Ministerstvo kultury České socialistické republiky (dále jen „ministerstvo kultury“) prohlašuje nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory za kulturní památky z vlastního nebo jiného podnětu.

Před prohlášením věci za kulturní památku si ministerstvo kultury může kromě vyjádření podle § 3 odst.1 zákona vyžádat i posudek odborných, vědeckých a uměleckých organizací.1)

Předmětem oznámení podle § 3 odst. 5 zákona jsou název, druh a popis věci, fotodokumentace, rozměry, současný stav věci (např. údaje o technickém stavu, provedené obnově), umístění věci a způsob jejího užívání a vztahy opravňující k nakládání s věci.

Vlastník věci, navržené k prohlášení za

Pro prohlášení památkové zóny podle § 6 odst. 1 zákona je určující charakteristika významných kulturních hodnot území, vymezení hranice památkové zóny, popis předmětu ochrany a péče, stanovení podmínek pro stavební a další činnosti směřující k ochraně území a zvýšení kvality životního prostředí.

Území památkové zóny, popřípadě jejího ochranného pásma, je-li zřízeno, vyznačí příslušný orgán územního plánování při pořizování územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace v souladu se zvláštními předpisy.2) Nebyla-li pro území památkové zóny zpracována potřebná územně plánovací dokumentace, nebo je-li současná územně plánovací dokumentace v rozporu se zájmy státní památkové péče na území památkové zóny, dá krajský národní výbor podnět příslušnému orgánu územního plánování k pořízení potřebné územně plánovací dokumentace, jejímu doplnění či změně.

Krajský národní výbor oznámí prohlášení území za památkovou zónu ústřední organizaci státní památkové péče (dále jen „ústřední organizace“) k vyznačení do Ústředního seznamu (kulturních památek České socialistické republiky (dále jen „Ústřední seznam“).

Ostřední seznam je souborem základních údajů, které určují kulturní památku, památkovou rezervaci a památkovou zónu. Tvoří jej stejnopis o prohlášení věci za kulturní památku, památkovou rezervaci a památkovou zónu, rejstřík, evidenční listy a dokumentace včetně fotografií. Do Ústředního seznamu se rovněž zapíší dotčené parcely a vykreslí se hranice v kopiích pozemkových map.

V Ústředním seznamu se vyznačí prohlášení kulturní památky za národní kulturní památku a vymezení jejího ochranného pásma. Dále se vyznačí, že kulturní památka se nachází na území

Do Ústředního seznamu zapíše ústřední organizace i kulturní památky vedené v dosavadních státních seznamech podle dřívějších právních předpisů.3)

Do Ústředního seznamu se zapisují také kulturní památky zapsané do Ústředního seznamu kulturních památek Slovenské socialistické republiky,4) pokud bylý trvale přemístěny na území České socialistické republiky. Jejich zápis do Ústředního seznamu se provede podle oznámení ústřední organizace státní památkové péče Slovenské socialistické republiky.

Do Ústředního seznamu a seznamů kulturních památek územních obvodů národních výborů může nahlížet vlastník kulturní památky; jiné osoby a organizace jen se souhlasem vedoucího pracovníka ústřední organizace, popřípadě pověřeného pracovníka národního výboru.

Ústřední organizace oznámí příslušnému orgánu geodézie a kartografie k vyznačení v evidenci nemovitostí veškeré zápisy do Ústředního seznamu, které se týkají evidence nemovitostí. K oznámení se připojí kopie pozemkových map se zákresem průběhu hranic památkově chráněných nemovitostí a jejich ochranných pásem a listiny s uvedením všech dotčených parcel podle obcí, katastrálních území a parcelních čísel podle evidence nemovitostí včetně způsobu ochrany nemovitostí.5)

Žádost o zrušení prohlášení věci za kulturní památku (dále jen „zrušení prohlášení“) obsahuje tyto údaje: název kulturní památky a rejstříkové číslo Ústředního seznamu, umístění a bližší určení kulturní památky, vlastnické vztahy, zdůvodnění žádosti a informativní fotografie.

Ustanovení § 1 odst. 2 této vyhlášky platí obdobně i pro zrušení prohlášení.

Podmínkami, na jejichž předchozí splněni může ministerstvo kultury vázat zrušení prohlášení, jsou zpracování měřické a fotografické dokumentace, stavebně historické, popřípadě archeologické průzkumy, přemístění vybraných prvků kulturní památky a úprava vzniklého prostoru.

Vlastník kulturní památky je povinen se postarat o včasnou přípravu a řádné provedeni všech prací a jiných opatření potřebných k zabezpečení péče o kulturní památku, zejména o zajištěni:

Organizace, která kulturní památku spravuje, nebo ji užívá nebo ji má ve vlastnictví, je dále povinna zajistit:

Jinou úpravou kulturní památky podle § 14 odst. 1 zákona se rozumí modernizace budovy při nezměněné funkci nebo využití kulturní památky, dále nástavba či přístavba.7)

V souvislosti s obnovou může dojít i ke změně funkce využiti kulturní památky, pokud se touto změnou docílí vhodnějšího uplatnění jejích kulturně společenských hodnot.8)

Vlastník kulturní památky uvede v žádosti o vydání závazného stanoviska k její obnově, s výjimkou žádosti o restaurování, tyto údaje:

V závazném stanovisku pro přípravu a realizaci obnovy podle § 14 odst. 1 a 2 zákona, s výjimkou restaurování, stanoví příslušný národní výbor podle povahy kulturní památky tyto základní podmínky:

V případě, že nejde o obnovu podléhající kolaudačnímu řízení,10) zjišťuje příslušný národní výbor, zda z hlediska státní památkové péče byly splněny požadavky jím vydaných závazných stanovisek. Při zjištění nedostatků a závad projedná příslušný národní výbor se stavebníkem (investorem) jejich odstranění.

Obnova kulturní památky nebo její části, která je dílem výtvarného umění nebo prací uměleckých řemesel (dále jen „restaurování“), je souhrnem specifických výtvarných, umělecko-řemeslných a technických prací respektujících technickou a výtvarnou strukturu originálu.

Žádost o restaurování musí obsahovat:

V závazném stanovisku pro přípravu a realizaci restaurování podle § 14 odst. 1 a 2 zákona stanoví příslušný národní výbor podle povahy kulturní památky tyto základní podmínky:

Pro restaurování se zpracovává závěrečná restaurátorská zpráva, která obsahuje:

Podmínkou pro udělení povolení socialistickým organizacím k restaurování je jeho provádění osobami s odbornou způsobilostí, užívání ověřených technologií a materiálů a zpracování závěrečné restaurátorské zprávy. Za odbornou způsobilost se považuje ukončení studia v oboru restaurátorství výtvarných děl na příslušné vysoké nebo střední škole11) nebo vyučení v příslušném oboru včetně doplňujícího vzdělání a předepsané praxe.12) Odbornou způsobilost mají též osoby s úspěšnou praxí, které jsou vedeny v evidenci ministerstva kultury. Evidenci socialistických organizací, kterým bylo uděleno povolení k restaurování podle § 14 odst. 8 zákona, s odborně způsobilými osobami včetně jejich specializace vede ministerstvo kultury.

V rozhodnutí o poskytnutí příspěvku a jeho výši určí okresní národní výbor podmínky, za kterých se příspěvek poskytuje.

Žadatel je povinen vrátit příspěvek nebo jeho část, nesplní-li stanovené podmínky.

Okresní národní výbor může poskytnout příspěvek z prostředků zajištěných pro tento účel v jeho schváleném rozpočtu až do výše devíti desetin nákladů; v mimořádných případech, zejména při restaurování výtvarných děl a při obnově národních kulturních památek, může okresní národní výbor tímto příspěvkem uhradit celkové náklady.

Z příspěvku poskytnutého občanu proplácí okresní národní výbor faktury přímo organizaci, která provádí práce na obnově kulturní památky, nebo účty „občanovi provozujícímu služby na základě zvláštního povolení.13)

Je-li obnova památky prováděna svépomocí, okresní národní výbor uhradí na základě před-

Při čerpání příspěvku poskytnutého organizaci se postupuje podle zvláštních předpisů.14)

O příspěvek podle § 16 odst. 2 zákona lze žádat na akce obnovy zařazené do Jednotného programu soustavné péče o vybrané kulturní památky schváleného na období příslušného pětiletého plánu krajským národním výborem, popřípadě na akce obnovy při bezprostředním ohrožení kulturní památky v důsledku živelní události.15)

Žádost o tento příspěvek je povinna organizace, která má kulturní památku ve správě nebo užívání, doložit

Za podmínek stanovených v § 16 odst. 2 zákona lze rovněž poskytnout příspěvek na obnovu nevyužitých nemovitých kulturních památek,16) které by vzhledem ke svému určení mohly být lépe využity při zachování svých kulturně historických hodnot, zejména pro účely sociální péče, zdravotnictví, školství, obchodu, cestovního ruchu, popřípadě v dalších odvětvích společenského a kulturního života17) za předpokladu, že

Tento příspěvek může být organizaci poskytnut maximálně do výše 50 % nákladů obnovy za těchto podmínek:

Žadatel o příspěvek předkládá žádost ministerstvu kultury prostřednictvím svého ústředního orgánu s veškerou předepsanou dokumentaci.19)

Ministerstvo kultury žádosti posoudí z hledisek priorit památkových zájmů a vhodnosti nového využití objektů. Ministerstvo financi, cen a mezd ČSR rozhodne o přiznání příspěvku v dohodě s ministerstvem kultury. Ministerstvo financí, cen a mezd ČSR při rozpisu schváleného státního rozpočtu České socialistické republiky na příslušný rok oznámí ministerstvu kultury a ústřednímu orgánu žadatele přiznání příspěvku a jeho výši.

Vymezení ochranného pásma obsahuje určení předmětu ochrany, důvod vymezení, popis hranice ochranného pásma a stanovení podmínek pro činnosti v ochranném pásmu.

Vymezení ochranného pásma okresní národní výbor oznámí ústřední organizaci a příslušnému orgánu územního plánování.20)

Dojde-li k archeologickému nálezu uvedenému v § 23 odst. 2 zákona, zvláště při zemních a výkopových pracích, nálezce uplatní písemně nejpozději do jednoho roku od nálezu u okresního národního výboru vyplacení odměny za archeologický nález.

V písemné žádosti o přiznání odměny musí nálezce uvést místo, datum a nálezové okolnosti.

U nálezu z drahých kovů si okresní národní výbor vyžádá zkoušku u Státního zkušebního ústavu drahých kovů. U nálezů z jiných cenných materiálů (např. jantar, drahé kameny) si vyžádá ocenění u n. p. Klenoty – Starožitnosti. V ostatních případech si okresní národní výbor vyžádá určení kulturně historické hodnoty archeologického nálezu (např. nepoškozené nádoby, souboru nádob, mincí ap.) Archeologickým ústavem ČSAV nebo Národním muzeem.

Nálezce má právo na náhradu nutných nákladů, které mu vzniknou v souvislosti s nálezem (např. jízdné, telefonické, popřípadě telegrafické oznámení a další). Tyto náklady musí prokázat.

Předmětem ústředního dozoru památkové inspekce (dále jen “inspekce„) jsou činnosti spojené s ochranou, obnovou a společenským uplatněním kulturních památek.

V rámci ústředního dozoru nad komplexní péčí o kulturní památku se inspekce zaměřuje zejména:

Dozírá, jak vlastník kulturních památek plní uložená rozhodnutí, popřípadě jiná opatření národních výborů, zda provádí obnovu kulturních památek v souladu s jejich kulturně politickým významem a památkovou hodnotou a zda dbá společenské účelnosti a hospodárnosti.

Inspekce zhodnocuje poznatky získané při provádění ústředního dozoru v oboru státní památkové péče a využívá jich při zpracování kulturně politických a ekonomických rozborů současného stavu státní památkové péče a k zabezpečení jejího dalšího perspektivního rozvoje.

Dozírá, zda organizace státní památkové péče poskytují národním výborům všech stupňů potřebnou odbornou pomoc při rozhodování, popřípadě vydávání jiných opatření, která se týkají kulturních památek.

Okresní národní výbor vybaví okresního konzervátora a zpravodaje osvědčením, které je opravňuje vykonávat svěřené úkoly.

Funkce okresního konzervátora a zpravodaje je čestná; okresní národní výbor jím hradí cestovní výdaje a některé další náhrady, které jím vzniknou při plnění jejich úkolů.21)

Zrušují se:

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1988.