Čakajte prosím...
Čl. I
Čl. II
Čl. III
Čl. IV
Čl. V
Čl. VI
Příloha k zákonu ČNR č. 130/1974 Sb.
A A A

Hľadaný výraz nenájdený

Hľadaný § nenájdený
23/1992 Zb. v znení účinnom od 20. 1. 1992
23
ZÁKON
České národní rady
ze dne 16. prosince 1991,
kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona České národní rady č. 49/1982 Sb. a zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., a zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Čl. I

Zákon České národní rady č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona České národní rady č. 49/1982 Sb. a zákona České národní rady č. 425/1990 Sb., se mění a doplňuje takto:
1.
§ 1 včetně nadpisu zní:
„§ 1
Vodohospodářské orgány
Státní správu na úseku vodního hospodářství podle vodního zákona1) a tohoto zákona, jakož i úkoly stanovené právními předpisy vydanými na jejich základě, vykonávají vodohospodářské orgány, jimiž jsou
a)
orgány obcí,
b)
okresní úřady,
c)
Česká inspekce životního prostředí (dále jen „Inspekce“),2)
d)
ministerstvo životního prostředí České republiky jako ústřední vodohospodářský orgán České republiky (dále jen „ministerstvo“).“.
2.
V § 3 v nadpisu a odstavci 1 se slova „místní (městské) národní výbory“ nahrazují slovy „orgány obcí“.
3.
V § 3 odst. 2 se vypouští písmeno b).
4.
§ 4 včetně nadpisu zní:
„§ 4
Inspekce
Inspekce v rozsahu § 12
a)
dozírá na dodržování vodního zákona, tohoto zákona a předpisů podle nich vydaných, jakož i na dodržování rozhodnutí vodohospodářských orgánů, vydaných podle uvedených předpisů,
b)
vyžaduje odstranění a nápravu zjištěných nedostatků, jejich příčin a škodlivých následků a ukládá opatření k jejich odstranění a nápravě,
c)
je oprávněna nařídit zastavení výroby nebo jiné činnosti, pokud velmi závažným způsobem ohrožují životní prostředí, až do doby odstranění nedostatků, popřípadě jejich příčin,
d)
spolupracuje s ostatními vodohospodářskými orgány.“.
5.
V § 5 nadpis zní: „Ministerstvo“.
6.
V § 5 písm. b) se slova „popřípadě omezování jejich dosavadních znečištění“ nahrazují slovy „dosavadního znečištění a zabraňování jejich dalšímu znečišťování“.
7.
V § 5 písm. c) se vypouštějí slova „z hlediska potřeb národního hospodářství“.
8.
V § 5 písm. d) se vypouštějí slova „ústředně plánuje a“.
9.
V § 5 písm. e) se vypouštějí slova „na návrh krajských národních výborů“.
10.
§ 5 písm. h) zní:
„h)
zabezpečuje přípravu odborných podkladů pro rozhodování ve správním řízení a ostatní opatření vodohospodářských orgánů včetně jednotného informačního systému prostřednictvím jím řízených státních vodohospodářských organizací spravujících vodohospodářsky významné vodní toky;3) obecně závazným předpisem může upravit podrobněji úkoly na tomto úseku.“.
11.
V § 5 písm. i) se vypouštějí slova „centrálně posuzovaným“, na konci se připojují slova „a pokud si to vyhradí“.
12.
V § 5 písm. j) se vypouštějí slova „v rámci jednotné státní vědeckotechnické politiky“ a slova „a vodohospodářský rozvoj“.
13.
V § 5 písm. l) se za slovo „schvaluje“ vkládá text „pokud si to vyhradí“, za slovo „které“ se doplňují slova „zásadním způsobem“ a slova „krajských národních výborů“ se nahrazují slovem „okresů“.
14.
V § 5 se za písmeno r) zařazuje písmeno s), které zní:
„s)
stanoví podmínky pro získávání a vypracování odborných technických podkladů pro výkon státní správy a výkon vodohospodářského dozoru.“.
15.
V § 6 odst. 2 se slovo „převážná“ nahrazuje slovem „rozhodující“.
16.
V § 8 odst. 2 se za slova „směrného vodohospodářského plánu“ vkládají slova „včetně státní vodohospodářské bilance“.
17.
V § 8 odst. 3 se ve druhé větě za slova „vodních tocích“ doplňují slova „celkový odběr podzemních vod z hydrogeologického regionu s minimální přípustnou hladinou podzemních vod v určených bodech“ a na konci třetí věty se za slovo „zájmů“ připojují slova „životního prostředí a“.
18.
V § 9 se za slovo „povodích“ vkládají slova „respektovat ochranu provozu zařízení pro monitoring hydroekologických prvků životního prostředí“.
19.
Název § 10 zní: „Vodohospodářský dozor orgánů obcí a okresních úřadů“.
20.
V § 10 odst. 2 se vypouští slovo „soustavně“.
21.
V § 10 odst. 3 se slova „orgánů státního hospodářského řízení zemědělství“ nahrazují slovy „sdružení občanů působících na úsecích ochrany životního prostředí“ a slova „jakož i společenských“ se nahrazují slovem „a“.
22.
V § 10 odst. 4 se slova „správci (vlastníci, uživatelé)“ nahrazují slovy „vlastníci nebo uživatelé“.
23.
V § 11 odst. 2 se vypouštějí slova „orgány a organizacemi“.
24.
§ 12 zní:
„§ 12
Vodohospodářský dozor Inspekce
Inspekce vykonává vodohospodářský dozor nad
a)
vypouštěním odpadních a zvláštních vod do vod povrchových, podzemních a do veřejných kanalizací,
b)
výstavbou, provozem a údržbou čistíren odpadních vod a jiných vodohospodářských děl sloužících k zneškodnění, snížení nebo odstranění znečištění vod,
c)
ochranou povrchových a podzemních vod před jejich ohrožením nebo znečištěním jinými látkami než odpadními vodami,
d)
ochranou povrchových vod při plavbě,
e)
ovlivňováním vodohospodářských poměrů a ochranou přirozené akumulace vod a vodních zdrojů před znečištěním,
f)
plněním povinností uložených rozhodnutími vodohospodářských orgánů,
g)
hospodárným a účelným nakládáním s vodami,
h)
dodržováním ustanovení o úplatách za vypouštění odpadních vod do vod povrchových,
i)
uváděním vypouštění odpadních a zvláštních vod do souladu s požadavky vodního zákona a ukazateli znečištění podle § 26.“.
25.
§ 13 zní:
„§ 13
Oprávnění osob vykonávajících vodohospodářský dozor
(1)
Inspektoři a pověření pracovníci ostatních vodohospodářských orgánů jsou oprávněni při výkonu své činnosti
a)
v nezbytně nutném rozsahu vstupovat, popřípadě vjíždět na cizí pozemky nebo vstupovat do cizích objektů užívaných pro podnikatelskou činnost nebo provozování jiné hospodářské činnosti, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních předpisů,
b)
požadovat potřebné doklady, údaje a písemná nebo ústní vysvětlení týkající se předmětu kontroly.
(2)
Inspektoři a pověření pracovníci ostatních vodohospodářských orgánů jsou povinni
a)
vykazovat se při výkonu činnosti průkazem inspektora nebo pověřeného pracovníka,
b)
před vstupem do cizích objektů informovat provozovatele.
(3)
Za škodu způsobenou postupem podle odstavce 1 písm. a) odpovídá stát; této odpovědnosti se nemůže zprostit.
(4)
Inspektoři a pověření pracovníci ostatních vodohospodářských orgánů jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dověděli v souvislosti s výkonem své činnosti.“.
26.
§ 14 odst. 4 zní:
„(4)
Účastníkem řízení jsou obce v jejichž územním obvodu může dojít rozhodnutím vodohospodářského orgánu k ovlivnění životního prostředí, pokud v téže věci nerozhodují jako vodohospodářské orgány.“.
27.
V § 14 odst. 10 se slova „na místních (městských) národních výborech“ nahrazují slovy „v obcích“.
28.
V § 14 odst. 14 se za slovo „vyhlašují“ zařazují slova „a zrušují“.
29.
V § 16 nadpis zní: „Vodohospodáři“.
30.
V § 16 odst. 1 se slovo „organizace“ nahrazuje slovy „právnické a fyzické osoby, pokud provozují podnikatelskou činnost“. Slova „pracovníky (závodní a podnikové vodohospodáře)“ se nahrazují slovy „osoby (vodohospodáře)“.
31.
V § 17 odst. 1 zní:
„(1)
Správci vodních toků, vlastníci nebo uživatelé vodohospodářských děl ve vodních tocích, jakož i ti, jejichž majetek by mohl vznik povodně nebo její průběh ovlivnit, jsou povinni činit opatření na ochranu před povodněmi nebo při zmírňování jejich škodlivých účinků nebo následků v rozsahu rozhodnutí povodňových orgánů.“.
Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3.“.
32.
§ 18 zní:
„§ 18
Řízení ochrany před povodněmi
(1)
Ochranu před povodněmi zabezpečují tyto povodňové orgány
a)
orgány obcí, v hlavním městě Praze orgány městských částí,
b)
okresní úřady, v hlavním městě Praze Magistrátní úřad hlavního města Prahy,
c)
ministerstvo.
(2)
Po dobu povodně ochranu zabezpečují tyto povodňové orgány
a)
povodňové komise obcí, v hlavním městě Praze orgány městských částí,
b)
povodňové komise okresů,
c)
povodňové komise ucelených povodí,
d)
ústřední povodňová komise České republiky (dále jen “ústřední povodňová komise“).
(3)
Ústřední řízení ochrany před povodněmi a výkon dozoru nad ní přísluší ministerstvu. Ústřední řízení záchranných povodňových prací, pokud je provádějí sbory požární ochrany, přísluší ministerstvu vnitra České republiky ve spolupráci s Civilní obranou České republiky. Ochranu před povodněmi v celém rozsahu připravují, organizují, řídí, kontrolují a činnost ostatních účastníků ochrany před povodněmi koordinují ve svých územních obvodech příslušné povodňové orgány.
(4)
Povodňovou komisi obce zřizuje obecní rada k plnění úkolů uložených předpisy o ochraně před povodněmi, je-li v jejich územních obvodech možnost povodní. Povodňová komise obce je podřízena povodňové komisi okresu. Pokud při povodni převezme řízení ochrany povodňová komise okresu, provádí povodňová komise obce vlastní opatření podle pokynů okresní komise.
(5)
Povodňovou komisi okresu zřizuje přednosta okresního úřadu. Předsedu a další členy komise jmenuje z pracovníků okresního úřadu a zástupců orgánů a organizací, které jsou způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi. Povodňové komise okresů jsou podřízeny povodňové komisi uceleného povodí.
(6)
Povodňovou komisi uceleného povodí zřizuje ministerstvo v dohodě s ministerstvem vnitra České republiky a Civilní obranou České republiky. Povodňové komise ucelených povodí jsou podřízeny ústřední povodňové komisi.
(7)
Povodňová komise uceleného povodí řídí, kontroluje a koordinuje ochranu před povodněmi v době povodně, ohrožující území více okresů, pokud povodňové komise okresů vlastními silami a prostředky nestačí činit potřebná opatření.
(8)
Ústřední povodňovou komisi zřizuje vláda České republiky, která též schvaluje její statut. Předsedou je ministr životního prostředí České republiky a místopředsedou ministr vnitra České republiky.
(9)
Ústřední povodňová komise řídí, kontroluje a koordinuje v celém rozsahu ochranu před povodněmi v době povodně, ohrožující rozsáhlá území, pokud povodňové komise ucelených povodí vlastními silami a prostředky nestačí činit potřebná opatření.
(10)
Povodňové orgány mohou v době povodně činit opatření a vydávat příkazy na ochranu před povodněmi. Tyto příkazy nejsou rozhodnutími podle správního řádu.
(11)
Orgány státní správy a jiné orgány jsou povinny povodňovým orgánům pomáhat při zajišťování ochrany před povodněmi.“.
33.
V § 19 se za odstavec 2 připojuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Předpovědní povodňovou službu zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správami povodí. Na hlásné službě se podílejí i další orgány a organizace podle povodňových plánů a pokynů povodňových orgánů.“.
34.
V § 20 odst. 1 se vypouští slova „správě nebo“.
35.
§ 20 odst. 2 zní:
„(2)
Náklady na zabezpečovací práce na vodních tocích hradí správci vodních toků. Vlastníci nebo uživatelé vodohospodářských děl hradí náklady na zabezpečovací práce na těchto dílech. Náklady na záchranné práce, kromě nákladů podle odstavce 1, hradí obce a okresní úřady podle obecně závazného právního předpisu, který vydá ministerstvo financí České republiky.“.
36.
§ 21 zní:
„§ 21
Náhrada škody způsobené opatřeními prováděnými k ochraně před povodněmi
(1)
Obce, okresní úřady a ministerstvo hradí majetkovou újmu vzniklou v důsledku činnosti, opatření nebo příkazů, kterou v zájmu ochrany před povodněmi uložily.
(2)
Majetkovou újmu vzniklou v důsledku činnosti nebo opatření uložených v době povodně povodňovou komisí obce hradí obec. Majetkovou újmu vzniklou v důsledku nařízení okresní povodňové komise v době povodně hradí okresní úřad. Majetkovou újmu vzniklou provedením opatření a činností nařízených v době povodně povodňovými komisemi ucelených povodí nebo ústřední povodňovou komisí hradí ministerstvo.“.
37.
V § 23 odst. 1 se slova „společenské organizace“ nahrazují slovy „sdružení občanů“. Slova „správci (vlastníci, uživatelé)“ se nahrazují slovy „vlastníci nebo uživatelé“.
38.
V § 23 odst. 3 se slova „Sboru národní bezpečnosti“ nahrazují slovy „Policie České republiky, popřípadě obecní policie“.
39.
§ 24 včetně nadpisu zní:
„Pokuty
§ 24
Inspekce a okresní úřady ukládají pokuty fyzickým osobám při provozování podnikatelské činnosti a právnickým osobám (dále jen „právní subjekt“), které
a)
odeberou nebo jinak užijí povrchové nebo podzemní vody bez potřebného povolení vodohospodářského orgánu nebo v rozporu s ním (dále jen „nedovolené užití vod“),
b)
vypustí odpadní nebo zvláštní vody do vod povrchových nebo podzemních, popřípadě do veřejné kanalizace bez potřebného povolení vodohospodářského orgánu nebo v rozporu s ním, popřípadě v rozporu s kanalizačním řádem (dále jen „nedovolené vypouštění vod“),
c)
znečistí povrchové nebo podzemní vody, nebo ohrozí jejich jakost nebo zdravotní nezávadnost nedovoleným nakládáním s látkami škodlivými vodám, které nejsou odpadními vodami, popřípadě způsobí vniknutí těchto látek do veřejné kanalizace v rozporu s kanalizačním řádem (dále jen „nedovolené nakládání s látkami škodlivými vodám“),
d)
poškodí veřejný vodovod nebo veřejnou kanalizaci,
e)
poruší jiné povinnosti stanovené vodním zákonem, tímto zákonem, nebo povinnosti podle nich uložené.“.
40.
Za § 24 se vkládají nové § 24a až 24k, které znějí:
„§ 24a
Pokuty za nedovolené užití vod
(1)
Pokuta za nedovolené užití povrchových vod se stanoví ve výši vypočtené násobkem sazby 2 Kčs za 1 m3 nedovoleně užitých povrchových vod celkovým množstvím těchto povrchových vod.
(2)
Pokuta za nedovolené užití podzemních vod se stanoví ve výši vypočtené násobkem sazby 7 Kčs za 1 m3 nedovoleně užitých podzemních vod celkovým množstvím těchto vod.
(3)
Nejnižší pokuta podle odstavců 1 a 2 se stanoví ve výši 10 000 Kčs.
§ 24b
Pokuty za nedovolené vypouštění vod
(1)
Pokuta za nedovolené vypouštění vod se stanoví na základě výpočtu podle závadnosti odpadních vod z jednotlivých druhů výrob nebo zdrojů znečištění (dále jen „výroby“) a podle množství surovin nebo hotových výrobků v těchto výrobách ročně, popřípadě v jedné kampani zpracovávaných nebo vyráběných.
(2)
Podle závadnosti odpadních vod se jednotlivé druhy výrob člení do čtyř kategorií s uvedením technických jednotek výroby nebo zpracovávaných surovin (dále jen „technické jednotky“), uvedených v příloze tohoto zákona.
(3)
V pochybnostech o zařazení výroby do jednotlivých kategorií a technické jednotce rozhodne orgán ukládající pokutu pro projednání s ministerstvem.
(4)
Výše pokuty se stanoví násobkem sazby za technickou jednotku celkovým množstvím technických jednotek za poslední kalendářní rok provozu, popřípadě za poslední kampaň, u nově zaváděných výrob podle plánované roční nebo kampaňové výroby. Sazba za technickou jednotku a nejnižší pokuta v jednotlivých kategoriích činí:
v I. kategorii 5 Kčs 20 000 Kčs
ve II. kategorii 3 Kčs 15 000 Kčs
ve III. kategorii 2 Kčs 10 000 Kčs
ve IV. kategorii 0,50 Kčs 15 000 Kčs.
(5)
Je-li týž druh výroby u jednoho právního subjektu rozdělen do několika výrobních objektů, je rozhodující pro výpočet pokuty počet technických jednotek dosažených jen v těch výrobních objektech, u nichž k nedovolenému vypouštění vody došlo.
(6)
Výroba meziproduktů se považuje za samostatnou výrobu, je-li uvedena v příloze tohoto zákona. Jinak ji lze zařadit podle odstavce 3 do příslušné kategorie jen v případě, že jde o výrobu v samostatném výrobním objektu.
(7)
Vodohospodářský orgán ukládající pokutu můžu snížit vypočtenou pokutu
a)
udržuje-li právní subjekt řádně v provozu alespoň některé části čistírny odpadních vod nebo,
b)
prokáže-li právní subjekt, že jde o zcela výjimečný případ a ani při vynaložení veškerého úsilí nemohl znečištění zabránit,
c)
jde-li o první pokutu ukládanou v posledních třech letech před zjištěním důvodu k jejímu uložení.
(8)
Vypočtená pokuta se v případě uvedeném v odstavci 7 písm. a) sníží o tolik procent, o kolik se snížila hodnota rozhodujícího ukazatele znečištění uvedeného v příloze tohoto zákona. Pokuta snížená podle odstavce 7 nesmí být nižší než nejnižší pokuta podle odstavce 4.
§ 24c
Pokuty za nedovolené nakládání s látkami škodlivými vodám
(1)
Pokuta za nedovolené nakládání s látkami škodlivými vodám se stanoví ve výši od 10 000 Kčs do 1 000 000 Kčs podle závažnosti znečištění nebo ohrožení čistoty, popřípadě zdravotní nezávadnosti vod. Při ukládání pokuty se přihlíží též k okolnostem, za nichž k nedovolenému nakládání došlo, a k tomu, jak se právní subjekt přičinil o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků.
(2)
Při posouzení ohrožení jakosti vod se přihlédne zejména k množství a charakteru uniklé látky, jakož i k místu, kde k vlastnímu ohrožení došlo.
(3)
Při posouzení stupně znečištění se přihlédne zejména k množství a charakteru škodlivé látky, která pronikla do vod, ke škodlivým následkům a možnostem jejich odstranění, k vlivu škodlivé látky na jakost povrchových nebo podzemních vod a ke stupni ochrany dotčeného toku.
§ 24d
Pokuty za poškození veřejného vodovodu nebo veřejné kanalizace
Pokuta se stanoví za poškození,
a)
vodovodního potrubí o průměru 500 mm a větším nebo kanalizačního potrubí o průměru 800 mm a větším ve výši od 20 000 Kčs do 50 000 Kčs,
b)
vodovodního potrubí o průměru menším než 500 mm nebo kanalizačního potrubí o průměru menším než 800 mm ve výši od 5000 Kčs do 20 000 Kčs,
c)
veřejné části vodovodní přípojky ve výši od 1000 Kčs do 5000 Kčs,
d)
veřejné části kanalizační přípojky ve výši od 1000 Kčs do 5000 Kčs.
§ 24e
Pokuty za porušení jiných povinností
Pokuta za porušení jiných povinností podle § 24 písm. e) se stanoví ve výši od 1000 Kčs do 200 000 Kčs podle závažnosti porušení povinností.
§ 24f
Při ukládání pokuty podle § 24d a 24e se přihlíží zejména k tomu, jaké následky porušení povinností způsobilo, popřípadě mohlo způsobit, k okolnostem za nichž k němu došlo, a jak se právní subjekt přičinil o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků.
§ 24g
Pokuty za opakované porušení povinností
(1)
Poruší-li právní subjekt v době jednoho roku od právní moci rozhodnutí o uložení pokuty jakoukoliv povinnost, za níž se ukládá pokuta podle tohoto zákona, použije se při stanovení výše další pokuty dvojnásobná sazba, při ještě dalším porušení trojnásobná sazba. Je-li pro určení výše ukládané pokuty stanovena nejnižší hranice, zvyšuje se tato hranice na dvojnásobek, případně trojnásobek.
(2)
Pokuta i v případě zvýšení podle odstavce 1 může činit nejvýše 3 000 000 Kčs.
§ 24h
Řízení o uložení pokuty lze zahájit nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy se vodohospodářský orgán dověděl o skutečnostech podle § 24, nejdéle však do uplynutí tří let ode dne, kdy k nim došlo.
§ 24i
Řízení o uložení pokuty provede vodohospodářský orgán, který jako první zjistil porušení povinností. Pokud porušení povinnosti zjistil okresní úřad a Inspekce ve stejný den, rozhodne o uložení pokuty okresní úřad. K přezkoumání rozhodnutí v odvolacím řízení je příslušné ministerstvo.
§ 24j
Při ukládání zvýšené pokuty podle § 24g se pokuty uložené podle nařízení vlády ČSR č. 26/1975 Sb., o pokutách za porušení povinností stanovených na úseku vodního hospodářství, posuzují jako pokuty uložené podle tohoto zákona.
§ 24k
(1)
Pokuta je splatná do patnácti dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.
(2)
Z pokut uložených Inspekcí připadá 50 % do rozpočtu obce, v jejímž katastru došlo k porušení předpisů, a 50 % je příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky.4) Pokuty ukládané okresními úřady jsou jejich příjmem.“.
41.
§ 26 zní:
„§ 26
V případech, kdy vypouštění odpadních nebo zvláštních vod do vod povrchových nebo podzemních je třeba uvést do souladu s ustanoveními vodního zákona nebo stanovenými ukazateli,5) rozhodne vodohospodářský orgán, zda a v jakém rozsahu a za jakých podmínek jejich vypouštění povoluje. V povolení současně stanoví jakost vypouštěných odpadních a zvláštních vod a lhůtu, v níž má být tohoto stupně dosaženo.“.
42.
V § 27 odst. 2 se vypouští slova „odst. 1“.
43.
V § 29 odst. 1 písm. a) se vypouští slova „Českého geologického úradu“.
44.
§ 29 odst. 1 písm. b) zní:
„b)
působnost Magistrátního úřadu hlavního města Prahy podle zákona ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.“.
45.
§ 29 odst. 2 zní:
„(2)
Ministerstvo zemědělství České republiky
a)
řídí vodohospodářské meliorace zemědělských a lesních pozemků a hrazení bystřin, včetně závlahových a odvodňovacích staveb a jejich soustav, rybníků a malých vodních nádrží, pokud slouží zemědělství a lesnímu hospodářství,
b)
řídí systémy veřejných vodovodů a veřejných kanalizací,
c)
zajišťuje správu drobných vodních toků určených ústředním vodohospodářským orgánem prostřednictvím organizací ve své působnosti,
d)
zabezpečuje dlouhodobou koncepci, základní a aplikovaný výzkum, monitorování a informační systémy v oblastech uvedených pod písmeny a) až c),
e)
po dohodě s ministerstvem může stanovit obecně závazným právním předpisem podrobnosti na úsecích uvedených pod písmeny a) až d), pokud zákon o vodách nestanoví jinak,6)
f)
uděluje právnickým osobám po prokázání jejich odborné způsobilosti povolení k provozování veřejných vodovodů a veřejných kanalizací.“.

Čl. II

Ustanovení § 26 se použije na případy, kdy dosavadní nesoulad mezi vypouštěním odpadních nebo zvláštních vod do vod povrchových nebo podzemních a ustanoveními vodního zákona vznikl před nabytím účinnosti tohoto zákona.

Čl. III

Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o řízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů, se mění a doplňuje takto:
1.
V § 15 odst. 1 se vypouštějí slova „a vodní“. Za slova „potravinářský průmysl“, se vkládají slova „veřejné vodovody a veřejné kanalizace“.
2.
V § 19 odst. 2 se slova „ochranu přirozené akumulace vod a vodních zdrojů a ochranu jakosti povrchových a podzemních vod“ nahrazují slovy „vodní hospodářství s výjimkou věcí náležejících do působnosti ministerstva zemědělství“.

Čl. IV

Zrušují se:
1.
Nařízení vlády České socialistické republiky č. 26/1975 Sb., o pokutách za porušení povinností stanovených na úseku vodního hospodářství.
2.
Vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. 66/1987 Sb., o České vodohospodářské inspekci.

Čl. V

Předsednictvo České národní rady se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona ČNR č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, jak vyplývá z pozdějších zákonů.

Čl. VI

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Burešová v. r.



Pithart v. r.
Poznámky
1)
Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
2)
Zákon ČNR č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa.
4)
Zákon ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky.
5)
Nařízení vlády ČSR č. 25/1975 Sb., jímž se stanoví ukazatele přípustného stupně znečištění vod.

Příloha k zákonu ČNR č. 130/1974 Sb.

I. kategorie Technické jednotky: Rozhodující ukazatel:
1. výroba sulfitové celulózy (nebělené) 1 t výrobku BSK5
2. výroba viskózových vláken 1 t výrobku CHSK
3. výroba klihu a želatiny 1 t suroviny BSK5
4. tepelné zpracování hnědého uhlí 10 t prosazeného uhlí fenoly
5. prádla vlny 200 kg prané vlny BSK5
6. výroba kyanovodíku a kyanidů 100 kg výrobku CN-
7. máčírny lnu a konopí 1 t suchého stonku BSK5
8. koželužny 1 t suroviny BSK5
9. galvanizovny a provozovny s tepelnou úpravou kovů 0,5 kg spotřebovaných chemikálií obsahujících kyanidy nebo těžké kovy nebo 5 kg ostatních druhů spotřebovaných chemikálií +
10. dělení butadienu měďnými solemi 1 kg spotřebovaných měďných solí CHSK
11. suchá destilace dřeva 2 t zpracovaného dřeva BSK5
12. chemická úprava uranové rudy 5 t rudniny U
13. výroba pesticidních látek na bázi organických látek s obsahem fosforu, chlorovaných uhlovodíků a na bázi pentachlorfenolu 100 kg vyrobeného prostředku CHSK
14. výroba biologicky neodbouratelných 100 kg aktivní látky ve výrobku CHSK
saponátů a saponátových detergentů
15. výroba mazacích olejů 10 t suroviny ropné látky
16. výroba syntetického fenolu 1 t výrobku fenoly
17. výroba syntetického lihu 1 t výrobku BSK5
18. výroba farmaceutických a čistých chemikálií organickou syntézou 100 kg výrobku BSK5
19. výroba čistých chemikálií s obsahem těžkých kovů a radioaktivních látek 100 kg výrobku +
20. zpracování technických tuků 1 t zpracovaného tuku BSK5
21. veterinární asanační ústavy 2 t zpracované suroviny BSK5
22. fosfátovny 1 kg spotřebovaných chemikálií obsahujících těžké kovy nebo 10 kg ostatních druhů spotřebovaných chemikálií +
23. koželužská výroba kožešin ze zvířecích kožek 500 kg zpracované suroviny BSK5
24. výroba výbušnin ve strojírenském závodě 1 kg spotřebovaných chemikálií obsahujících těžké kovy +
25. výroba slinutých karbidů, měkkých feritů apod. 10 kg spotřebovaných chemikálií obsahujících těžké kovy nebo 100 kg ostatních spotřebovaných chemikálií +
26. výroba chromočinící lázně 1 kg zpracovaného dichromanu sodného Cr
27. výroba baterií (akumulátory, suché články apod.) 1 kg spotřebovaných chemikálií obsahujících těžké kovy +
28. chemické čistírny oděvů 25 kg vyčištěných oděvů CHSK


II. kategorie: Technické jednotky: Rozhodující ukazatel:
1. tepelné zpracování černého uhlí 10 t prosazeného uhlí fenoly
2. výroba chemické dřevoviny 1 t výrobku BSK5
3. výroba sulfátové celulózy 1 t výrobku BSK5
4. zpracování dehtu 1 t zpracovaného dehtu CHSK
5. výroba škrobu 500 kg zpracovaných brambor BSK5
6. výroba kyseliny citrónové 1 t zpracované suroviny BSK5
7. výroba droždí 500 kg zpracované suroviny BSK5
8. výroba krmiv kvasnou cestou 1 t suroviny BSK5
9. výroba plastické kůže 100 m2 vyrobené kůže CHSK
10. sýrárny 500 1 zpracovaného mléka BSK5
11. jatky 100 kg masa v živé váze BSK5
12. zpracování drůbeže 100 kg zpracované drůbeže BSK5
13. výroba umělých klihkových střev 200 kg zpracované suroviny BSK5
14. výroba mýdla 1 t výrobku ext. látky
15. výroba jedlých tuků 3 t výrobku BSK5
16. výroba biologicky odbouratelných saponátů a saponátových detergentů 100 kg aktivní látky ve výrobku BSK5
17. chemická úprava rud 10 t suroviny +
18. výroba pesticidních látek (pokut nejsou uvedeny v l. kategorii) 100 kg vyrobeného prostředku CHSK
19. výroba organické chemie s výjimkou výrob uvedených v ostatních kategoriích 100 kg výrobku +
20. výroba dřevovláknitých desek 500 kg výrobku BSK5
21. mokré odkorňování dřeva, paření dřeva 1 t suroviny CHSK
22. výroba chloroprenového kaučuku 1 t výrobku BSK5
23. výroba antibiotik 1 t suroviny na živnou půdu CHSK
24. mokrá prádelna provozu lýkových vláken 1 m3 použité vody CHSK
25. vaječná výroba v drůbežářských závodech 50 kg nezahuštěného vaječného obsahu BSK5
26. výroba cukru 1 t zpracované řepy BSK5
27. infekční oddělení zdravotnických zařízení 5 m3 použité vody BSK5
28. masná výroba 100 kg masných výrobků BSK5
29. sušárny brambor 200 kg suroviny BSK5
30. sídliště 0,5 připojeného ekv. obyvatele BSK5
31. čokoládovny - výroba poločokoládového želé a žvýkací gumy 1 t výrobku BSK5
32. strojírenská výroba - použití řezných a chladících emulzí 5 kg použitých ropných látek ropné látky
33. výkrmy vepřů 0,2 chovaného kusu BSK5
34. lihovary 500 kg suroviny BSK5
35. restaurace a ubytovací zařízení 1 připojený obyvatel (počet připojených obyvatel se vyjádří jako součet pětinásobku ubytovací kapacity a počtu hlavních jídel připravovaných průměrně za den) BSK5
36. mísírny tekutých krmiv 100 1 vyrobeného krmiva BSK5
37. mrazírny (výroba předsmažených bramborových hranolků, smetanových krémů s čokoládovou polevou, zpracování ryb a zeleniny apod.) 1 t výrobku BSK5
38. výroba krystalické glugózy a glukózového cukru 1 m3 použité vody BSK5
39. výroba škrobu v obilných škrobárnách 500 kg zpracované mouky BSK5
40. výroba pektinu 100 kg zpracované suroviny, tj. jablečných výlisků BSK5
41. výroba skleněných vláken 1 m3 apretační emulze +
42. výroba škrobových lepidel 200 kg suroviny BSK5
43. loupárny brambor 100 kg zpracované suroviny BSK5
44. výroba sulfitové celulózy s regenerací varného louhu 1 t výrobku BSK5
45. paření brambor 100 kg zpracované suroviny BSK5
46. praní peří 500 kg zpracovaného peří BSK5
47. výroba kostní moučky 100 kg výrobku BSK5
48. lakovny s mokrými odlučovači 20 kg spotřebovaných barev CHSK


III.kategorie: Technické jednotky: Rozhodující ukazatel:
1. výroba lepenky (ze starého papíru nebo hadrů) 0,5 t výrobků NL
2. pivovary 1 m3 vystaveného piva BSK5
3. sladovny 0,5 t výrobku BSK5
4. konzervárny ovoce, zeleniny a masa 100 kg výrobků BSK5
5. výroba polévkového koření 1 t suroviny BSK5
6. výkrmny kachen 10 chovaných kachen BSK5
7. mořírny barevných kovů 200 1 použité vody +
8. mořírny železa. 1 m3 použité vody celkové Fe
9. výroba anorganické chemie s výjimkou výrob uvedených v ostatních kategoriích 1 t výrobku +
10. výroba butadienového kaučuku 1 t výrobku BSK5
11. výroba gumárenského regenerátu 1 t výrobku BSK5
12. praní prádla 20 kg prádla BSK5
13. rafinerie benzolu 1 t suroviny CHSK
14. výroba průmyslových hnojiv 10 t výrobku tel quel +
15. výroba papíru 0,5 t výrobku NL
16. výroba dřevité lepenky a bílé dřevoviny 1 t výrobku NL
17. válcovny kovů, tažírny drátů 10 t výrobků ropné látky
18. konzumní mlékárny 500 1 mléka BSK5
19. sušárny mléka 2 m3 mléka BSK5
20. bělení celulózy 10 t bělené suroviny BSK5
21. zušlechťování textilu a karbonizace vlny 20 kg výrobku BSK5
22. mytí dopravních, stavebních, zemědělských strojů a jejich součástí 100 1 použité vody ropné látky
23. gumárenská výroba 1 t směsi CHSK
24. výroba čistých chemikálií s výjimkou výrob uvedených v I. kategorii 100 kg výrobků +
25. výroba polymerů s výjimkou kaučuku 1 t výrobku CHSK
26. finální výroba a adjustace léků 100 kg výrobku BSK5
27. neinfekční oddělení zdravotnických zařízení 5 m3 použité vody BSK5
28. ošetření a tavení sýrů 500 kg výrobků BSK5
29. rumplovny skla 100 kg rumplovaného skla NL
30. lodní doprava 20 kg spotřebovaných pohonných hmot ropné látky
31. výroba nealkoholických nápojů 5 m3 výrobků BSK5
32. mlýnský provoz 1 t vypraného obilí BSK5
33. alkalické odmašťování kovů 100 1 použité vody ropné látky
34. opravny strojů kromě alkalického odmašťování kovů 200 1 použité vody ropné látky
35. flotační úprava rud 5 t vsázky rudy NL
36. výroba hliníkových slitin 1 t výrobku NL
37. výroba olova a olověných slitin 5 t výrobku Pb
38. kotelny na kapalná paliva (jen při vypouštění odpadních vod, jejichž vznik je technologicky odůvodněn) 1 t spotřebovaného kapalného paliva ropné látky
39. sklady ropných látek (jen při vypouštění odpadních vod, jejichž vznik je technologicky odůvodněn) 10 t skladovací kapacity ropné látky
40. výroba panelů 1 m3 použité vody NL
41. dezinfekční stanice (ČSD) 1 m3 použité vody ropné látky
42. brusírny skla 200 1 použité vody NL
43. broušení tmelu 1 m3 použité vody NL
44. strojírenská výroba (pokud není v jiných kategoriích) 1 m3 použité vody +
45. lahůdkářská výroba (výrobky studené kuchyně, zavináče, saláty apod.) 50 kg výrobků BSK5
46. slévárenská výroba 1 t výrobku NL
47. lokodepo ČSD 100 1 použité vody ropné látky
48. řezání a broušení kamene 1 t zpracované suroviny NL
49. pekárny a cukrárny 1 t výrobku BSK5
50. výroba eternitu 1 m3 použité vody NL
51. výroba geoditu (kysličník železitý pro magnetofonové pásky) 100 kg výrobku Fe
52. výroba chmelového extraktu 500 kg zpracovaného chmele BSK5
53. výroba technických plynů 100 kg acetylenu nebo 100 m3 kyslíku ropné látky
54. opravny akumulátorů 100 1 použité vody +
55. odpadní vody z mléčnic 50 1 nadojeného mléka BSK5
56. zpracování ovoce (výroba moštů, sirupů a ovocných vín a koncentrátů) 200 kg výrobků BSK5
57. výroba inkoustů, tuší, kancelářských lepidel, vodových, anilinových,razítkovacích, temperových a plakátových barev, průmyslových, krejčovských a školních kříd, modelovacích hmot apod. 1 m3 použité vody +
58. polygrafický průmysl 4 m3 použité vody +
59. výroba vín 100 kg zpracovaných hroznů BSK5
60. lisování výrobků z plastů 500 kg zpracované suroviny ropné látky
61. výroba nábytku, lignátových a cembalitových desek 0,5 m3 zpracované základní suroviny CHSK
62. výroba tenkostěnných gumových výrobků 100 kg latexu v suché váze CHSK
63. skladování nitrocelulózy 1 m3 odpadní vody NL
64. výroba montovaných bytových jader 1 m3 použité vody +
65. stáčení vín 5 m3 výrobku BSK5
66. výroba vína (od kvašení moštů) 1 m3 výrobku BSK5
67. rafinace surového cukru 5 t rafinády BSK5
68. výroba obvazové a buničité vaty rozdělení na: papírenská výroba 1 t výrobku NL
zušlechťování textilu 100 kg výrobku NL
69. výroba hliníkových fólií a obalů pro potravinářský průmysl 1 t výrobku ropné látky
70. mytí lahví v potravinářském průmyslu 1 m3 oplachové vody + (pH)
71. eloxovny 500 1 použité vody +
72. leštění skla (kyselé odpadní vody z adsorberů) 500 1 odpadní vody + (pH)
73. výroba lihovin (destilace ovocných kvasů a vína na destiláty, příprava lihovin, plnění do lahví) 1 m3 odpadní vody BSK5
74. zpevněné odstavné plochy motorových vozidel 10 m2 využívané odstavné plochy ropné látky
75. odpadní vody z kotelen 100 W instalovaného výkonu kotlů rozpuštěné látky
76. chemické matování a leptání skla 500 1 odpadní vody + (pH)
77. zpracování ropy na paliva 5 t zpracované ropy CHSK
78. těžba ropy 5 t vytěžené ropy ropné látky
79. strojní výroba skla 1 t výrobku ropné látky
90. výroba keramiky 1 t výrobku NL


IV. kategorie: Technické jednotky: Rozhodující ukazatel:
1. briketárny 5 t výrobku NL
2. hydraulická doprava popílku a škváry 2 t prosazeného uhlí NL
3. granulace strusky 5 t suroviny NL
4. prádla uhlí 2 t suroviny NL
5. výroba železa 2 t výrobku NL
6. plavírny kaolínu a hlín 1 t suroviny NL
7. těžba uranu 1 t rudniny U
8. chemická úpravna vody 10 m3 upravené vody NL
9. magnetická a mechanická úprava rudy 1 t zpracované rudniny NL
10. odpadní vody ze skrápění uhlí při vykládce 10 t vyloženého uhlí NL
11. těžba a úprava slévárenských písků 1 t vytěženého a upraveného písku NL
12. odpadní vody z praní pískových filtrů 100 m3 upravené vody NL
13. živičné obalovny 1 t vyrobené směsi NL
14. výroba cementu 5 t výrobku (cementu) NL
15. těžba a praní kamene 3 t vytěženého kamene NL
16. příprava betonových směsí 1 m3 betonové směsi NL
17. odpadní vody z koupališť 1 m3 objemu koupaliště +
18. oteplené odpadní vody (změna jakosti spočívá pouze ve změně teploty) 1 m3 odpadní vody nestanovuje se
19. výroba elektrické energie v jaderné elektrárně
- provozovaná elektrárna 5000 kWh vyrobené elektrické energie +
- odstavená elektrárna, případně blok 1 kW instalovaného výkonu +