Oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, trvale žijící¹) na území České republiky, který ztratil majetek podle dekretů prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, nebo dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, neprovinil se proti československému státu a nabyl zpět občanství podle zákona č. 245/1948 Sb., o státním občanství osob maďarské národnosti, zákona č. 194/1949 Sb., o nabývání a pozbývání československého státního občanství, nebo zákona č. 34/1953 Sb., jímž některé osoby nabývají československého státního občanství, pokud se tak nestalo již ústavním dekretem prezidenta republiky č. 33/1945 Sb., o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské, a jehož majetek v rozsahu určeném zvláštním předpisem²) přešel na stát.

Zemřela-li osoba, uvedená v odstavci 1 před uplynutím lhůty, uvedené v § 11, nebo byla-li před uplynutím této lhůty prohlášena za mrtvou, jsou oprávněnými osobami, pokud jsou státními občany České a Slovenské Federativní Republiky a trvale žijí¹) v České republice, fyzické osoby v tomto pořadí:

Oprávněným osobám budou vydány nemovitosti, které přešly na stát za podmínek uvedených v § 2 odst. 1.

Postup při uplatňování nároku je stanoven zvláštním předpisem.³)

Povinnými osobami jsou stát nebo právnické osoby určené zvláštním předpisem.⁴) Povinnými osobami však nejsou podniky se zahraniční majetkovou účastí a obchodní společnosti, jejichž společníky nebo účastníky jsou výhradně fyzické osoby, které nabyly nemovitost v období od 24. června 1991 do 27. února 1992.

Dojde-li k souběhu nároků oprávněných osob podle zvláštního předpisu⁵) a oprávněných osob podle § 2 tohoto zákona, náleží právo na vydání nemovitosti té z nich, která svého vlastnictví pozbyla v důsledku jednostranného aktu státu. Pokud tímto způsobem pozbylo svého vlastnictví postupně více z oprávněných osob, náleží toto právo té z nich, která vlastnictví pozbyla dříve, pokud se nedohodnou jinak.

Ustanovení odstavce 1 se neužije, uplatnila-li před účinností tohoto zákona právo na vydání nemovitosti osoba oprávněná podle zvláštního předpisu;⁵) právo na vydání nemovitosti náleží v takovém případě této osobě.

Nemovitosti, které nelze vydat, a postup v těchto případech stanoví zvláštní předpis.⁴)

Smlouvy o darování nemovitostí uzavřené v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990, kterými fyzická osoba darovala nemovitosti státu nebo jiné právnické osobě, jsou považovány za akty učiněné v tísni, pokud se tyto nemovitosti nacházely v prostorech užívaných německými armádami jako vojenské střelnice.

V případě pochybnosti zda jde o území bývalé vojenské střelnice podle § 7 rozhodne na návrh ministerstvo zemědělství České republiky ve správním řízení.

V případech, kdy nelze jednoznačně určit, která právnická osoba je povinnou osobou k poskytnutí náhrady za vnesený živý a mrtvý inventář,⁶) rozhodne ministerstvo zemědělství České republiky ve správním řízení, která z nástupnických organizací je povinnou osobou.

Nároky podle tohoto zákona může oprávněná osoba uplatnit do 31. prosince 1992. Neuplatněním práva ve lhůtě právo zanikne.

Nároky osob oprávněných podle tohoto zákona upravuje zvláštní předpis,⁵) pokud tento zákon nestanoví jinak.