaných, také číslem parcelním. Je-li s přídělem spojeno dělení nebo změna (oprava) hranice parcely, je připojiti potřebný zeměměřický podklad,

jaká jiná práva jsou s přídělem spojena,

jaké závazky přídělce přejímá,

den, kdy bude odevzdán přidělený domek,

výše přejímací ceny a způsob jejího zaplacení,

případná omezení přídělce nebo jiné podmínky jemu uložené.

(2)

V rozhodnutí se mimo to uvede, že přídělce neodpovídá za závazky, náležející k přidělenému domku, pokud je podle tohoto rozhodnutí nepřevzal.

(3)

V rozhodnutí o přídělu uvede osidlovací úřad také, došlo-li ke sloučení nebo rozdělení majetkových podstat (§ 7).

(4)

V rozhodnutí o přídělu buďtež uvedeny podstatné podmínky přídělu, pro jejichž nesplnění může býti domek přídělci odňat (§ 39), a dále, že se přídělce přijetím rozhodnutí podrobuje ustanovením § 40.

(5)

Ponechá-li se přídělci, aby si o provedení knihovního pořádku zažádal ve lhůtě mu stanovené sám, uvede se to výslovně v rozhodnutí o přídělu. Nepodá-li přídělce knihovní návrh ve stanovené lhůtě, dá osidlovací úřad provésti knihovní pořádek na jeho účet notářem nebo advokátem.

§ 52.

Odevzdání.

Odevzdání přídělové podstaty přídělci provede fond nebo jím zmocněný orgán na podkladě rozhodnutí o přídělu zápisem, který musí obsahovati přesné označení přídělové podstaty, jméno orgánu, který odevzdání provedl, a den i místo odevzdání. Zápis podepíší orgán, který odevzdání provedl, přídělce a zástupce místního národního výboru.

Část III.

Ustanovení všeobecná a záverečná. (§ 53-57)

§ 53.

Pojem pohraničního území.

Pohraničním územím se v tomto nařízení rozumí ona část obvodu působnosti osidlovacího úřadu v Praze, která byla v roce 1938 obsazena cizí mocí.

§ 54.

Povinnosti národních správců.

Národní správci domků, určených k přídělu, jsou povinni

odevzdati místnímu národnímu výboru listiny a jiné doklady vztahující se k domku, které mají po ruce a které jsou potřebné nebo užitečné pro přídělové řízení, zejména knihovní výpis, výměry o určení nájemného, opis přiznání k dani činžovní na berní rok 1947, evidenční list domovní a j.,

oznámiti místnímu národnímu výboru - pokud nejsou obsaženy v knihovním výpisu-všechny pohledávky, dále peněžité závazky vzniklé před 10. květnem 1945, peněžité závazky vzniklé po 9. květnu 1945 a platby na závazky vzniklé před 10. květnem 1945 a doložiti příslušnými doklady.

§ 55.

Užití jiných předpisů.

V řízení prováděném podle tohoto nařízení jest postupovati obdobně podle ustanovení konfiskačního dekretu a vládního nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správním řízení), v zemích České a Moravskoslezké také podle nařízení ministra vnitra ze dne 13. července 1944, č. 150 Sb., o obecním správním řízení.

§ 56.

Součinnost s příslušnými orgány na Slovensku.

Kde se v tomto nařízení mluví o součinnosti osidlovacího úřadu (Fondu národní obnovy) s příslušnými ministerstvy, rozumí se tím na Slovensku součinnost s příslušnými pověřenectvy, která se při tom řídí směrnicemi příslušného ministerstva.

§ 57.

Účinnost.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou je všichni členové vlády.

Gottwald v. r.

Dr. Zenkl v. r.

Dr. Šrámek v. r.

Ursíny v. r.

Fierlinger v. r.

Široký v. r.

arm. gen. Svoboda v. r.

Dr. Ripka v. r.

Nosek v. r.

Dr. Dolanský v. r.

Dr. Stránsky v. r.

Dr. Drtina v. r.

Kopecký v. r.

Laušman v. r.

Ďuriš v. r.

Zmrhal v. r.

Dr. Pietor v. r.

Ing. Kopecký v. r.

Hála v. r.

Dr. Nejedlý v. r.

Dr. Procházka v. r.

Majer v. r.

Dr. Franek v. r.

Dr. Clementis v. r.,

též za ministra Masaryka

Lichner v. r.

Příloha 1 k vládnímu nařízení č. 163/1947 Sb. Podstatné znaky vybavení bytu jsou v tabulce vytištěny půltučně.

Určovací tabulka pro určení vybavení bytu v domech konfiskovaných podle dekretu presidenta republiky č. 108/1945 Sb. (k § 9).

		A. - Výborné vybavení	B. - Velmi dobré vybavení	C. - Dobré obyčejné vybavení	D. - Jednoduché vybavení	E. - Nejjednodušší vybavení	F. - Špatné vybavení
I.		Výborně vybavené velkoměstské domy: Byty mají: dokonalé příslušenství, t. j. záchod, koupelnu, špíž, předsíň a u více než dvoupokojových bytů pokojík pro služku.	Velmi dobře vypravené velkoměstské domy a luxusní domy před r. 1914: Byty mají: úplné příslušenství s uzávěrem proti schodišti, t. j. záchod, koupelnu, špíž, předsíň a u více než 3 pokojů pokojík pro služku.	Době vybavené městské obytné domy. Byty mají: příslušenství uvnitř bytu, oddělené od chodeb a schodiště, záchod, koupelnu, předsíň.	Jednoduše vybavené městské domy staršího typu. Byty mají: příslušenství, které sestáva z předsíně, záchodu, nebo je zvláštní záchod na chodbě každému bytu vyhrazen, předsíň oddělená od schodiště; záchod, koupelna u některých bytů.	Jednoduché, staré, městské a předměstské domy. Záchod je na chodbě nebo pavlači, předsíň a koupelna chybí.	Prosté, předměstské domy, venkovského typu a provisoria. Nesplachovací záchod na pavlači nebo na dvoře, koupelna a předsíň chybí.
1.	Uliční průčelí	Obloženo keramickým materiálem celé nebo zčásti, ušlechtilé, tvrdé omítky, bohatě členěné v omítce, vkusná architektura, vše plechováno, tvrdý sokl, omítky hrubé, barvené fasádní nátěry.	Z části obloženo keramikou, šlechtěná omítka, břizolit, sokl kamenina, přiměřeně členěná štuková omítka, vše plechováno pozinkovaným plechem, omítka škrábaná a drásaná, režné zdivo lícové.	Břizolit, stříkaný břizolit, kůra, jedhoduše členěný štuk, režné zdivo z bílých cihel.	Břizolit, štuk, barvené fasády.	Břizolit, stříkaný štuk, režné zdivo, obyčejné, spárované.	Štuk, jádro.
2.	Dvorní průčelí	Břizolit a částečně obklad, členěný štuk, vše plechováno, tvrdý sokl, dvůr dlážděn velkými dlaždicemi neb betonem.	Stříkaný břizolit, dobrý členěný štuk, vše plechováno, dvůr dlážděn cihlami na stojato nebo beton.	Břizolit, stříkaný břizolit, štuk, dvůr dlážděn betonem nebo cihly na plocho.	Štuk, dvůr dlážděn betonem nebo kamenem.	Štuk, dvůr nedlážděn.	Štuk nebo hrubá omítka.
3.	Střecha	Plech, asfalt, šamotem dlážděné terasy, prejzy, dvojité tašky.	Preskies, cementové dlážděné terasy, prejzy, dvojité tašky.	Dvojité tašky, prejzy, esovky, cementová dlažba teras.	Dvojité tašky, prejzy, lepenka.	Dvojitá, tašky, lepenka.	Jednoduché tašky, lepenka.
4.	Schodiště a zábrádlí	Ia žula, travertin, v dolních patrech terazzové desky, sokl až do posledního patra, linkrusta, stalfit. Madlo z bílého bronze nebo dubu, sklo nebo pletivo, schodnice obložené.	Žula, terazzové desky, Ia terazzo, sokl keramický, linkrusta, stalfit, olejový nátěr. Madlo dubové, zábradlí z trubek, těžší provedení, lité bohaté kuželky.	Žula, terazzové hotové stupně, sokl na 15 cm. Dřevěné nebo pletivo, lehčí prove-dení, lité kuželky.	Žula, pískovec, terazzo. Dřevěné neb železné madlo, lehčí provedení, jednoduché lité.	Horší žula, pískovcové, hotové, terazzové stupně, betonové, železné nebo dřevěné zábradlí, jednoduché.	Beton, cihly, pískovec, jednoduché.
5.	Nátěry	Ia email, linkrusta.	Ia email, olejové nátěry.	Email, olejové.	Fermežové.	Femežové.	Napuštětné.
6.	Isolace	Zvukové, tepelné i vodotěsné.	Zvukové, tepelné i vodotěsné.	Tepelné a vodotěsné.	Vodotěsné.	-	-
7.	Zárubně	Ocelové s tlumiči, truhlářské.	Ocelové, truhlářské, tesařské.	Ocelové nebo obíjené.	Obíjené.	Obíjené.	Hrubé.
8.	Podlahy pokojů	Parketové a vlýskové z nejlepšího dubu, linoleum, guma, korek.	Parketové, vlýskové, dubové nebo výborné bukové, linoleum, guma.	Vlýskové drobnější z obyčejného dubu neb buku, výborná podlaha prkenná.	Horší vlýsky se sparami, prkna, palubky.	Horší vlýsky se sparami, prkna, palubky.	Prkna, dlažba, cihly na plocho.
9.	Podlahy kuchyni	Šamotová dlažba, guma linoleum, dermas.	Šamotová dlažba, xylolit, dermas, Ia palubky, teerazzové dlaždice.	Terazzová dlažba, palubky, xylolit.	Cementové dlaždice, palubky, prkna, xylolit.	Cementové dlaždice, prkna, palubky.	Prkna, cihly, beton.
10.	Topení v pokojích	Ústřední radiatory, dostatečně dimensované, dálkové.	Ústřední radiatory, výborná kamna americká, kachlová; teplovzdušné, komůrkové etážové.	Ústřední radiatory, kamna kachlová nebo železná, komůrkové.	Kachlová nebo železná kamna.	Jednoduchá kamna.	Kamna.
11.	Topení v kuchyních	Stavěné nebo těžké přenosné sporáky, kombinované plynové sporáky a ústřední topení, elektrické sporáky, lité sinky.	Stavěné sporáky uhelné, plynové sporáky lité, přenosné sporáky, plynové vařiče.	Stavěné sporáky kachlové, lehčí smaltované, přenosné sporáky.	Kachlové sporáky, jednotroubové, lehčí smaltované přenosné sporáky na uhlí.	Kachlové sporáky jednotroubové, černé, přenosné.	Kachlové sporáky, cihelné, stavěné, černé, plechové, přenosné.
12.	Příprava teplé vody pro koupel	Ústřední v kotelně, elektrické boilery, plynové automaty, teplá voda i v kuchyni.	Ústřední v kotelně nebo plynové automaty.	Plynové automaty, uhelnákoupelnová kamna.	Uhelná koupelnová kamna.	-	-
13.	Topení v koupelně	Radiator, plyn.	Plyn.	-	-	-	-
14.	Vybavení koupelny	Obklad více než 165 cm, obložená vana, bidet ve větších koupelnách, mýdlenky.	Obklad více než 150 cm, v novostavbách obkládaná vana, umyvadlo.	Volně stojící vana litá, umyvadlo, obložený sokl, u starých domů zinková vana.	Zinková nebo terazzová vana.	-	-
15.	Záchod	Splachovací, obklad nejnéně 90 dm, často předsíňka.	Splachovací, obložen, sokl.	Splachovací.	Splachovací.	Splachovací.	Nesplachovací.
16.	Výtah	Osobní, kabinový, u budov vyšších než 3 patra.	Osobní kabinový, u budov vyšších než 4 patra.	Osobní nebo kombinovaný s nákladním u budov vyšších 5 paler.	-	-	-
17.	Voda zavedena	V koupelně, kuchyni, záchodě.	V koupělně, kuchyni, záchodě.	V koupělně, kuchyni, záchodě.	V kuchyni, po případě v koupelně, záchodě.	Na chodbě, v záchodě.	Na chodbě, studna ve dvoře.
18.	Plyn zaveden	Pokud je ve čtvrti, v koupelně a kuchyni.	Pokud je ve čtvrti, v koupelně a kuchyni.	Pokud je ve čtvrti, v kuchyni a v koupelně.	Pokud je ve čtvrti, v kuchyni.	-	-
19.	Elektřina	Moderní instalace se zvonky všude, elektroměr mimo byt.	Moderní instalace, všude zásuvky.	Instalace v trubkách.	Instalace zčásti, v kuchyni.	Instalace povrchem.	Provisorní instalace, elektřina chybí.
20.	Okna	Dvojitá, zatemňovací záclony, sluneční rolety.	Dvojitá, sluneční rolety.	Dvojitá.	Dvojitá.	Dvojitá.	Jednoduchá nebo stará, ven a dovnitř otevíravá, dvojitá.
21.	Dveře	Vstupní tvrdé, ostatní překližované, dosické zánmky.	Překližované nebo náplňové, dosické zámky.	Náplňové nebo překližované.	Náplňové nebo překližované, obyčejné zámky.	Náplňové, obyčejné zámky.	Náplňové nebo svlakové, visací zámky.
22.	Prádelna	V domě ústředně vytápěném pračka, necky, stůl.	V domě s lokálním nebo ústředním topením.	V domě, s kotlem a neckami, přímo větraná.	V domě, s kotlem.	V domě.	Chybí.
23.	Sušárna	Kulisová topená neb prostorná půda.	Ústředně vytápěná místnost neb půda.	Netopená nebo půda.	Půda.	Půda.	Chybí.
24.	Sklep	Sklep na brambory.	Sklep na palivo, pokud není ústřední topení.	Sklep na palivo.	Sklep na palivo v domě nebo ve dvoře.	Sklep nebo kolničky na dvoře.	Kolničky na dvoře.
25.	Zvláštní vybavení	Domácí telefon a zvonky k domovníkovi, ústřední antena, elektrický vrátný.	Elektrické zvonky, domácí telefony.	-	-	-	-

Příloha 2 k vládnímu nařízení č. 163/1947 Sb.

Tabulka srážek a přirážek (k § 13).

	Vlastnosti	Srážka	Přirážka
pozemku	stavby
rozhodné pro určení srážky nebo přirážky	v procentech ceny domku (§ 9)
1.	prudký svah k severu	-	5 až 10	-
2.	spodní voda vniká do sklepa	-	5 až 10	1
3.	svah k jihu nebo jihovýchodu	-	-	5 až 10
4.	poddolován, sesouvá se	-	5 až 50	-
5.	kouř z blízkého nádraží nebo továrny	-	až 5	-
6.	-	poddimensované nebo podmáčené základy, které způsobují trhliny a pohyb	až 25	-
7.	-	vadná konstukce podle výměru stavebního úřadu, trhliny, pohyb	až 20	-
8.	-	špatně udržovaný dům, oprýskaná omýtka, průčelí, sešlé nátěry	až 10	-
9.	-	zdivo z mlživého lomového kamene, provlhlé, s velikými skvrnami	až 15	-
10.	-	chybí isolace proti vodě (prosakování)	5 až 10	-
11.	-	chybí oplocení a vstup	až 5	-
12.	-	nevhodná disposice domu, odchylky od stavebního řádu, ktoré nelze spraviti	až 10	-
13.	-	dokonalá isolace, suchý dům, výborné stavivo, dům výborně udržovaný	-	až 20
14.	-	pečlivé provedení, výhodná a úsporná disposice	-	až 10
15.	-	dům zařaděn do něktoré ze tříd vybavení C až F, průčelí však obloženo keramikou nebo kamenem	-	až 15
16.	-	část budovy pobořena	podle povahy případu	-
17.	-	nákladné opravy bezpodmínečně nutné	podle povahy případu	-
18.	nadmořská výška [(vyjímajíc obce a jejich místní části, zařaděné do oblasti VI (§ 9)]	-	přes 700 m do 900 m až 10 přes 900 m až 20	-
19.	samoty [(vyjímajíc obce a jejich místní části, zařaděné do oblasti VI (§ 9)]	-	až 10	-