§ 1

(1)

Působnost správního sboru oblastních nemocnic a státních odborných ústavů léčebných a ošetřovacích v kraji (dále jen „ústavů“) vykonává zdravotní komise krajského národního výboru (§ 4 vládního nařízení ze dne 15. února 1949, č. 28 Sb., o zdravotních referátech krajských národních výborů).

(2)

Zdravotní komise řídí správu ústavů a koordinuje jejich činnost tak, aby bylo zajištěno plánovité a hospodárné provádění zdravotní péče a účelné využití zařízení a získaných poznatků a zkušeností pro jednotnou péči o zdraví lidu.

§ 2

(1)

V oboru své působnosti podle § 1 zdravotní komise

sestavuje návrhy na dílčí plán vlastního krajského plánu pro ústavy jí spravované v oboru investic, v oboru pracovních sil a výkonnosti, v oboru spotřeby statků pro výkon služby, jakož i v oboru finančním a pečuje o plnění tohoto plánu,

dává směrnice a pokyny ředitelům ústavů,

usnáší se na návrzích rozpočtů ústavů,

dozírá na provoz ústavů,

projednává účetní závěrky ústavů,

projednává a po případě vyřizuje stížnosti vznesené na činnost ústavů,

jedná o zprávách a návrzích ředitelů ústavů,

podává návrhy na ustanovení vedoucích zaměstnanců ústavů.

(2)

Zdravotní komise si může vyhraditi rozhodnutí i v jiných věcech mimořádné důležitosti, než uvedených v odstavci 1, o nichž by jinak rozhodoval ředitel ústavu.

§ 3

Jednání zdravotní komise účastní se podle povahy projednávané záležitosti s hlasem poradním tyto osoby:

přednostové referátů krajského národního výboru nebo jimi pověření zástupci,

ředitel a po případě i jiní zaměstnanci ústavu, jehož věci zdravotní komise projednává,

ředitelé ústavů národního zdraví v kraji,

jiní zdravotničtí pracovníci, které přizve k jednání předseda zdravotní komise.

§ 4

(1)

Je-li nebezpečí v prodlení, může zdravotní referent činiti opatření, k nimž by jinak bylo potřebí usnesení zdravotní komise, je však povinen požádati ji v nejbližší schůzi o dodatečné schválení takového opatření.

(2)

Zdravotní referent bdí nad prováděním směrnic nadřízených orgánů (úřadů) a směrnic, na nichž se usnesla zdravotní komise.

(3)

Má-li zdravotní referent za to, že usnesení zdravotní komise vybočuje z mezí její působnosti, že odporuje předpisům nebo že je v rozporu se směrnicemi nebo pokyny nadřízených orgánů (úřadů), je povinen zastaviti jeho výkon a oznámiti to radě krajského národního výboru a ministerstvu zdravotnictví. Dokud rada o věci nerozhodne, nesmí býti usnesení vykonáno.

§ 5

(1)

Vlastní správa ústavu náleží jeho řediteli, který musí býti lékař.

(2)

Ředitel spravuje ústav po stránce lékařské, hospodářské a osobní a uplatňuje při tom zásady zdravotní politiky podle jednotného plánu zdravotní péče a podle usnesení zdravotní komise tak, aby ústavní léčebná péče odpovídala současnému stavu a úrovni lékařské vědy a byla hodnotná a účelná. Je nadřízeným všech zaměstnanců ústavu. Při tom zejména

koordinuje činnost jednotlivých složek ústavu,

bdí nad hospodárností a účelností provozu ústavu,

činí všechna opatření nutná k zajištění řádného provozu ústavu,

předkládá návrhy a zprávy zdravotní komisi.

(3)

Za řádné a včasné plnění úkolů uvedených v odstavci 2 odpovídá ředitel zdravotní komisi. Tím není dotčena jeho odpovědnost vůči jiným nadřízeným orgánům a úřadům.

§ 6

Ministerstvo zdravotnictví vydá v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady vyhláškou v Úředním listě podrobné předpisy o způsobu výkonu správy ústavů (organisační řád).