Dnem 1. ledna 1948 se znárodňují zestátněním podniky, které na podkladě oprávnění živnostenského nebo oprávnění uděleného podle předpisů o civilních technicích (civilních inženýrech a civilních geometrech) provádějí stavební práce jakéhokoli druhu a u nichž počet osob v podniku zaměstnaných nebo činných dosáhl kdykoliv od 1. ledna 1946 padesáti osob.

Splní-li se u některého podniku podmínky pro znárodnění podle odstavce 1 po dni 1. ledna 1948, znárodňuje se dnem, který určí ministr techniky, na Slovensku po slyšení pověřence techniky a vyhlásí v Úředním listě.

Je-li spojeno nebo spojí-li se dva nebo více stavebních podniků za účelem společného provedení jedné nebo více staveb jakéhokoli druhu, podléhají dotčené podniky znárodnění, zvýší-li se tím počet osob v těchto spojených podnicích zaměstnaných nebo činných na padesát.

Při zjišťování počtu osob v podniku zaměstnaných nebo činných podle odstavců 1 až 3 rozhoduje součet všech těchto osob bez ohledu na to, kde pracují nebo pracovaly.

Ministr techniky určí v dohodě se zúčastněnými ministry po slyšení Ústřední rady odborů, na Slovensku též po slyšení pověřence techniky, který se dohodne se zúčastněnými pověřenci, vyhláškou v Úředním listě druhy podniků, které se pokládají za podniky podle odstavců 1 a 3.

Ustanovení předchozích odstavců se nevztahuje na majetek státu ani na:

Ministr techniky, na Slovensku po slyšení pověřence techniky, vyhlásí s účinkem doručení v Úředním listě, které podniky byly znárodněny podle předchozích odstavců.

Dosavadní vlastníci, držitelé, orgány národní správy a zmocněnci k zatímní správě (§ 19) podniků, podléhajících znárodnění podle § 1, podají ministerstvu techniky hlášení, jehož vzor vyhlásí ministr techniky v Úředním listě. Toto hlášení jest podati do 15 dnů ode dne vyhlášení vzoru. Nastanou-li okolnosti rozhodné pro znárodnění teprve po tomto dni, počíná lhůta ke hlášení dnem, kdy tyto okolnosti nastaly. V řízení musí spolupůsobiti též osoby, které k tomu budou vyzvány ministerstvem techniky. Hlášení má býti podepsáno i závodní radou nebo závodním důvěrníkem; pokud hlášení nepodává dosavadní vlastník nebo držitel znárodněného majetku, je povinen připojiti k němu své vyjádření.

Osoby jmenované v odstavci 1 jsou povinny spolupůsobiti při sestavování účetních závěrek za dobu do znárodnění, pokud k tomu budou vyzvány příslušným ústředním orgánem.

Znárodněním nabývá stát vlastnictví k znárodněnému majetku.

Znárodnění se týká

Majetku uvedeného v odstavci 2 se znárodnění týká, slouží-li nebo je-li určen k provozu znárodněného podniku, i když náleží někomu jinému než vlastníku podniku. Patentů a zásob, zejména surovin, pomocných a provozovacích hmot, polotovarů, rozpracovaných a hotových výrobků, se znárodnění týká jen, patří-li vlastníku nebo provozovateli znárodněného podniku.

Spolu s podnikem se znárodňují v rozsahu plynoucím z ustanovení odstavců 2 a 3:

Náleží-li znárodněný podnik komanditní společnosti na akcie, akciové společnosti nebo společnosti s ručením obmezeným, znárodňuje se veškerý jejich majetek, jakož i ve stejném rozsahu podniky koncernové, u kterých jim náleží více než polovina základního kapitálu nebo na které mají rozhodující vliv.

Ministr techniky, na Slovensku po slyšení pověřence techniky, může vyjmouti ze znárodnění jednotlivé majetkové kusy, majetkové soubory nebo práva, pokud jich není nezbytně třeba k provozu národního podniku, a ponechati je dosavadnímu vlastníku, kterému může zároveň uložiti podmínky, zejména podmínku, že do stanovené lhůty zřídí ve prospěch národního podniku služebnost nebo užívací právo.

Ustanovení předchozího odstavce lze obdobně užíti i na majetek, na který se vztahuje ustanovení čl. IV zákona ze dne 7. dubna 1948, č. 79 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 16. května 1946, č. 128 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících. Jde-li při tom o majetek znárodněný nebo o takový jiný majetek, k jehož znárodnění nedošlo jen v důsledku neplatného majetkově-právního jednání nebo neplatného zásahu z doby nesvobody, hledí se v řízení o náhradě na osoby, které dosáhly pravomocného výroku podle čl. IV, odst. 1 zákona č. 79/1948 Sb. jako by jim tento majetek byl znárodněn.

O rozsahu znárodnění podle odstavců 2 až 5 rozhoduje ministr techniky, na Slovensku po slyšení pověřence techniky. Pro řízení o zjištění rozsahu znárodnění neplatí ustanovení vládního nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správní řízení).

Národný podnik, do ktorého sa začleňuje majetok znárodneného podniku, vstupuje v deň prevzatia do jeho záväzkov. Ak sa začlení majetok do niekoľkých národných podnikov, určí minister stavebného priemyslu, do ktorých záväzkov vstúpia jednotlivé národné podniky.

Minister stavebného priemyslu určí po dohode s ministrom financií, ktoré záväzky znárodneného podniku prechádzajú so sverením majetku znárodneného podniku do správy orgánov v odbore jeho pôsobnosti, a to dňom prevzatia majetku.

Minister stavebného priemyslu po dohode s ministrom financií a s kompetentným ministrom môže urobiť opatrenie o prechode záväzkov patriacich k znárodnenému majetku, ktorý bol podľa § 3 prevedený do právomoci iného ministra alebo sverený do správy komunálnemu podniku alebo prenechaný inej právnickej osobe.

K záväzkom znárodneného podniku nepatria záväzky, podľa ktorých má majetok tohto podniku alebo jeho časť prejsť po dni začiatku účinnosti tohto zákona na tretiu osobu. Za záväzky znárodneného podniku sa nepokladajú ani osobné dane, dávky a poplatky bývalého vlastníka; také záväzky neprechádzajú s majetkom, ktorý bol začlenený do národného podniku alebo sverený do správy orgánom podľa odseku 2 alebo s ktorým bolo urobené opatrenie alebo ktorý bol sverený do správy alebo prenechaný podľa § 3, ani sa nemožno pre ne uspokojiť z majetku znárodneného podniku. Osobitnými daňami a dávkami sa rozumejú daň dôchodková, vojnový príspevok, daň rentová priamo vyberaná, daň z majetku podľa vládneho nariadenia č. 410/1942 Sb., majetkové dávky podľa zákona č. 134/1946 Sb., o dávke z majetkového prírastku a o dávke z majetku, v znení predpisov ho meniacich a doplňujúcich, a mimoriadne dávky podľa zákona č. 185/1947 Sb., o mimoriadnej jednorázovej dávke a mimoriadnej dávke z nadmerných prírastkov na majetku, v znení zákona č. 180/1948 Sb. Spôsob úhrady týchto osobných daní a dávok určí Ministerstvo financií vyhláškou v úradnom liste.

Pri záväzkoch, ktoré sú hospodársky neodôvodnené, počítajúc do toho záväzky zo služobných smlúv, zaručujúcich zamestnancom neprimerane vysoké platy, zaopatrovacie požitky, odbavné a pod., môže sa národný podnik domáhať zrušenia alebo inej primeranej úpravy. Ak nedôjde o tom k dohode, rozhodne rozhodcovský súd podľa predpisov o tom vydaných. Ustanovenia viet prvej a druhej platia primerane aj vtedy, ak ide o záväzky, ktoré prechádzajú so sverením znárodneného majetku do správy orgánov uvedených v odseku 2, alebo ktoré prechádzajú podľa odseku 3.

Národný podnik, do ktorého sa začleňuje majetok znárodnený podľa § 4 ods. 3 a ods. 4 písm. b), ktorý náležal niekomu inému, než vlastníkovi znárodneného podniku, vstupuje do záväzkov vyplývajúcich z práv viaznúcich na tomto majetku, a to v rozsahu a za podmienok, ktoré upraví vláda nariadením. V tomto nariadení sa tiež upraví prechod takých záväzkov, ak bude majetok sverený do správy orgánom, v odbore pôsobnosti ministra stavebného priemyslu alebo podľa § 3 prevedený do právomoci iného ministra alebo sverený do správy komunálnym podnikom alebo prenechaný iným právnickým osobám.

Pokiaľ z rozhodnutia, ktorým sa robí opatrenie o znárodnenom majetku, nevyplýva nič iné, neručí štát za záväzky znárodneného podniku, ani keď dôjde k úprave záväzkov podľa § 6.

Ak je majetok znárodneného podniku ku dňu prevzatia predlžený, môže národný podnik požiadať súd, aby do výšky všeobecnej ceny aktív predlženého majetku podniku upravil ku dňu prevzatia uspokojenie záväzkov patriacich k tomuto majetku a určil ich sročnosť, prihliadajúc na hospodárske možnosti národného podniku. To platí obdobne i o orgáne, o komunálnom podniku alebo inej právnickej osobe, ktorým bol majetok znárodneného podniku podľa § 3 sverený do správy alebo prenechaný.

Věřitelé jsou povinni na vyzvání soudu vyhláškou v Úředním listě ve lhůtě soudem stanovené přihlásiti své nároky k řízení o návrhu podle odstavce 1; neučiní-li tak, jejich nároky proti národnímu podniku zanikají.

Úprava podle odstavce 1 se provede takto:

Úprava záväzkov podľa tohto paragrafu pôsobí iba proti navrhovateľovi. Proti nemu nepôsobia záväzky, ktoré podľa poradia im náležiaceho nebudú uspokojené.

Zákonem budou vydány podrobné předpisy o příslušnosti soudní, o řízení podle předchozích odstavců, o jeho účincích na promlčení pohledávek, na spory, na exekuční a konkursní řízení a na práva na oddělené uspokojení a o způsobu, jak se zjišťují nároky věřitelů.

Národný podnik, do ktorého bol majetok znárodneného podniku začlenený, poprípade aj iný podnik, orgán alebo právnická osoba, ktorým bol majetok znárodneného podniku podľa § 3 sverený do správy alebo prenechaný, môže odporovať právnym úkonom, ktoré vykonal vlastník znárodneného majetku po 27. októbri 1945 v úmysle poškodiť alebo sťažiť znárodnenie alebo zavliecť vo svoj alebo cudzí prospech majetkové hodnoty.

Odporovať možno do piatich rokov odo dňa rozhodnutia, ktorým sa robí opatrenie o znárodnenom majetku. Inak platia primerane ustanovenia §§ 46 až 52 občianskeho zákonníka.

Právní jednání o převodu podniků, na které by se vztahoval tento zákon, nebo o převodu kapitálových účastí na společnostech, jejichž podniky se znárodňují podle tohoto zákona, pokud byla uzavřena v době dvou měsíců přede dnem znárodnění, jsou platná jen, schválí-li je ministerstvo techniky.

Pri určení náhrady sa neprihliada na hodnotu

Náhrada sa neposkytuje osobám, ktoré boly alebo budú odsúdené pre taký trestný čin alebo potrestané pre taký priestupok, ktorými prejavily nepriateľský postoj k ľudovodemokratickému poriadku republiky alebo k jej socialistickej výstavbe.

K jednotnému vedení a podnikatelskému obstarávání prací, výkonů a dodávek potřebných k provádění staveb všeho druhu zřídí ministr techniky v dohodě s ministrem financí po slyšení Ústřední rady odborů „Československé stavební závody, národní podnik“ se sídlem v Praze (dále jen „národní podnik“) jako samostatnou právnickou osobu, spravovanou představenstvem a ředitelem, který mu předsedá. Pro obstarávání činnosti národního podniku na Slovensku zřídí představenstvo oblastní správu v Bratislavě.

Do podnikové činnosti národního podniku patří zejména:

Ustanovení §§ 13, 15 až 18 a 20 až 22 dekretu platí přiměřeně i pro národní podnik zřízený podle odstavce 1. Dokud nebude zřízen celostátní ústřední orgán a na Slovensku oblastní orgán (§ 13, odst. 2), potvrzuje volené členy představenstva a jmenuje a odvolává ostatní členy představenstva, ředitele a jeho náměstky ministr techniky.

Do národního podniku budou začleněny majetkové podstaty:

Majetkové podstaty uvedené v předchozím odstavci začlení do národního podniku ministr techniky, a to:

Do národního podniku může ministr techniky v dohodě s příslušným ministrem a s ministrem financí začleniti i jiné majetkové podstaty než uvedené v odstavci 1, náležející státu, jeho podnikům nebo fondům, jakož i částky z prostředků Fondu znárodněného hospodářství.

Rozsah majetkových podstat, jichž se týkají opatření uvedená v § 11, odst. 2, č. 2, určí ministerstvo techniky v dohodě s příslušným osidlovacím úřadem a Fondem národní obnovy, na Slovensku též po slyšení pověřenectva techniky, přiměřeně podle předpisů platných o přídělu konfiskovaných majetků.

Fond národní obnovy zatíží Fond znárodněného hospodářství částkou rovnající se úhradě za konfiskované majetkové podstaty v rozsahu jejich použití podle odstavce 1, která se určí přiměřeně podle ustanovení § 8, odst. 2.

Ministr techniky může v dohodě s ministrem financí nařídit, aby národní podniky převedly na Fond znárodněného hospodářství své vázané vklady.

Vláda určí, jak se vyrovná zůstatek vzájemných nároků mezi Fondem národní obnovy a Fondem znárodněného hospodářství.

Ministr techniky může v dohodě s ministrem financí a po slyšení Ústřední rady odborů, na Slovensku též po slyšení pověřenců techniky a financí, zřizovat z majetkových částí národního podniku nebo z majetkových podstat nebo jejich částí uvedených v § 11, odst. 1 další národní podniky. Stejným způsobem může ministr techniky národní podniky slučovat, dělit nebo zrušovat, při čemž platí přiměřeně příslušná ustanovení dekretu.

K jednotnému řízení národních podniků a k podnikatelskému obstarávání jejich společných záležitostí zřídí vláda na návrh ministra techniky podle potřeby po slyšení Ústřední rady odborů celostátní ústřední orgán a na Slovensku též po slyšení pověřence techniky oblastní orgán.

Do zřízení orgánů, uvedených v předchozím odstavci, vykonávají orgány národního podniku podle § 10, odst. 1 úkoly celostátního ústředního orgánu.

Ministru techniky, na Slovensku po slyšení pověřence techniky, přísluší zříditi odštěpný (vedlejší) závod národního podniku.

Zřízení národního podniku nebo odštěpného (vedlejšího) závodu se vyhlásí v Úředním listě.

Ustanovení §§ 13, 15 až 18 a 20 až 22 dekretu platí přiměřeně i pro národní podniky, ústřední orgán a oblastní orgán, uvedené v tomto paragrafu.

Pro národní podniky zřízené podle tohoto zákona platí přiměřeně ustanovení zákona č. 51/1948 Sb., pokud vláda nestanoví nařízením odchylky pro zvláštní povahu stavebního podnikání; věcně příslušným ministrem podle těchto ustanovení jest ministr techniky.

Vláda může podříditi ústřednímu (oblastnímu) orgánu i podniky zřízené podle jiných právních předpisů. Pokud vláda neupraví nařízením odchylně poměry takových podniků, platí o nich přiměřeně předpisy, podle kterých byly tyto podniky zřízeny.

Ministr techniky může vyjmouti národní podnik z jeho organisace podle tohoto oddílu a v dohodě s příslušným ministrem odevzdati k opatření podle předpisů, které tomuto ministru přísluší prováděti. Pokud vláda neupraví nařízením odchylně poměry takového národního podniku, platí o něm přiměřeně ustanovení tohoto oddílu.

Vláda vydá nařízením podrobné předpisy o národních podnicích a ústředních a oblastních orgánech, zejména o jejich správě, hospodaření, financování, o použití jejich zisků, o vztahu zaměstnanců k podniku, o kontrole, o odpovědnosti ředitele a členů představenstva, o výzkumnictví národních podniků a o působnosti ministerstva techniky v poměru k národním podnikům.

Ministr techniky, na Slovensku zásadně prostřednictvím pověřence techniky, dozírá na národní podniky a může veškerou jejich činnost a hospodaření kdykoliv svými nebo jím pověřenými orgány přezkoumávati. Podrobnosti o dozoru může vláda upraviti nařízením.

Pracovní a platové poměry zaměstnanců národních podniků a ústředního (oblastního) orgánu se řídí předpisy platnými pro zaměstnance v soukromoprávním poměru.

Pokud tento zákon nestanoví jinak, nesmějí býti zásadně zhoršeny platové a zaopatřovací podmínky zaměstnanců a poživatelů zaopatřovacích platů znárodněných podniků, kteří byli v nich zaměstnáni nebo požívali zaopatřovací platy v den převzetí podniku.

Vláda upraví nařízením pracovní a platové poměry, jakož i další pensijní zabezpečení zaměstnanců, kteří do dne převzetí podniku v něm konali službu v pragmatikálním nebo regulovaném služebním poměru.

Majetek určený pro sociální, vzdělávací a podobné účely nesmí býti odňat svému určení. To platí též o sociálních, vzdělávacích a podobných fondech.

Dokud nebyla majetková podstata, znárodněná podle tohoto zákona, převzata národním podnikem, platí o zatímní správě předpisy § 37 dekretu s tou odchylkou, že ministr techniky může v dohodě s ministrem financí, na Slovensku po slyšení pověřenců techniky a financí, pověřit zatímní správou znárodněných podniků zmocněnce jemu odpovědné a stanovit rozsah jejich zmocnění.

Živnostenská oprávnění a oprávnění podle předpisů o civilních technicích k provádění staveb jakéhokoli druhu může příslušný úřad udělit jen se souhlasem ministerstva techniky. Souhlasu je třeba též při zakládání nových podniků těchto odvětví podle oprávnění již dříve udělených.

Právní jednání, písemnosti, podání k zápisu do veřejných knih a rejstříků a úřední úkony, potřebné k provádění tohoto zákona jsou osvobozeny od daní, poplatků a dávek. To neplatí o obchodní (podnikové) činnosti, o převodech majetku nebo majetkových práv z národních podniků na osoby jiné než národní podniky a o běžných obchodech ukončovaných likvidátorem podle § 30 dekretu.

Výtěžky (důchody) dosažené ze znárodněného podniku až do dne převzetí jsou součástí základu pro vyměření daně důchodové, všeobecné i zvláštní daně výdělkové a daně rentové posledního vlastníka znárodněného podniku před jeho znárodněním.

Znárodněný podnik má v oboru daně z obratu a cenových vyrovnávacích částek postavení poplatníka daně z obratu až do dne, kdy o jeho převzetí bude uveřejněna vyhláška v Úředním listě.

Kdo se dopustí pletich v úmyslu, aby znárodnění podniků podléhajících znárodnění zestátněním zmařil nebo zvýšenou měrou ztížil, bude potrestán pro zločin těžkým žalářem od jednoho roku do pěti let a trestem na penězích do deseti milionů Kčs; v oboru působnosti trestního zákona zák. čl. V/1878 vysloví soud zároveň ztrátu úřadu a dočasné odnětí politických práv.

Kdo poruší některé ustanovení tohoto zákona nebo nařízení podle něho vydaných, bude potrestán, nejde-li o čin soudně trestný, okresním národním výborem pro správní přestupek trestem na penězích (pokutou) do 5,000.000 Kčs a trestem na svobodě (vězením, uzamčením) do šesti měsíců nebo některým z těchto trestů; pro případ nedobytnosti trestu na penězích uloží se náhradní trest na svobodě podle míry zavinění do šesti měsíců. Uloží-li se oba tresty zároveň, nesmí trest na svobodě spolu s náhradním trestem za nedobytný trest na penězích činiti více než šest měsíců.

Tresty na penězích připadají státu.

Ukládá-li soud nebo okresní národní výbor trest na penězích zaměstnanci, zmocněnci, zástupci nebo jinému orgánu fysické nebo právnické osoby, při jejímž zastoupení byl čin trestný podle § 23 spáchán, může vysloviti, že tato osoba ručí za uložený trest na penězích rukou společnou a nerozdílnou.

Tato osoba musí býti, je-li soudu (okresnímu národnímu výboru) známa, obeslána k jednání v první stolici a je oprávněna přednésti skutkové okolnosti, jež mohou mít význam pro posouzení věci, a činiti návrhy.

Výrok o ručení třeba pojmouti do rozsudku (trestního nálezu) a osoba tímto výrokem postižená má právo bráti jej v odpor odvoláním. V řízení pro soudně trestný čin může se veřejný žalobce odvolati také tehdy, když takový výrok nebyl učiněn. O odvolání proti takovému výroku platí totéž, co o odvolání proti výroku o trestu.

Tresty na penězích se dobývají na osobě, jíž bylo ručení uloženo, podle všeobecných ustanovení platných o trestech na penězích.

Při odsouzení pro zločin podle § 23, odst. 1 nebo při odsouzení pro správní přestupek podle § 23, odst. 2 k trestu na svobodě nebo na penězích přesahujícímu jeden milion Kčs uveřejní se rozsudek (trestní nález) v jednom nebo několika denních listech určených rozsudkem (trestním nálezem) na útraty odsouzeného.

Soud (okresní národní výbor) stanoví, zda mají být uveřejněny i důvody rozsudku (trestního nálezu) nebo jejich podstatný obsah ve znění, které sám určí.

Z odsuzujícího trestního nálezu se lze do 15 dnů od jeho doručení odvolati k zemskému národnímu výboru, který rozhodne s konečnou platností. Odvolání jest podati u okresního národního výboru, který nález vydal. Odvolání má odkladný účinek.

Přestupky tohoto zákona se promlčují ve třech letech.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1948; provede jej ministr techniky v dohodě se zúčastněnými členy vlády.